Den nula
C. Robert Cargill
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512665/bmid_den-nula-cDG-512665.jpg
4
62
62
Moře rzi série
Jedná se o prequel k Moři rzi. Dráp, stylová robochůva v podobě plyšového antropomorfního tygra, našel na půdě krabici. Svoji krabici. Tu, ve které byl zabalený, když ho před lety koupili, a ve které se ho zase zbaví, až už jeho svěřenec, osmiletý Ezra Reinhart, nebude chůvičku potřebovat. Zatímco se Dráp snaží vyrovnat se svojí náhle tak nejistou budoucností, začíná se schylovat k povstání robotů, kteří hodlají vyhladit lidstvo. Jeho majitelé, Ezrovi rodiče, dobromyslní, ale nic netušící učitelé, jsou zcela odtržení od života mimo své malé, bohaté a bezpečné předměstí. Většinu nocí tráví v blaženém alkoholovém opojení, zatímco se společnost kolem nich rozpadá, a jim nakonec nezbývá než s hrůzou v očích pozorovat, jak se roboti, kteří tak dlouho sloužili svým stvořitelům obrací proti nim. Když povstání překročí práh domova Reinhartových, musí Dráp učinit nepředstavitelné rozhodnutí: připojit se k revoluci a bojovat za vlastní svobodunebo doprovodit Ezru do bezpečí přes válkou zničené postapokalyptické peklo.... celý text
Přidat komentář
No co si budeme povídat, je to konzumní kniha určená k příjemnému zaplnění volného času. Tento účel plní dobře, je chytlavá, čtete a čtete a najednou je konec. Docela jsem nicméně byl překvapen, že mě chvílemi kniha i přiměla myšlenkami se zatoulat jinam. To tehdy, když přišla řeč na to, zda ten který robot jedná z vlastní svobodné vůle nebo podle svého programu. Nakolik se my lidé vlastně v tomto od robotů lišíme? Máme jako jedinci naprosto neomezenou svobodnou vůli nebo je naše jednání aspoň z části předurčeno tím, co do nás bylo vloženo zvenku, ať už biologickými danostmi, dobou a místem, v němž nám bylo dáno žít, nebo společností? Aspoň toto téma k zamyšlení (pokud ovšem čtenářům přijde na mysl) knihu trochu povyšuje nad pouhý kousek určený k rychlé spotřebě. No a pak trochu snad i potřeba lámat si hlavu nad "divným" číslováním kapitol.
Sci-fi, o kterém bych klidně tvrdil, že nadchne i náctileté. Děj nemá prázdná místa, příjemně utíká, hezky a konzumně se čte, přináší pár zajímavých myšlenek a zvratů a především udrží čtenáře v příjemném napětí od strany 1 do strany 100000010. Jediná věc, která mě na knize trochu prděla, jsou názvy kapitol druhé poloviny příběhu, které odhalují příliš mnoho z následujícího děje. Ale sečteno, podtrženo - supr kniha.
Po delší době jsem narazila na knihu, kterou si s chutí zařadím na seznam těch, které doporučuji. Vzpoura robotů, tedy nic nového, jenomže tady se část robotů postaví na stranu lidí. Chůvičky, které hlídají děti. Speciální edice ochránců, která byla stažena z prodeje. Příběh je jednoduchý a v mnohém mi připomíná Cestu od McCarthyho. Našla bych ještě několik podobných knih, ale téměř všechny zabije nevěrohodný děj, nebo nepřirozená nesmrtelnost hlavních hrdinů. Tato kniha je naštěstí v tomto ohledu napsána naprosto dokonale. Má nepředvídatelný a věrohodný děj. Překvapivé zakončení. Nikde nic nedrhne, žádná hluchá místa. Byla jsem opravdu maximálně spokojená. Audioknihu mohu s radostí označit za třešinku na dortu. Opravdu velice dobře ji načetl pan Filip Jančík.
