Monsignore Quijote
Graham Greene
Humorná románová obdoba příběhů Dona Quijota a Sancho Panzy v současném Španělsku. Hrdiny jsou starý katolický farář a jeho přítel, levicový starosta malé vesničky, společně cestující ve starém autě. Oba dogmatici musejí překonat řadu překážek a protivenství, stejně jako jejich literární předchůdce. Ze svých názorových pozic spolu diskutují o morálce, vztazích mezi lidmi i politice. Přes svou názorovou odlišnost však mají k sobě blízko pro svůj upřímný a veskrze kladný vztah k lidem a životu. Exilové vydání.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1987 , IndexOriginální název:
Monsignor Quixote, 1982
více info...
Přidat komentář
[čteno v originále] Milý příběh, taková Španělská roadmovie (dokonce bylo zfilmováno pro TV). Aluze na Dona Quijota, kterého jsem nečetla, což ale není potřeba. Hlavní postavy se od sebe liší charakterem a ideologií. Jeden komunista, druhý farář. Přesto spolu dokážou mluvit i o věcech hlubokých a mají snahu se navzájem pochopit, a dokonce číst knihy toho druhého. Vůbec dávají hezký příklad přátelství a soužití. Farář/monsignor je neuvěřitelně laskavý a milý člověk, že budí úsměv na každé stránce. Odnáším si z toho však hořkosladký pocit, že v moderním světě je šílencem každý člověk s dobrým srdcem.
A pozor, kniha obsahuje náboženské i politické humory. Ale jsou tak skvělé, vyrovnané a rozverné, že to musí potěšit každého bez ohledu na stranu a víru. Tomu věřím já :-)
Pochybovat neznamená nemít víru, možná právě naopak. Krásný, duchaplný a mnohdy s humorem podaný příběh.
Trochu naivní pohrávání si s myšlenkou možnosti dialogu mezi křesťanství a marxismem (Greene ho nepoznal na vlastní kůži), ale závěr se scénou v klášteře je mistrovský!
Krásný příběh se smutným koncem. Trochu román, trochu sociální kritika, trochu filozofie a to celé hodně lidsky.
Autorovy další knížky
1957 | Tichý Američan |
1947 | Moc a sláva |
1994 | Lidský faktor |
1964 | Ministerstvo strachu |
1961 | Náš člověk v Havaně |
Pro mne mnohem přijatelnější než Plná slávy (reaguji na jeden komentář, který tyto knihy k sobě přirovnával). Nicméně jsem vnímal velkou nedostatečnost, že jsem si před touto knihou nepřečetl Dona Quijota, protože tato kniha je její moderní paralelou a autor neustále počítá s tím, že čtenář příběhy Dona Quijota zná. Povšechná znalost této středověké knihy a její nejznámější příběh o boji s větrnými mlýny prostě nestačí.