Morantologie
Caitlin Moran
V knize Jak být ženou jsem se omezila na jediné téma: ženy. Jejich vlasy, jejich boty a jejich pobláznění Aslanem z filmu Lev, čarodějnice a skříň (o němž vím, že je univerzální). Ale! Ve své nové knize Morantologie — jak název napovídá — jsem se osvobodila, abych mohla řešit zbytek světa: Krotitele duchů, Twitter, kofein, záchvaty paniky, vzpomínkovou bohoslužbu za Michaela Jacksona, měšťáckou závislost na marihuaně, opíjení, Panství Downton, pandy, svoji vlastní tragickou předčasnou smrt a opakovaná selhání ve snaze kohokoliv přimět, aby používal přezdívku, kterou jsem si sama vymyslela. Jdu do erotického klubu s Lady Gaga, brečím na kytaře Paula McCartneyho, opíjím se s Kylie, čichám k polštáři Sherlocka Holmese na Baker Street 221b, píšu nekrolog Amy Winehouse, na Downing Street přijdu pozdě ke Gordonu Brownovi, David Cameron mě drze odbyde na zahradní párty — i když to bude asi proto, že jsem ho nazvala robotem C3PO vyrobeným ze šunky. A ve volném čase — mezi kocovinami — řečním o sociálním státu, zavírání knihoven a chudobě jako nějaký béčkový Dickens nebo Orwell, ale s kozama.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Moranthology, 2012
více info...
Přidat komentář
Podívejte, jak sem vtipná, inteligentní a zajímavá. A vůbec nemám problém s alkoholem.
Zklamání roku 2020. (Málem jsem to nedočetla a to miluji Jak být ženou i Jak stvořit dívku).
Cait je sympaticka zenska prave tim, ze neni dokonala. To neni ani tato sbirka jejich clanku. Nektere jsou skutecne celkem nudne, nektere mi nic nerikaji, protoze neznam ty mensi zanrove hudebniky, ktere zminuje, a tak asi tezko ocenim prirovnavani k jejich skupine apod. Par clanku bylo skutecne vtipnych a mnoho se proste jen prijemne cetlo. Co na ni ocenuji ale nejvice je jeji schopnost sebekritiky a prastenost. Prizna, kdyz neco skutecne po*ere, a kdyz zrovna magori, aspon to bere ironicky. Nemyslim si, ze by se snazila byt za kazdou cenu vtipna - vite, ona je proste jenom fakt prastena takovym tim lidskym, zenskym a pro ni originalnim zpusobem.
Knížku jsem přečetla poměrně rychle a některé články mě opravdu nadchly. Nicméně musím říct, že jsem se po celou dobu čtení nezbavila pocitu, že se autorka snaží být za každou cenu vtipná.
Některé sloupky vynikající (pro mě třeba rozhovor s Keith Richardsem, Lady Gaga, rodinné historky), některé slabší, nebo pro mě ne tak zajímavé a zábavné. Caitlin Moran jsem si po dvou knihách velmi oblíbila, je mi sympatická až na půdu a rozhodně bych s ní někdy zašla na gin s tonikem. Fakt ale je, že už nejsem z jejího stylu tak šíleně překvapená, protože už přece jen vím, co čekat. U Morantologie jsem ani tolik nepropadala záchvatům smíchu. Tím neříkám, že je špatná, je pořád moc dobrá (a spíš bych dala nějakých 3 a půl), ale pro mě prostě slabší než "Žena" a "Dívka". I tak, Caitlin je pro mě zjevení, s některými jejími názory souhlasím snad i víc než na 100 %, kolikrát jako by mi z duše mluvila. Už víckrát se mi stalo, že mě napadlo - Co by asi o tomhle napsala Caitlin, co si asi ona o tom myslí? Já tu ženskou žeru, žít v Británii (resp. umět lépe anglicky) jsem rozhodně pravidelnou čtenářkou jejích sloupků.
Tohle mi prostě nesedlo. Ač mám ráda jistou dávku drzosti, občas jsem měla chuť praštit autorku paličkou po hlavě. Celkem svižná kniha, od které jsem však očekávala až příliš.
Docela běžná antologie - některé sloupky mi přišly božské, některé skvělé, dobré, ucházející i nudné. Tak to prostě u antologií je. Autorku mám ráda, proto jsem i šťastnou majitelkou této knihy.