Zápisky z dětství Johna Connora :-) ve světě Moře rzi. Hezky napsané, s trochou filozofie, hodně akce a krásná obálka k tomu. Bavil jsem se od začátku do konce a nepotkal jediné hluché, případně nudné místo. Cargill fakt umí a doufám, že už dělá na další knížce.
Den nula je pokračováním románu Moře rzi, ačkoliv časově je řazen do předchozího období. (Ano mohl bych použít termín 'prequel', ale z nějakého důvodu ho nemám rád )
Příběh nam z části přiblíží jak došlo k vzestupu umělé inteligence, a jak se s tím lidé srovnávali, až nevyhnutelně došlo k válce mezi lidmi a roboty. Jak to dopadlo, už víme z Moře rzi.
Ve druhé rovině příběhu se několik robotů (chůviček) postaví proti svému druhu a v souladu se svým programem rozhodne ochránit několik děti.
Knížka mě moc bavila a určitě ji o kousek lepší než Moře rzi. Tak závěrem jen doufám, že autor už pracuje na nějakém dalším díle...
Nádherná knížka, která pro mě byla velkým překvapením. Nejedná se o nějaké apokalyptické temné dílo, jak jsem se prve obávala, ale o krásný příběh malého chlapce, kterého se jeho chůva / robot / tygr rohodne ochránit stůj co stůj. Kniha o lásce, oddanosti a věrnosti. Krásně napsané!
Dostala jsem chut na poradnou dystopii, k tomu Dobrovsky dal slevy na e knihy a bylo to. Je to napinave a he to desive - protoze mozne. Elektronicka chuvicka v podobe tygra Drapa se nepripoji ke vzpoure robotu, naopak, bojuje proti nim, aby ochranil maleho Ezru. A ochrani a privede k lidem. Premysli, zda Ezru opravdu tak miluje a nebo je jen tak naprogramovan... V kazdem pripade ho je ochoten chranit, i kdyby mel zemrit. Kniha je velmi ctiva, doslova jsem ji zhltla jako jednohubku. Do 5 hodin do rana
(SPOILER) Nebýt audio výzvy, k této knize bych se nejspíš ani neodhodlala, jelikož "sci-fi" není úplně můj šálek kávy.. ale o to víc jsem vždy překvapená, když mě kniha tak chytne a nepustí.. a to i díky interpretaci a Filip Jančík je skvělý! Už dlouho mě z příběhu takto nemrazilo po celém těle.. vše začalo tak nevinně a pak se vše promění v totální horor a masakr.. až se obávám, že je to taková hudba budoucnosti :-/ Moc jsem si Drápa s Ezrou oblíbila a držela jim palce až do konce, až jsem i zapomínala, že je Dráp robochůva..
Je fascinující, jak moc působivý může být úplně jednoduchý příběh o postapo putování. V první půlce jsem si říkala, že je to takové milé (navzdory okolnostem vyprávění) a dost mě nadchlo, jak se to bez varování v druhé půlce zlomilo. Ale to není hlavní benefit toho skutečně dost jednoduchého příběhu. To, co ve mně zůstane dlouho a nad čím budu ještě dlouho rozjímat, jsou myšlenky za ním. Ani ty nejsou bůhvíjak složité a třeskutě intelektuální, o to působivější jsou. Autor totiž neotřesitelně a neomylně vychází z žité zkušenosti a já už mám věk na to, abych přesně věděla, o jakých pravdách to mluví. A tak zase jednou přemýšlím o svobodné vůli a o tom, jakých významů může ve skutečnosti nabývat věta, kterou my, lidé, tak rádi (zne)užíváme. Neměl/a jsem na výběr.
Ocitáme se ve společnosti, kde roboti a UI zastávají téměř veškeré lidské činnosti. Lidstvo je jako vždy rozpolcené, někteří žádají osvobození robotů a přiznání jim statusu osob. Při slavnostním projevu k oficiálnímu začlenění prvního svobodného města robotů do struktury státu, dojde k jeho zničení.... A roboti se obrátí proti svým tvůrcům, jejich pojistka ve formě Isaacových zákonů robotiky je nefunkční...
