Most v džungli
Bruno Traven
V dalším vydání vychází Travenovo snad nejpoetičtější dílo, jehož děj se odehrává v prostředí domorodé osady ve středoamerické džungli. Románově rozvedený příběh o zmizení a smrti indiánského chlapce uprostřed příprav k taneční zábavě je apoteózou mateřské lásky a lidského života.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1964 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Brücke in Dschungel, 1955
více info...
Přidat komentář
Pojmenování románu se hrubě míjí s příběhem. Tragédii ztráty dítěte autor pravděpodobně zažil, jako všechno, o čem kdy psal (soudě podle doslovu). Literární průměr hodný návratu do knihobudky.
Syrový a zároveň poetický popis utrpení matky a projevu účasti jejího okolí. Dusná džungle, chudoba a přitom ryzost - nejčistší popis člověka. A přitom z toho nezakrytě ční autorovo zklamání z civilizovaného světa, v němž v jeho době proběhla nejkrutější válka dějin. Až naturalistické líčení korunované bezvýhradnou mateřskou láskou.
Až mě překvapilo, jak se mi ta kniha nečetla vůbec dobře a ano, nebavila mě. Svým způsobem (píšu svým způsobem, protože stejně tak svým způsobem je ta kniha velice zvláštní a možná jen vyžaduje trošku specifičtější, nevšední a neběžný přístup, kterého já jsem v době čtení nebyl schopen) zatím nejhorší a nejslabší autorova kniha, co jsem četl. Na to, aby tomu bylo opačně, je až moc popisná, autor se nezaměřil na to, čtenáře/čtenářku strhnout, zaujmout, opít rohlíkem, pobavit, naopak, v rámci čistého, naprostého a nekompromisního (a v tomto případě ne moc příjemného a zajímavého) realismu se upíná na tak všední, "běžné" a neakční věci, až to hezké není. Pevně věřím, že chtěl o čemsi něco vypovědět, něco odhalit, odkrýt, poukázat, snad i alegoricky naznačit, že cítil neodolatelné pnutí něco takového napsat, ale u mě se to skoro zcela minulo účinkem. Je to jako ta nejdepresivnější nekonečná noční můra, z níž se strašně chcete ale nemůžete probudit. Drtí to, smýká čtenářem, valí se to přes něj jako parní válec, který se pohybuje jen tak tak, ale přece a ten tlak, ta nesnesitelná tíha postupuje pomalounku dál a dál a drtí další kousky čtenářova těla. Jako pomalé umírání, ten nejpomalejší rozklad lidského těla, jenže zaživa, kdy si moc dobře uvědomujete ten hnilobný rozklad a cítíte ho všemi stále ještě živými smysly. Snad možná pro tu schopnost vyvolat ve mně přesně tyto pocity (jež možná byly účelem), bych možná i měl dát hodnocení trochu větší, ale ne. Zůstanu na svém. Zatím. Možná ho změním až se někdy odhodlám knihu znovu otevřít.
Autorovy další knížky
1980 | Loď mrtvých |
1957 | Most v džungli |
1982 | Pochod do říše mahagonu |
1981 | Poklad na Sierre Madre |
1981 | Diktatura |
U nás to vyšlo také jako součást knihy povídek Noční návštěva. Jako součást celku spolu s dalšími autorovými povídkami ji hodnotím velmi dobře. Je to rozsahem a příběhem skutečně spíše povídka.
Celkově všechny knihy B. Travena která jsem četl mají úžasnou atmosféru a skvěle se čtou. Přál bych si, aby celé jeho dílo přeloženo nebo vydáno do češtiny znovu a bez cenzury, které se na některých jeho knihách dopustil minulý režim.
Autor který dopodrobna rozebírá praktiky jihoamerických vlád proti indiánům a praktiky amerických nadnárodních společností v této části světa je svým způsobem aktuální i dnes.