Most do země Terabithia
Katherine Paterson
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91915/bmid_most-do-zeme-terabithia-8Vm-91915.jpg
4
318
318
Copak je to asi za zemi? ptáte se možná v duchu. Je to kouzelná země, kterou si jako svoje tajemství vymysleli desetiletý Jess a jeho nová spolužačka Leslie. Do tebe země v lese za potokem kromě nich nikdo nechodil. Obývali ji jen duchové háje a ti dva v ní moudře a spravedlivě vládli jako král s královnou. V Terabithii bylo všechno jiné, vznešenější než v obyčejném, všedním světě a pro Jessa byla Leslie vzácným pokladem: od ní tu poprvé vyslechl spoustu příběhů, které mu otevřely brány poznání do světa.... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , Albatros (ČR)Originální název:
Bridge to Terabithia, 1977
více info...
Přidat komentář
Plakala jsem. Krásné přátelství a bolest ze ztráty. Film podle knihy se tragicky nepovedl.
(SPOILER)
Bohužel je dost znát doba kdy byla kniha napsána, tenkrát možná v něčem překvapivá, dnes akorát plná stereotypů. Upřímně nevím zda mi všechny ty nepříjemné žvásty bránily vidět magii kolem Terabithie, nebo tam prostě žádná magie nebyla.
Sexismus je snad na každém řádku, páni Leslie nenosí šaty, má krátké vlasy, ta je tak neobyčejná, někdo nenosí rtěnku to je nečekané, Jessie rád kreslí to je holčičí, jeho sestry jsou namyšlené fifleny.
Potřebujete postavu, která bude jasný záporak? Tak to je nechutně tlustá a odporná, je to slon, hroch, potřebuje na odtučňovací tábor kde bude zesměšňována. Tohle se dozvídáme od našich hlavních protagonistů, kteří mají být děti plné fantazie a laskavosti.
Proč se Jessieho sestra ohradila, že na ni moc zírá když je bez oblečení a Jessie odpoví podivným vtipem zavánějícím pedofilii? Nemluvě o tom, že ji praští a nikdy se neomluví.
Dalším aspektem je domácí násilí, je bráno jako norma, jako něco co se zkrátka děje a děti které "nekryjí" svoje násilné rodiče jsou vykreslované jako ty špatné. Čekala bych nějaké zaražení alespoň od Leslie, která má být osvícená životem ve městě.
Nemyslím si, že knihy musí být naprosto bez stereotypů, ale především v knize pro děti bych očekávala, že tam padne nějaké vysvětlení či naznačení toho, že je to špatné a nevhodné.
Tak krásná kniha! Když za mého dětství knížky této autorky u nás nevycházely, jsem vděčná, že jsem si jí mohla přečíst alespoň teď. A to úplně náhodou. Šmejdila jsem po bytě, abych našla knihu, která má na obálce strom a objevila jsem jí u syna v knihovničce. Koupil si jí nedávno v Knihobotu, aby se odreagoval od stresů při studiu. Po filmu ani nepátrám, nechci si kazit hezký zážitek z knihy...
Přečteno na doporučení dcery. Za mne průměr v žánru dětské literatury, ani nenadchne ani neurazí. Pro stručnost je to přímočaré, děj se moc nevětví a nejde moc do hloubky. Postavy jsou také takové "nekomplikované". Ale to v žádném případě nevadí ani není to kritika, je to psáno pro jiného čtenáře a mělo to mít málo stránek. Účel to plní a hlavní myšlenky jsou vyjádřeny a předány a přitom to není poučující, takže to omladinu neodradí.
Nejdříve jsem četl knihu a poté viděl film, obojí doporučuji. Má to své mouchy, ale stojí za přečtení.
„Jednejte šetrně – se vším – i s dravci.“
V deseti letech jsem viděla film, který se mi nelíbil (a nelíbí se mi ani teď), ale přesto mě pobídl k rozvíjení fantasie. A jelikož mi tím výrazně zasáhl do života, dostala jsem se čtrnáct let nato i ke knižní předloze.
