Mossad - Izraelské tajné války
Benny Morris , Ian Black
Nejrespektovanější dějiny izraelských tajných služeb. Stát Izrael budí již od svého dramatického vzniku v roce 1948 obrovskou pozornost, která je čas od času oživována neméně dramatickými a bouřlivými událostmi. Po první arabsko-izraelské válce v letech 1948–49 následovala tzv. Suezská válka...
Literatura naučná Historie
Vydáno:
2011
,
Jota
Originální název:
Israel's Secret Wars, 1991
více info...
Přidat komentář
Trochu složité čtení, přestože o této oblasti mám docela přehled. Trochu jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo a do jaké patří organizace. Jak uvedl @saxofonista, hodily by se nějaké vysvětlivky ke zkratkám. Díky knize jsem si udělala jasněji v izraelské historii.
Samotný obsah je fakticky asi v pořádku, respektive čtenář musí autorům věřit. Nenarazil jsem na nějaké hrubší nesrovnalosti, i když nedávno se objevily "zaručené zprávy" o tom, že se začátkem Šestidenní války to bylo trochu jinak, založené na jakémsi výroku Moše Dajana, který je ale nutné brát s rezervou, protože od něj mohlo jít o určitý alibismus, aby nevypadal jako takový packal, ale aby to vypadalo, že to nezvoral, ale že to tak blbě udělal schválně.
Co je ale nepříjemné, je kompozice, která je občas matoucí. Jistě, vše souvisí se vším, takže nelze očekávat plynule chronologickou souvislou linii děje, ale občas to dělá dojem, že autoři měli k dispozici hotové jednotlivé články, které poskládali do kapitol, které pak časově skákají tam i zpět, takže se pak obtížněji orientuje v čase.
A pak je tu ještě jeden problém, který je někdy způsoben asi přímo autory, někdy překladem (obecně dost nedobrým). Jde hlavně o nedůslednost v užití názvů jednotlivých zpravodajských služeb či jiných organizací. Nejsem v tom úplný laik, ale přesto mě mátlo, že jsou během textu střídavě používány různé termíny a zkratky pro to samé. Dost dobře vím, co je Mossad, Šin Bet (aka Šabak) nebo Aman. Ale s rozepsanými názvy, ještě v češtině (např. Hlavní bezpečnostní služba), mě autoři a překladatelé ze začátku dost mátli, než jsem si to po asi čtvrtině knihy konečně zažil. Zmatku ještě napomáhá to, že se autoři/překladatelé neobtěžovali při prvním výskytu vypsat ta synonyma do závorky, aby to bylo hned jasné. Čtenář si pak musí to přiřazení odvozovat z kontextu, což je dost matoucí. Nemluvě o tom, že by asi bylo v takové non-fiction publikaci vhodné dát abecední seznam základních pojmů a jejich synonym do nějakého úvodu. A vzhledem k tomu, že od vzniku ozbrojených složek a výzvědných služeb docházelo k jejich štěpení, reorganizaci a přejmenovávání, byl by vhodný i nějaký graf, který by to přehledně znázorňoval, protože rekonstruovat si tyto změny podle nesouvislého vyprávění je také poměrně obtížné. Kdybych nebyl už předem v této oblasti předběžně vzdělán z jiné literatury, asi bych se v knize ztratil.
Pokud se těšíte na popis známých i méně známých akci, tak knihu raději ani nečtěte.
Kdo si však slibuje podrobný vhled do historie tajných izraelských služeb (nejen Mossadu), ten si přijde na své.
Velice podrobně popsaná historie izraelských tajných služeb. Popisuje jak úspěšné akce, např. únos a odsouzení A. Eichmanna, tak i problémy a nepovedené akce. Pokud vás toho téma zajímá, tak si určitě knihu vychutnáte.
Popis historie Mossadu. Cakal som viac, co sa tyka jednotlivych akcii. Unos Eichmanna, operacia Entebbe, ci masaker v Mnichove popisany povrchne na niekolkych stranach. To ma sklamalo...
Kniha, ktorej som najprv krivdil a dlhú dobu potom čo som ju dostal ako darček som ju nečítal. Nakoniec ma úplne dostala...