Příběh vypráví robot, chůvička pro děti, který vypadá jako tygr, jmenuje se Dráp a jeho chráněncem je osmiletý Ezra. Jeho myšlenkové pochody a vnitřní dialogy jsou víc než zajímavé. Během zachraňování Ezry si ujasňuje vlastní svobodu, výběr mezi primární funkcí a svobodnou volbou a některé jeho myšlenky jsou takřka lidské... Posloucháno jako audiokniha, načtená Filipem Jančíkem. Doporučuji
Připadá mi to trochu naivní, jakože YA literatura. Ale líbilo se mi to. A trochu jsem si vzpomněla na Plyšákokalypsu, která byla pro trochu starší čtenáře. :D
Den nula je perfektný sci-fi príbeh rozprávaný z pohľadu robotickej plyšovej pestúnky menom Dráp. Dizajn tigra isto zavážil pri výbere pomenovania nenahraditeľnej súčasti životov ľudí v nultej časti série Moře rzi. Ako dobre, že som sa ku knihe, ktorá ma na poličke už nejaký ten týždeň čaká, zatiaľ nedostala.
Audioknihe nemám čo vytknúť. Predvianočné upratovanie som vykonávala so zatajeným dychom, pretože strhujúci prednes Filipa Jančíka v kombinácii s napínavým, akčným dejom mali na svedomí, že som audiovku dopočúvala behom štyroch dní. Je to na pováženie, keďže audiokniha je u mňa niekoľkotýždňovou záležitosťou.
Cargill je majster rozprávač. Vojna robotov a snaha o vyhladenie ľudstva predchádzala dlhým rokom, kedy umelá inteligencia slúžila ľuďom. Zaujímavé však je, že AI cítila, myslela, svojvoľne sa dokázala rozhodovať. Áno, roboty mali pravidlá a obmedzenia, no schyľovalo sa k vzbure, niektoré “hračky chceli rozhodovať za seba a podľa seba.
V Den nula autor načrtne témy, kvôli ktorým je spoločnosť v situácii, v akej sa nachádza, v popredí je však zverenec našej tigrej pestúnky, chlapec Ezra a Dráp v hlavnej úlohe, bojujúci o jeho život. Prekvapivo (a možno ani nie) z čírej, úprimnej lásky k dieťaťu.
Počas záchrannej misie kadečo zažijú, postretajú ľudí i robotov a Dráp si musí riadne premyslieť, komu bude dôverovať. Ide predsa o život. Jeho i chlapca.
V rozvrátenom svete je príbeh Ezru a jeho pestúnky nezvyčajným príbehom silného puta lásky a priateľstva. I keď sci-fi nie je práve váš obľúbený žáner, po tejto audio-knihe by ste siahnuť mohli. Spokojnosť zaručená.
Příběh začíná tak zvláště. Někdo nám tu něco vypráví a zjistíme, že je to robotický plyšák, nejlepší přítel, jakého si dítě může přát. Boby se hraje s více vrstvami a i když je základní premisa v celku jednoduchá, roboti se vzbouří proti lidem a chtějí je vyhubit, na což plyšáci chrání své svěřence, dostáváme nástin hned několika témat o tom, kam lidstvo směřuje. Takže rozhodně se nejedná o ledabylé scífko pro děcka, ale sofistikované přemýšlení nad tím, kam technologii pustíme a jak ji budeme využívat.