Svým způsobem je velmi realistická. Tísnivá atmosféra v Jessově rodině, způsobená chudobou a konzervativními předsudky (chlapec musí být „mužný“, umění je změkčilé); pohlcení jeho starších sester komercí a televizí; Jessovo prožívání bolesti — to všechno autorka podává nezaobaleně.
Zaujalo mě uchopení Jessových myšlenek na konci knihy, hlavně při jeho setkání s Lesliiným otcem. A pak také hrdinovo syrově střízlivé uvědomí, že strast, kterou ve svých deseti letech zažil, nebude v životě jediná: „Pokud jde o příští hrůzy a utrpení – nenamlouval si, že už má všechna za sebou –, člověk prostě musí čelit svému strachu a nedopustit, aby z něho byla padavka.“
Kromě toho oceňuji autorčinu výzvu k empatii. Na příkladu Janice a paní učitelky Myersové citlivě ukazuje, že je vždycky třeba hledat motivy jednání a nesoudit lidi jen podle zdání. (Odtud věta, kterou cituji na začátku komentáře.)
Jen mi tu a tam připadalo, že Katherine Patersonová se do chlapeckého hrdiny nedokáže vcítit úplně a že muž by jeho chování a přátelství s Leslie vystihl lépe. Ale samozřejmě, že psát postavy opačného pohlaví není nic snadného (pokud náhodou nejste Tennessee Williams :)).
Zamiloval jsem se toho času do jedné slečny. Při jednom z našich rozhovorů tázal jsem se ji, kolikrát plakala u jedné své oblíbené knihy. Odpověděla, že ani jednou. Existuje podle ní pouze jedna kniha, u které se rozplakala. A tady je. Most do země Terabithia. Slečna mne donutila přečíst si hned několik knih. Ale k Mostu jsem se tenkrát tak nějak nedostal. Bylo mi ale jasné, že jednoho dne už nebudu moci odolávat, nu a ten den je zde.
Je to zvláštní kniha. Zvláštní a nádherná. Ve svých komentářích jsem tak nějak zvyklý dělat rozbory, hledat myšlenku knihy. Zde to ale patrně nemá smysl. A to je první důležitá informace. Kniha je velice jednoduchá a velice krátká. Jak dlouho může čtení trvat, dvě hodinky? Ano, za dvě, možná dvě a půl hodinky ji máte bez problému přečtenou. A je to příjemný zážitek. Jistě, nese se v duchu jisté naivity, ale to se u pohádky dá čekat. Ačkoliv ono je slovo pohádka poněkud zavádějící. Pohádku má člověk tak nějak implicitně spojenou s fantastikou. Soudobé pohádky už bývají vyloženě fantasy. Toto fantasy není. A to dokonce ani maličko. Za celý rozsah knihy se v ní nestane nic ani maličko kouzelného v nepřeneseném slova smyslu. Popisuje prostě kamarádství dvou dětí, jedné budoucí spisovatelky, jednoho budoucího malíře, které si dokonale sedly a které mají mnohem lepší fantasii, než jsem kdy měl já. A to je vše, nic kouzelného, až na to, že v přeneseném slova smyslu je tam kouzelné úplně všechno.
Přes tento fakt absolutní nekouzelnosti však kniha pracuje s motivy fantasy a to velice elegantně. Obsahuje obry, zlé, i dobré duchy, paláce, i chrámy. Nejdůrazněji je však pracováno s jedním motivem. Motivem portálu. Letopisy Narnie, Harry Potter, Alenka v říši divů, ale ve své podstatě i některá Shakespearova dramata, stejně jako mnoho dalších obsahují tento motiv. Ať je jím skříň, ďoura, přepážka, nebo hranice lesa. Nebo také provaz a sráz. Portály otevírají cestu ro říše fantasie. A to někdy doslovněji a někdy méně. Jejich společným znakem je však také to, že vedle otevírání těchto cest, umí je také zavírat. A někoho v oněch říších uzamknout. S tímto motivem autorka pracuje precizně a já smekám.
