Mort
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 4. díl >
Smrť skôr či neskôr príde po každého. Keď príde po Morta, ponúkne mu zamestnanie a nepraktický mládenec ponuku prijme. Čoskoro však vyjde najavo, že povinnosti Smrťovho učňa sa neveľmi znášajú s romantickými citmi, ktoré v Mortovi vyvolá krásna princezná. Začína sa ďalšie bláznivé plochozemské dobrodružstvo...
Přidat komentář
Morta, Izabell i Dobrořeze jsem si velmi oblíbila (Smrtě tedy miluju už dávno ještě z dob Barvy kouzel), zhruba od půlky knihy jsem přemýšlela, jak z toho tentokrát pan Pratchett vybruslí a co udělá se Smrťem, který se tak spustil. Zase to vše vyřešil bravůrně a mně nezbývá, než opět zaslouženě se vrátit k hodnocení 5 hvězdami. Celá kniha je protkána opět mnoha sarkastickými narážkami, za všechny zmíním 2, které opravdu dostaly - rozhovor Smrtě v agentuře práce a rozhovor s Mrakoplašem poté, co odmítl Albertovi podat hůl při obřadu.... to se snad ani nedalo vymyslet, to se muselo stát:-) (březen 1300 str.)
Představa Smrťe jak si váže mušky na ryby je naprosto dokonalá. Nemůžu si pomoct ale Smrť je nejsympatičtější knižní postava vůbec. Jednoznačně 10 z 10. Smekám pomyslný klobouk.
Úžasný príbeh zo sveta Zeměplochy. Zo všetkých dielov mi Mort príde ako jeden z najlepších a ak niekto nevie, čím začať, vždy odporúčam na začiatok práve Morta. Je to veľmi chytlavý príbeh plný humorných situácií a niekedy sa neubránite a proste sa v tej MHD cestou do práce zasmejete nahlas :-D
Poslouchal jsem jako audioknihu. Zatím určitě nejlepší díl Zeměplochy. Mnohem ztřeštěnější námět, než u prvních třech dílů, ale o to uvěřitelnější příběh. Rozhodně mám mnohem větší chuť pustit se do dalších příběhů.
Mé první setkání se Zeměplochou nedopadlo moc dobře a říkal jsem si, co na ní u všech všudy všichni vidí. Po letech jsem jí dal znovu šanci a už to vím. Hlavně proto, že jsem se chopil zrovna téhle knihy. Humor v ní mi sedl, děj není nijak rozvláčný a soustředí se hlavně na to, co (podle mě) dělá Pratchetta Pratchettem. Byla to jízda a udělat ze Smrtě milou osůbku mi přišlo jako skvělý nápad. Pravda, zhruba ve třech čtvrtinách se příběh začínal zamotávat, ale autor z toho dobře vybruslil. Z hlavy paradoxně nemůžu dostat scénku, která byla krátká a spíše okrajová, a sice tu s Terpsikem Mimákem a s popisem jeho manželství s "milovanou" Gwladys. Nemám Zeměplochu ani zdaleka načtenou, ale Mort se Soudnými sestrami pro mě zatím top...
Uvědomil jsem si, že četba dílů Zeměplochy u mě působí jako určitá katarze, případně očištění duše a mysli mezi čtením věcí u kterých se člověk moc - neřkuli vůbec nezasměje a zároveň něco jako detox od běžných záležitostí smrtelníkova dne. Mort mi tohle nadávkoval plnými hrstmi, u Smrtě si nejsem jistý zda je namístě použít zrovna tohle přirovnání, ale ...CO? Vlastně nic :-) Výborná zábava, propracované drobné odkazy a narážky nejen na předchozí díly, ale i na náš zakulacený svět, s lehce pohádkovým zakončením, které ale příběhu nijak neublížilo.
Skvělé skvele přečteno jedním dechem.. Asi jsem se zamilovala do Smrťáka... :-D jestli je něco takového vůbec možné..
