Most sebevrahů
Taylor Adams
Lenina sestra, dvojče, se zabila skokem z mostu. Jenže Lena této oficiální policejní verzi nevěří a je odhodlaná udělat cokoli, aby odhalila pravdu. A tak se rozhodne setkat se s policistou, který údajně nalezl mrtvé tělo. Ovšem na jeho líčení něco nesedí. A jakmile se začnou vyjasňovat poslední hodiny života její sestry, změní se Lenino pátrání v trýznivý, neúprosný boj o vlastní život – boj, který prověří vše, co si myslela, že kdy věděla o ní, a především o sobě samé... Most sebevrahů je novým strhujícím psychologickým thrillerem talentovaného Taylora Adamse, autora akčních bestsellerů Není úniku a Na dostřel.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2022 , KalibrOriginální název:
Hairpin Bridge, 2021
více info...
Přidat komentář
Zajímavé je, že se děj odehrává opět na jednom místě :) nicméně, zvratově je příběh neskutečně bohatý - na mě možná až moc, už jsem se těšila, až to prostě nějak dopadne...
Jsem trochu v rozpacích. Nová Adamsova kniha je napsána trochu neobvykle, děj se neustále vrací do stejných bodů podle toho, kdo ze zúčastněných se k němu právě vyjadřuje. Chvílemi to bylo matoucí, ale po určité době jsem si zvykla a čím více se příběh blížil konečnému vyústění, tím více jsem byla napjatá. Autor, i když nezabíhá do detailů, poměrně brzy prozradí, kdo je skutečným zločincem a co se asi stalo. Přesto je kniha napínavá až do samotného konce, který, navíc, je docela překvapivý.
Po několika letech konečně vyšla novinka od Taylora Adamse - autora skvělých thrillerů Není úniku a Na dostřel!
Námět Mostu sebevrahů je hodně originální a první polovina je poměrně dost dialogová, taková hra na kočku a na myš a moc mě bavila. Druhá polovina je pak plná akce!
Čtení jsem si vážně užila, jen jsem moc nevěřila tomu konci, ale rozhodně pokud máte rádi thrillery a napětí, tak budete spokojení.
Svižné, hodně zvratů. Některé věci mi přišly nelogické, některé se omýlaly stále dokola. Musím přiznat, že cestu k hlavní postavě jsem si příliš nenašla.
Neskutečně návykové čtení, byla to jízda, která nešla odložit. ALE místy byla kniha mírně překombinovaná a těžko uvěřitelná. I tak hodnotím 4 hvězdami, neboť čtenářský zážitek to byl parádní.
(SPOILER)
POZOR SPOILER!
Začnu tím jediným pozitivním a to byli interpreti ti mě bavili hodně.
Samotný příběh už tolik ne, jako proč se hlavní hrdinka jede setkat sama na most bez signálu kde nikdo nejezdí s byť údajným vrahem své sestry? Její myšlenkové pochody, sny, a neustálé omílání kolik její sestře na útěku zbývalo benzínu proboha jestli tohle mělo zvýšit napětí... A to mám ráda příběhy , které se odehrávají na opuštěných místech s omezeným počtem lidí a třeba i za sněhové bouře viz autorova kniha Není úniku která byla skvělá. Tohle nebylo dobrý ani trochu.
Taylor Adams rozděluje thrillerovou komunitu. Buď jeho knihy budete milovat, nebo Vás prostě neosloví! Já jsem jeho fanoušek, četla jsem od něj vše, co u nás bylo vydáno.
NENÍ ÚNIKU, byla má první kniha, kterou jsem od autora v minulosti četla a myslím, že i zrovna v tomto období - pamatuji si, že venku byl sníh. Hodnotila jsem ji plným počtem hvězd a byla nadšená. Další knihou byla NA DOSTŘEL a ta byla takový lepší průměr, dostala 3 hvězdičky, ale i tak se mi jeho styl psaní líbil a moc jsem se těšila na další knihu.