Ako už kdekto podotkol nejde len o Mossad ale o popis všetkých vojen tajných služieb (a do istej miery aj vojen ako takých) Izraela od vzniku po cca 1991..
Co ma úplne dostalo boli jednak popisy vnútornej Izraelskej situácie v 50 tých rokoch ci rôznych trikov používaných ako povstalcami tak IDF a predovšetkým kapitoly o vojne v Libanone..
Jednoznačne vysoko vyzdvihujem objektivitu, ktorá bola takmer absolútna.
Autori pri takto kontroverznej téme takmer ani raz nepodľahli pokušeniu a nenadrziavali ani jednej strane,ale len férovo popisovali a analyzovali príčiny a chyby apod... Desivé dôsledky aké má na psychiku ľudí okupacia West bank sú perfektne vysvetlené - zlyhania Arafata a ďalších (a aj to prečo naopak Vietnamcom niečo podobné vyšlo) už mi takisto dávajú logiku a človek si z toho všetkého odnesie i silné poučenie, že AJ ONI SÚ OMYLNI. Mossad sa naozaj mýlil a vtiahol Izrael do preň samotný nevyhodnej situácie (Libanon, Jom kippur,revolúcia v Iráne) a aj mocní a bezohľadní politici ako Begin robili chyby už len z čistej zaslepenosti ideológiou(podpora falangy a evokovanie holokaustu)...
Patrně jedna z nejucelenějších knih na toto téma, obsahující nejen úspěšné operace, ale i ty neúspěšné, včetně selhání tajné služby například před Jomkipurskou válkou. Události a místa jsou často zasazeny do hlubokých politických či zeměpisných souvislostí, takže jsem během čtení velmi často dohledával v mapě a v dalších zdrojích, abych pořádně pochopil dané souvislosti. V tomto směru je kniha daleko více vypovídající, než-li díla M.B. Zohara "Mosad: Nejslavnější operace izraelské tajné služby" nebo ještě slabší "Žádná mise není nemožná: Nejslavnější vojenské operace". Takže pokud se opravdu chcete něco dozvědět o Izraelských IOS a tajných službách, neboť nejde jen o Mossad, ale i Aman a Šin bet, pak je tato kniha nejlepší volbou.
Zajímavý pohled pod pokličku tajemného Mossadu ( a těch ostatních více či méně tajných služeb ). Od Izraele se máme ( a bohužel hlavně budeme muset ) mnoho co učit...
Žádný zázrak. mám trochu pocit, že to, co se objevuje v moderních dokumentárních filmech (snaha po dramatičnosti za každou cenu a z toho vyplývající laciná senzacechtivost) platí i pro toto dílo. Autoři plácají dohromady společně s Mosadem (nevím, proč je v českém vydání používáno dvojité s v názvu, když název vyplynul z ha-Mosad le-Teum) další dvě zpravodajské resp. tajné služby Šin Bet a Aman a na obdobné souběžně vydané dílo Mosad od tandemu Bar Zohar a Mišal nemají ani náhodou. Takže ne že by to bylo zcela nečtivé, ale pokud se vám do ruka dostane Mosad od výše uvedené dvojice, je Mossad zbytečné číst.
Kniha s názvom Mossad by sa mala volať skôr Izraelské tajné služby-Izraelské tajné války, pretože bola viac o zvyšných tajných službách štátu Izrael.
Zajímavý pohled na činnost izraelských tajných služeb pokrývající dobu od roku 1948 do války v Zálivu. Nevěnuje se jen úspěšným operacím typu únosu Adolfa Eichmanna, ale též neúspěchům souvisejícím např. s přípravou Arabů na válku v roce 1973.
Plně se podepisuji pod recenzi Jadrana. Kniha špatná není a spoustu velmi zajímavých informací vám jistě poskytne, ale s knihou Mosad: nejslavnější operace izraelské tajné služby od Michaela Bar Zohara a Nissima Mishala se nedá srovnat. Četl jsem obě dvě a nelituji, ale pokud bych měl dát osobní doporučení jen jedné z nich, pak by tajné války prohrály právě o ty dvě chybějící hvězdy.