Po patnáctileté pauze pročítám znova celou Zeměplochu a už nejsem tak nadšená, jak jsem bývala. Vidím hodně velký posun v tom, jak knihy vnímám, jsou mi sympatické jiné postavy a vykreslené situace, ale už mi nepřijde tak zajímavý celý příběh, přesto dávám pět hvězdiček, protože se málokdy u knih směji nahlas (většinou jen tak vnitřně) a tady to bylo druhou půlku knihy až nezvykle často.
...asi jsem generace, kterou pratchettovský kult už minul. Příjemná oddechovka, ale asi první a poslední od TP.
Wow, parádní díl. Prostě tam kde je smrt(ť) je děj zajímavý a strhující, nechybí paradoxní a úsměvné situace. Mort byl celkem sympaťák, pobavil mě rybář, a to že celkem dosti....každopádně vynikající díl s pěkným vyústěním celého příběhu, ač krapet pohádkovým, ale proč ne...Takže lidé čtěte a já jdu na další díl...
Znovu a znovu čtu ságu Zeměplochy. Morta již poněkolikáté a považuji jej za první opravdu vypilovanou a po všech stránkách dotaženou Pratchettovu knihu. Tam, kde v Čaroprávnosti naťuknul rozličné minipříběhy, narážky na sex, poznámky k poznámkám a bourání čtvrté zdi - tj. spolupráci se čtenářem, tam v Mortovi vše precizně dotáhnul. Předchozí knihy miluji, ale čtvrtá zeměplošská výprava vše vyladila k dokonalosti. S postupem věku jsem rád, že Terry opustil postavu beznadějného strašpytla Mrakoplaše a začal se soustředit na úplně nové postavy a Zeměplochu zabydlel doslova miriádami mikropříběhů vedlejších postav, postaviček, předmětů či zvířat. Kolikrát jen dvěmi či třemi větami dokázal nastínit vlastně nepodstatný příběh např. kočky, která jde právě úplnou náhodou kolem. Tam kde se mi už Mrakoplašův charakter "očetl", nastoupila skvěle napsaná Bábi Zlopočasná, aby ji hned v následující knize o míle překonal mistr Smrť a Mortimer. U každé knihy si říkám, že postavy jsou čím dál lepší. Nepřestává mě udivovat jak obrovský měl Pratchett rozhled a jak přirozeně dokázal do Zeměplochy doslova naštosovat tisíce drobností, pop kulturních odkazů, hříček, ale i neuvěřitelně propracovaných charakterů. Přitom mu stačilo se rozhlížet jen kolem sebe a vše mistrně použít ve svých knihách. Baví mě sledovat i "problémová" místa, kde se musel nějakým způsobem vypořádat s určitou situací či poznámkou nějaké postavy. Jak neuvěřitelně ladně a humorně dokázal s naprostou samozřejmostí vysvětlit různé otázky typu "Jak vlastně Smrť například jí" apod. Zasloužených pět hvězd a pouštím se do Magického prazdroje.
PS: Cameo Mrakoplaše potěšilo ;-)
Třetí kniha, co jsem od autora přečetl a jsem čím dál víc nadchnut!
Genialita vymyšlení si vlastního světa a následné plánování skutečnosti, jeho vlastních zákonů a současná alegorie naší Země mě velice baví.
V knize používá určité filmové postupy předkládání děje, což vtahuje čtenáře. Zároveň občasný povedený humor perfektně doplňuje nutnou filosofickou stránku knih Zeměplochy.
Knihu jsem četla v rámci Čtenářské výzvy a jsem za to ráda.
Příběh byl skvěle pojatý a Smrť je naprosto dokonalá postava s tím, jak se snaží přiblížit lidem... Také poznámky pod čarou (ať už autorovy tak překladatelovy) jsou výborně zakomponované do celého rázu knihy (jako ostatně vždy).
Jednu hvězdu dolů dávám prostě za to, že mi autorův styl zase tolik nesedí, i když mě většinou baví. Nemyslím si ale, že budu číst výrazně více knih ze Zeměplochy.
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Můj nejoblíbenější Pratchett! :)