MOST SEBEVRAHŮ je přesně uprostřed – není tak excelentní jak Není úniku, ale je o něco lepší než Na dostřel.
Adams umí nastavit šílené tempo, příběh letí a ani teď po dočtení nechápu, jak toto dělá. Opravdu umí vytvořit dokonalé napětí. Čtenář je v ději s hlavními hrdiny od první kapitoly a chce vědět víc, proto otáčí stránky, nejde rozumně spát a knihu musí prostě dočíst. Všechny tyto čtenářské nešvary, kterým se snažím vyhýbat, tak Adams u mě dokonale zbořil. :-)
Základní prvky jsou na téma: sériový vrah & dvojčata, a to vše se odehrává jen se třemi hlavními hrdiny, poblíž mostu, kterému se říká MOST SEBEVRAHŮ. Celý příběh tam není opravdu nikdo další – teda když nepočítám prodavačku na benzince :-) Autor si vystačí s málem a je z toho velký příběh, který je i vyprávěn trochu jinak než jsme povětšinou zvyklí. Dostaneme 3 verze příběhu - oběti, sestry a nakonec verzi policejního důstojníka.
Moc jsem si čtení užila! Určitě doporučuji!
Adams to chrlí. Krátký odstavce, průšvihy, twisty, podezřívání a zvonění v uších od výstřelů. Most sebevrahů je thrillerová kanapka v tom nejlepším slova smyslu. Komorní, svižná, velmi adamsovská. A já si ji vždycky přečtu radši než tisíckrát omletý mustry o 'ženách, co měly dům, manžela, práci, dokonalý děti a členství v golfovým klubu, dokud nepřišly na děsivý tajemství'.
(SPOILER) Od autora jsem četla “Není úniku” a nebylo to úplně zlé, ale ani žádná pecka. Další knihu jsem zkusila spíše proto, že ji četla Jitka Ježková a Martin Stránský. Jejich čtení bylo na 5*, děj bohužel na 1*. Přišlo mi to takové klaustrofobní, že se celý děj odehrává na jednom místě ve třech lidech. Děj knihy by se dal shrnout do odstavce, ale nekonečné natahování za účelem vzbuzení napětí bylo úmorné. Strašný nesmysl mi přišlo nahrávání na magnetofonovou kazetu, vždyť kdo dnes nemá v mobilu aplikaci na diktafon? Had v autě a vypadlé čočky už to degradovaly z béčkovýho thrilleru mnohem dál do abecedy.
(Audiokniha)
První knihu "Není úniku" jsem kdysi nedočetla, vůbec mě to nebavilo. Říkám si, dám šanci audioknize, třeba to bude jiné... navíc čtou nejoblíbenější interpreti Ježková a Stránský... takže jen díky nim jsem doposlechla. Ale Adams prostě není můj šálek kávy, jeho způsoby, jakože "šokujících" odhalení, mě nechávaly naprosto chladnou. Jedna hvězda za obálku, jedna hvězda za Ježkovou a jedna hvězda za Stránskýho :-)
Ale věřím, že si kniha své fanoušky najde...
Audiokniha:
Pro tohoto autora je typická značka - vybrat si určité místo,kde se bude odehrávat většinou celý děj a jen s minimálním počtem lidí ( dva až tři ) ...a to fakt není pro mě, já musím mít větší,,prostor,, pro přímé věty a ... prostě mi tento styl psaní nesedí... jinak, překvapení se na konci samozřejmě dělo a dopadlo to ... musíte se k tomu dobrat sami :-)
Štítky knihy
sebevražda kriminální thrillery
Není úniku byla skvělá kniha....Na dostřel už mě teda nebavilo a Most sebevrahů stejně tak. Vystavěné jsou ty příběhy stejně: krátký časový úsek, jedno místo...ale to budování napětí a šílené zvraty, kterých docílil v knize Není úniku, ty už se prostě zopakovat zatim nepovedlo...