Moran píše svižně, líbí se mi její přímočarost a drzost. Je to dobrá kniha, ale raději bych si ji nakonec přečetla v originále - jednak kvůli tomu, že ty články budou jazykově zajímavé, jednak kvůli tomu, že překlad (a korektury) není moc úchvatný (divná skladba vět, překlepy, divně přeložené názvy...)
Něco se mi četlo skvěle, něco hůř, u něčeho mě víc bavil úvod ke sloupku, než sloupek samotný. Ale nemůžu si odpustit poukázání na chybu překladatelky, TARDIS je rozhodně ženského rodu, ta chyba příšerně bila do očí.Chudák Doctor.
Většina fejetonů pobaví a ukrátí volnou chvíli. Navíc je zde spousta odkazů na UK, kterou miluji, takže hvězdička navíc:)
Skvěle napsaná. Moje oblíbená. Proto že, je tam zmínka o doctor who,Panství Dowton,= je to seriál , který je pěkný. o Princi William a Kate Middletonová = kterým to moc spolu sluší. A je tam napsáno o Benedict Cumberbatch (sherlock). Doporučuji.
Problém bude zase v tom, že jsem po nadšench recenzích čekala příliš. Ona to není špatná kniha. Je v ní ale příliš mnoho narážek na současnou kulturní scénu, na britské události... Lady Gaga nebo pohřeb Michaela Jacksona jsou věci, které jdou fakt úplně mimo mě. Asi bych si fejetony autorky ráda přečetla v časopise - tam mě nadchnou, překvapí. Ovšem celou knihu jich nepotřebuji. Oproti fejetonům typu Mateřská školka jim prostě chybí přesah a trocha radosti ze života, kterou ve mě zanechávají.
Otázka feminismu mě zajímá, tudíž si rozhodně od Moranové ráda přečtu Jak být ženou, protože bude-li mě lákat téma, určitě mi kniha dá víc
Nečtu noviny, sloupky, sbírky povídek, eseje. Nemám ráda krátké útvary. Morantologie mě však dokázala uchvátit tak, že jsem několik sloupků přečetla už ve stoje v knihkupectví, odkud jsem si ji nakonec odnesla. Caitlin Moran píše neuvěřitelně vtipně, s lehkostí sobě vlastní a přitom se nebojí projevit názor i na kontroverznější témata. Tahle kniha za to stojí a má co nabídnout úplně každému. Odkaz na recenzi naleznete v záložce Recenze :)
Tuto knihu jsem si kupovala s nadšením. Předchozí kniha mě obrovsky nadchla. Morantologie mě překvapila hned po prvním sloupku (nevěděla sem, že se tato kniha skládá z autorčiných sloupků, které napsala už dříve). Nějaké sloupky jsem přeskočila po pár řádcích na začátku, protože nebyly přímo mé kafe. ale jinak dávám knize a autorce 5 hvězd!
Celkově nemám ráda knihy, které obsahují povídky, články apod. Mám raději ucelený příběh. Tuto knihu jsem si přečetla po doporučení dvou kamarádek, ale moc se mi nezalíbila. Do čtení jsem se musela nutit a dokonce pár stránek před koncem jsem to vzdala a přešla raději na jinou literaturu...
Caitlin není úplně tak moje krevní skupina, nicméně píše vtipně a trefně. Asi bych si jí užila ještě více, mít hlubší znalosti britské kultury,ale i tak jsem si u knížky hezky odpočinula.
Caitlin Moranová je moje krevní skupina. Taková bych byla já, kdybych byla extrovert se spisovatelským talentem.... Velice čtivé, vtipné a návykové, ještě lepší než - Jak být ženou. Už dávno jsem se nepobavila tak jako při četbě jejího rozboru seriálu Panství Downton (a to je můj oblíbený), trefné, výstižné a vážně k smíchu. Doporučuji především (ale nejen) všem inteligentním ženám a moc se těším na další, nejnovější knihu Caitlin Moranové - How to Build a Girl, která by měla vyjít v nakladatelství Host v létě 2015.
Fejetony z pera známé anglické novinářky, ve kterých popisuje jak svá setkání s významnými osobnostmi, tak i svůj osobní život. Humor, nadhled a kapka ironie.
Tolik vtipu, tolik novinarskych a zenskych postrehu, super pocteni. Nektere clanky byly lepsi nez jine, ale ve vsech dokazala Caitlin Moranova zaujmout a odrovnat :) doporucuji :)