Smrt podle hvězd
Jan Bauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380578/bmid_smrt-podle-hvezd-J8d-380578.jpg
4
52
52
Mordy v časech císaře Rudolfa II. série
< 3. díl >
Když v zapadlém koutě Menšího Města pražského najdou zavražděnou nevěstku Rosálii, nikdo netuší, že stejně skončí další mladé dívky. Neznámý vrah si nevybírá. Zabíjí nevěstky, ale i počestné měšťanské dcerky nebo dokonce šlechtičny. Vyděšená šenkýřka od Krále brabantského Tereza se obrací na svého přítele písaře zemského soudu Lukáše Trobla z Květnice, aby vraha vypátral a zamezil jeho řádění. Lukáš si však tentokrát příliš neví rady. Netuší, zda sérii záhadných vražd má na svědomí jeden pachatel, anebo celá skupina vrahů...... celý text
Přidat komentář
Historická detektivka to není, není tam ani detektiv ani zápletka, je to takové historické soft porno, což by asi nevadilo, kdyby se tam něco dělo. Ale neděje - ten šel tam a tam potkal jiného a ten šel taky tam a dostal přes hubu. Ženy jsou bez výjimky tydlety sexuální objekty, což by také nevadilo, kdyby to nebylo celé takové jalové. Nicméně - poslouchala jsem jako audio na dlouhé cestě autem a v kolonách a když jsem zvažovala, jestli nějaké Rádio Cokoliv nebo tohle, tak tohle přeci jen vyhrálo. O fous, ale ano. A v kolonách to mělo vyloženě terapeutický význam, protože jsem si každou minutu uvědomovala, že by mohlo být ještě o dost hůř. Třeba se ocitnout jako postava tady v té slátanině.
Trobl je pořád stejný trouba, vrah je jasný už od prvního objevení na scéně, ale dobře se to poslouchá.
Další příběh s Lukášem je taková,, milá,, oddechová detektivka... jsem zvědavá jak dopadne jeho milostná avantýra s Terkou :-)))
Myslím, že pana Bauera nadlouho vynechám. Nejdřív mi to přišla konverzace trochu jednoduchá a když se přidaly vulgarity, věděla jsem bezpečně, že je konec.
Dobrý by bylo, kdyby aspoň nadávali - přibližně - v řeči poplatné té době. Ale novodobé nadávky? To je čistá vulgarita
Tak pan Bauer si už ani nepamatuje co psal v předchozích dílech. Lukáš si v této knize posteskne že by se chtěl naučit házet dýkou. Přitom v prvním díle zneškodní alchymistu de Valerise přesně hozenou dýkou protože "vedle šermu se v Heidelbergu cvičil i v házení nožem".
Docela milé překvapení. Tento díl dává vzpomenout těm nejlepším knihám ze série Protiva či Otec vlasti. Zcela jiná kategorie než třeba Melichar. Samozřejmě si při čtení mozek nezavaříte, ale to je u tohoto typu literatury normální. Na druhou stranu tu ani nejsou stupidnosti typu Žižkova syna. Takový pohodový uklidnění v předvánočním shonu.
Pěkné oddechové čtení. Poměrně záhy jsem však věděla, kdo je vrah. Avšak příjemně se nasávala atmosféra rudolfínské Prahy.
Jednoduchý příběh s detektivní zápletkou.Postava písaře Lukáše je mi sympatická,určitě si přečtu i další díl.
Není to klasická detektivka, nemá to pořádnou zápletku a ani rozuzlení nepřináší závěrečné vysvětlení. Je to spíše taková nezávazná potulka středověkou Prahou s rádoby erotickým podtextem. Více než průměr to není.
Jako obvykle od tohoto autora - lehké odpočinkové čtení, které nezanechá větší stopu.
První kniha tohoto autora, hm, trochu krimi opepřené netypickým slůvkem pro milování, které se vůbec nehodilo k tomuto pojmenování v tak historické době …. aspoň tak to na mě působilo. No zkusím to ještě s jiným autorovým dílkem … třeba budu nadšenější....
Historických detektivek není nikdy dost. Osobně jsem velkou fanynkou Vlastimila Vondrušky a jeho Letopisů královské komory, a právě proto se ráda podívám i na knihy jiných autorů. Bohužel se stylem Jana Bauera se neumím sžít. Jistě, neuvěřitelně se mi líbí historické prostředí, líčení tehdejších poměrů, milá romantická linka, sympatické postavy, stará Praha i zmínění nějakých těch slavných jmen, které zná každý z hodin dějepisu, ale jaksi mi to nestačí.
