Ledové dvojče
Jude Deveraux (p)
Taggertovi série
< 2. díl >
Román se odehrává na začátku 20. století. Do koloradského městečka Chandleru se po letech vrací krásný, záhadný Kane Taggert. Kdysi chudý podomek, dnes jeden z největších boháčů v kraji. Na večeři do svého nově postaveného domu pozve Houston, dceru místního váženého občana. Ta pozvání přijme a na schůzku se svým snoubencem pošle místo sebe sestru Blaire, dvojče, s nímž si je k nerozeznání podobná. Netuší, že tím se její poklidný život od základů změní. Blaire totiž jejího snoubence svede a musí se za něho provdat. Houston nezůstává dlouho sama, neboť ji Kane nečekaně požádá o ruku...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1998 , BaronetOriginální název:
Twin of ice, 1985
více info...
Přidat komentář
Jude je moja srdovka tak ako aj Kleypas, Woodlins a Garwood, vdaka nim som objavila svet knih takze budu u mna mat vzdy miesto a ich knihy sa mi nikdy neomrzia
U tejto autorky milujem ako ide z minulosti az do pritomnosti a ide generacia za generaciou a Montgomeriovci ani Taggertovci sa nemenia a to zboznujem takze za mna vsetky knihy ano ano a este raz ano
Knížku jsem nečetla...možná zatím. Ale prásklo mne do očí to slovní spojení...,,Chandlerovi dvojčata"- jsem z toho jelen-buď bych uvítala Chandlerovy dvojčata-nebo možná správněji...,,Chandlerova dvojčata" - - jedná se totiž o dvě dívky, takže by asi opravdu mělo být ...ta dvojčata!
Podle komentářů to může být zajímavý příběh, tak nejspíš zvědavost zvítězí a zkusím si přečíst a dopřát i trochu té romantiky...
Vtipné... Hlavní hrdinka se mi moc líbila. Nechápu ale, proč to patří mezi sérii Montgomeryovi.
Blboučké, slaďoučké, pitomoučké :-) Z nějakého důvodu jsem zatoužila po návratu do pubertálních let. Celkem se zadařilo, i když vím, že autorka umí rozhodně lépe.
Druhý díl o Ledovém dvojčeti Houston se oproti příběhu o její sestře četl od začátku velmi dobře. Děj byl zábavný a poutavý, líbil se mnohem více než předchozí.
Hotovo, přečteno.. Jeden z těch naivních románů pro holky, u kterého je lepší moc nepřemýšlet o reálnosti děje. Ale nebylo to úplně zlé, skoro celou dobu jsem se culila a o to přece u takových oddychovek jde, ne??
Jsem trošku zmatená, zda jsem začala sérii prvním nebo až druhým dílem. Zde je uvedeno "Ledové dvojče" jako první díl, ale jak pročítám komentáře, tak je asi až druhý, i když ve výsledku to bude jedno. Houston se mi velmi líbila a vůbec nebyla tou popisovanou ledovou lady. Leander i Kane se k ní nechovali vždy fér, ale řekla bych, že zrovna s Kanem si dobře poradila. Závěr mi prodloužil život, protože od povedené akce ve vězení, jsem se nepřestávala smát.
Tak až tady a teď jsem se dozvěděla, že Ledové dvojče je druhý díl, protože já s ním četbu vždycky začínala :-). Po dlouhé době jsem dostala chuť si oba díly přečíst znovu a musím říct, že mě zase potěšily. Nedokážu posoudit, nakolik je to z hlediska historického škvár, protože dějiny dělnického hnutí znám hlavně z našeho prostředí a už si z nich beztak moc nepamatuju, ani nemohu soudit reálie města Chandler. Navíc mi přišel jen ten baseball (stejně jako v jedné z knih JD, kde hrdinka ve STŘEDOVĚKU učí lidi zpívat muzikály... ehm).
Příběh jako takový je jednoduchý, ale zápletka hezká - záměna dvojčat a co z toho bude. Při prvním čtení mě víc než Kane zaujal Leander, protože očividně letím na vymydlené gentlemany - pan Taggert na mě působil jako neotesanec, buran a věty typu "toho si ještě užiješ dost a dost, zlato" mu na půvabech nepřidávaly. Tentokrát jsem ho ale viděla očima Houston a jejích zapálených lýtek, a i neotesaný buran s chlupatým hrudníkem a svalnatým tělem pro mě dostal jisté kouzlo :-). Společné erotické scény mě přiměly ke snění - i když autorka patří k těm, které se nevyžívají v zevrubných popisech a explicitě, a spíše používá "obecné fráze" typu jak byla hrdinka spalována touhou, přesto si pod nimi člověk představí to svoje a má to kýžený efekt.
Příběh je sice jednoduchý, ale hezky postavený, obsahuje kupu momentů, nad nimiž se čtenář(ka) usměje, pár dobrých vtípků a kromě nezbytné dávky romantiky a vášnivých chvilek i - u autorky - tradiční slovní jiskření mezi hrdiny.
Hezký je i nápad vylíčení jedné události a jednoho příběhu ze dvou různých úhlů pohledu - něco, co Hartl spojil v jedné knize. Jak si v jednu chvíli uvědomila Houston, když poslouchala rozhovor mužů, je zajímavé, jak lze jednu událost vidět různýma očima.
… i když chlápek od koní má svoji animální přitažlivost, Leander u mě pořád vede :-).
Ledove dvojce je ctivejsi nez predchozi dil ohniveho dvojcete.Kniha me narozdil od 1 opravdu bavila
Začátek je v podstatě stejný, jako první díl, akorát z pohledu Houston, ale i přesto je kniha taktéž suprová, jako první díl. Kniha je jak zajímavá, dobrodružná, romantická, tak i vtipná a čte se v podstatě sama :)
Skvělá, skvělá, těším se na Blair. Kane jako každej Judin hrdina na ránu, ale ty její hrdinky, skvělý.
Druhý díl ještě hezčí než první. Moc jsem se bavila záměnou sester. Bylo to vtipné, hezké, čtivé a o to jde.
Příběh dvou sester ve dvou knihách : Ledové dvojče a Ohnivé dvojče se mi od autorky líbil asi úplně nejvíce.
Když bych se měla zamyslet, proč tomu tak bylo, musím říci, že mimo krásně namíchané a nepřehnané romantické i dobrodružné části, byl pro mne hodně zajímavý ten pohled na stejné události očima dvou rozdílných bytostí. Co člověk - to originál a v těchto knihách je osud jedné i druhé sestry vykreslený tak, že je jasné, jak rozdílné jsou. A přitom oběma nejde jinak, než přát, aby se jejich příběh dobře završil. Nu o to zase není třeba mít strach, protože přece jen je to romantická literatura a k té happy end patří.
A abych nezapomněla - toto jsou starší knihy autorky, ve kterých se to ještě nehemží esoterikou a těm já dávám přednost.
Pokračování Ohnivého dvojčete, také to nebylo špatné, jen mě mrzelo, že dost je z toho prostě opsáno z Ohnivého dvojčete. Ale je to zas pohled z druhé strany. O smích a romantiku ani zde není nouze.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2008 | Rytíř ve zlaté zbroji |
2013 | Černý lev |
2009 | Levandulové ráno |
1998 | Dědička |
1999 | Síla lásky |
Líbilo se mi to. Ale autorka to umí i líp....