No, já neplakal. Ale plně chápu ty, kteří ano. Opravdu skvělá věc. Mimochodem, Leslie mi onu výše zmiňovanou slečnu připomínala, co do raracha bydlícího v jejich zvrhlých dušičkách. Zajímalo by mne do jaké míry se jedná o náhodu.
Myslím, že by nebylo úplně fér srovnávat film a knihu. Film se tváří skoro jako fantasy, zatímco kniha je úplně o něčem jiném. Je hrozné ztratit někoho milovaného a nemoct se ani rozloučit. Silná a citlivá kniha.
Hodně silná kniha, která určitě zanechá stopu v mém čtenářském srdíčku. Nejdříve je to taková milá procházka dětským světem a krásnou fantazií, ale poslední stránky hodně bolí. Jesse a Leslie jsem si zamilovala a nejraději bych s nimi strávila aspoň jeden den v Terabithii.
Po přečtení knihy jsem se podívala i na film. Nebyl špatný, ale od knihy ho dělí hned několik hvězdiček v hodnocení...Krásná místa zabil a ta citlivá neprohloubil.
Tato kniha je o desetiletém Jesse a jeho kamarádce Leslie, kteří si vymysleli záhadné království a zemi Terabithia. Dalo se tam dostat pouze přes potok. Jenomže jeden den se stala taková nemilá nehoda, ale to se dozvíte už v knize. Kniha se mi líbila, viděla jsem i film, a obojí mě moc bavilo.
Tak tahle kniha mě chytla za srdce. Ale obávám se, že pro děti by nebyla nijak poutavá.
Tohle byla úžasná knizka ktera stojí za přečtení. Miluji film a dlouho jsem si přála knihu a opravdu stala zato ????
Tak já nevím.
Neviděla jsem film, ale přečetla jsem knihu. I tak si myslím, že film bude lepší.
Mám ráda fantasy, a čekala jsem, že tato kniha bude spíše vyprávěním o zemi Terabithia..
Dle mého to bylo nijaké. Kniha mne neoslovila. I když se četla hezky a bylo to milé, ale asi to jen nesplnilo má očekávání, a proto ji prodávám.
3* jsou za mně tedy dostačující.
S tím popisem knížky tady si děláte srandu ne? Prozradit hlavní změnu děje přímo v popisu knihy - fakt bomba.
"Zacházejte opatrně-se vším-i s dravci" Leslie
Poklad z knihobudky jejíž film mě před lety totálně emocionálně zrušil. Teď po letech se dojímám mnohem méně, většinou spíše nad akty lidské dobroty. Přesto všechno si mě kniha opětovně získala a hrála na mé city jako před lety, no a jedno oko nezůstalo suché. Je to pro mě kniha o důležitosti správných lidí v životě, o vzájemném ovlivnění v tom dobré smyslu slova a zároveň je to pro děti jakýsi první kapitola porozumění o tom, že svět a lidé nejsou černobílý a strach, či ztráta mohou přijít z nenadání. Je to prostě kniha o síle přátelství, volnomyšlenkářství, síle osobnosti, moje stará rána, vzpomínka a největší srdcebol.
"Než se objevila Leslie, nebyl vůbec nic, prostě hloupý podivínský kluk, který kreslil legrační obrázky a proháněl se po pastvisku, jen aby se vytahoval, aby zakryl spoustu pošetilých obav, které mu nedávaly klid. To Leslie ho odvedla do Terabithie a udělala z něho krále. .... Teď nastal čas, kdy se musí vydat do světa on. Ona tu není, a tak musí vykročit za ně oba. Musí světu splatit krásou a zájmem za to, co mu Leslie poskytla - fantazii a sílu"