Můj první problém s touto knihou byla nadměrná vulgarita. Já chápu, že se nám autor snaží přiblížit dobu, kdy si lidé nejspíše servítky nebrali, obzvláště prostý lid mluvil, jak mu zobák narostl, ale každý čtenář by tohle pochopil jen z pouhé půlky všech těch výrazů, které pan Bauer používá, ne-li z menšího množství.
Za druhé jsem byla zklamána detektivní zápletkou. Vraždění podle hvězd je skvělý nápad, nota bene, když jsou horoskopy nalezené u mrtvol chybné, šité horkou jehlou a ještě vůbec neodpovídají narození zavražděných, jenže jakožto čtenář detektivek jsem zvyklá snažit se odhalovat stopy a snažit se přijít na to, kdo je vrahem. A tady se právě dostávám ke třetímu a to nejdůležitějšímu zklamání, a to faktu, že jsem prakticky od začátku věděla, kdo je vrahem. Ne proto, že bych snad byla tak bystrá, ale proto, že tu byl zoufalý nedostatek postav a pokud neměl být zabijácký astrolog někdo, kdo se objeví jen tak v závěru knihy, pak mi jednoduchou dedukcí vyšla jediná postava, která může být tím padouchem. A to je u detektivky vskutku škoda. Nechápejte mě špatně, když je v kriminálce postav jak na orloji a čtenář se nezvládá zorientovat, tak to také není nejlepší. Důležité je najít rovnováhu.
Peníze někdy dokážou pravé zázraky, před nimiž bledne i Kristovo kříšení mrtvých a chůze po vodní hladině.
Stejně tak mi tu chybělo jisté rozuzlení. Už od dob Agathy Christie, ne-li dříve, je dobrým zvykem, že detektiv svolá všechny podezřelé a odhalí před nimi vraha a hlavně postup, jak k jeho odhalení došel. Tím totiž čtenáři zodpoví všechny otázky, které snad měl a poukáže na důkazy, kterých si mohli čtenáři v průběhu čtení povšimnout. Tady se ale nic takového nestane. Kromě toho, že vraha vlastně neodhalí vyšetřovatel Lukáš, což bych autorovi za zlé neměla, někdy se to prostě stane, ale jeden z jeho přátel, tak se vše vyřeší téměř náhodou a jen shodou okolností se k závěru případu přichomýtnou ti správní lidé, pak je zlo potrestáno a dobro vítězí. Hlavně se ale nedozvídáme vlastně nic o samotném průběhu vražd. Proč nám autor na začátku knihy předhodí fakt, že se první tělo našlo na zamčeném Kamenném mostě, kam se nikdo nemohl dostat a pak nám nevysvětlí, jak se to tedy seběhlo? A podobných "maličkostí" je v knize plno.
Za sebe tedy mohu říci, že mám z knihy rozporuplný pocit. Co se detektivní zápletky a jejího řešení týče, byla jsem zklamaná, ale styl je velice čtivý, kniha je poklidná a vlastně i milá a hezky se u ní odpočívá. Řekla bych, že méně náročným čtenářům určitě přijde vhod.
(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA)
Musím říci, že ze všech knížek pana Bauera se mi tyhle s mladým Lukášem Troblem z Květnice líbí asi nejvíc. Trobl je sympatický odvážný zbrkloun, šenkýřka Terezka krásná a strýc Maxmilián Trobl správně nabručený a nabroušený na svého nezdárného synovce. Zápletka sice není příliš složitá, vraha odhadneme poměrně rychle a snadno, ale o to snad tady ani tolik nejde. Líbí se mi jak je vykreslena atmosféra pozdně středověké Prahy, člověk má skoro pocit, že se tam prochází společně s hlavním hrdinou. Těším se na další pokračování!
Musím přiznat, že jsem očekával pěknou zápletku a to se mi splnilo. Autor moc pěkně popisuje středověkou Prahu a děj knihy nemá chybu. Doporučuji všem čtenářům co mají rádi detektivní příběhy z historie.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Milenec rudé komisařky |
| 2009 | Pražský rozparovač |
| 2015 | Krvavé léto |
| 2009 | Vampýr z Koňského trhu |
| 2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
Já si nemohu pomoci, ale mě to opravdu moc baví. Jistě nějaké extra vyšetřování se nekoná. Nic méně jako oddechovka kde si užijete dobu císaře Rudolfa II je to naprostá paráda a hlavní postava je sice troškou floutek, ale je mi neuvěřitelně sympatický a kniha se čte neskutečně lehce.