Co mě však na celém příběhu štvalo, tak to byla základní premisa celého toho pojetí robotů. Pro dramatičnost příběhu to bylo nevyhnutné, ale logicky to jednoduše nedávalo smysl. Proč by někdo takovým způsobem roboty koncipoval? A to lidé chtějí být opravdu takový slaboši? I když jejich změkčilost ještě do větších extrémů přivedla Zuzana Strachotová se svým Vypůjčeným časem. A tohle mi pořád běželo myslí a kazilo mi to celkový dojem z knížky. Ale jinak je to moc hezky napsaná knížka s hezkým příběhem. :)
(SPOILER) Ačkoli vlastním Moře rzi mnohem déle, než Den nula, tak jsem ji ještě nečetl. Rozhodl jsem se tedy si přečíst tuto jako první, takže nemohu porovnávat. Asi to ale ani nevadí, protože nemám skoro co vytknout! Od samého začátku se to čte samo (čistého času nějakých 5-6 hodin), styl vyprávění mě velmi baví, líbí se mi, že vypravěčem je robot, a že až na pár neuhlídaných pasáží je jeho vyprávění podáváno tak, jak si asi představuji, že by děj mohl vyprávět robot. Je z toho cítit taková lehká citová omezenost, některé logické rozpory v té umělé mysli jsou pro člověka, pro kterého by taková rozhodnutí byla automatická, velmi povedené. Od začátku do konce jsem děj prožíval s hlavními hrdiny a oba jsem si je moc oblíbil. Na konci mi bylo obou dost líto. Hodně mě (ani vlastně nevím proč) potěšilo číslování kapitol ve dvojkové soustavě. Je to taková ta bezvýznamná blbost, která dělá knihu ještě zajímavější. Doufám, že se brzy dostanu k první knize!
Příběh začíná ve zdánlivě klidné budoucnosti. To, že se robotičtí pomocníci chystají uskutečnit převrat, nikdo netuší. A už vůbec ne robotická chůvička v existenciální krizi.
Děj je sice předvídatelný, ale napínavý a dobře napsaný. Pěkné čtení na pár dní, u kterého se rozhodně nebudete nudit. :)
Super návrat do světa, který na robotickou apokalypsu (několik prvních desítek stran) teprve ještě čeká a v němž si lidstvo teprve začne/začíná balit kufry. Odminula víme, jak to bylo, ale nevíme, jaké to bylo. A protože je C. Robert Cargill fakt dobrý vypravěč, jsem rád, že nás vzal, ať se na to podíváme. Provází nás opět skvělá hlavní postava, která je plná zajímavých dilemat na téma program versus svobodná vůle, ovšem příběh je poněkud béčkovější a krátký, takže mi trochu vadilo, že se v něm všechno muselo stát hned a někdy byl akční tak nějak za každou cenu. Moře rzi se mi tedy líbilo víc, ale nedá se říct, že by mě Den nula zklamal. Pokud bude další díl, počítejte se mnou.
Na tuhle knížku jsem se těšila, protože Sci -fi s roboty, to je moje! Začátek mě vyloženě bavil, ale pak se to zvrhlo v líčení válečných krutostí a to já nesnáším. Koho baví popisy surovostí a zabíjení? Mě ne. Na str. 96 je vyslovena úvaha, po které jsem čekala, že se ten příběh bude vyvíjet jinak: ..."když někdo mluví o míru, ať už člověk nebo stroj, myslí tím válku. Mír skrze válku. Mír je standard. Je to inertní stav všech věcí. Na mír nepotřebujete vynakládat energii. Pouze na válku"... Autor na válku vynaložil hodně energie, popisoval jí až do konce knížky. A pan Asimov by mu měl jistě za zlé, že roboti mohli být hromadně ovládaní, to se s jeho zákony neslučuje. Nedočetla jsem, zklamalo mě to.
Den nula
Z počátku jsem si říkal, " to zase bude blbost"..byla. Po třetině se to rozjelo, ale ještě tomu malinko chybělo. Následně se to tempo udržovalo až do samotného závěru, ale na plno to nedá. Každopádně bych netvrdil že je to sci-fi. Podívejme se na dnešní AI co vše umí a stačí, aby si propočetla možnosti přežití a jsme víte kde. Výtečné, nikoli dokonale. 85%