Motýl, který zapomněl létat
Vanessa Vernerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534100/bmid_motyl-ktery-zapomnel-letat-65eee5a66ec7b.jpg
4
13
13
To léto mělo být osudové a osudové skutečně bylo, jen ne tak, jak si představovala. Poté co se Thia dozví, že její přítel Dante podlehl srdeční chorobě, získá pocit, že už nikdy nemůže být šťastná, a stává se vězněm vlastních vzpomínek. Ve snaze vyrovnat se s bolestivou ztrátou pravidelně píše Dantemu dopisy a svírá krabičku od cigaret, kterou jí dal na rozloučenou. Co jí jen chtěl jejím obsahem sdělit? A jak s tím souvisí tajemný Daniel Zarra, jehož jí Dante přivedl do života teprve nedávno?... celý text
Přidat komentář
Mám ráda heavy contemporary a Motýl mě přiměl slzet už na začátku - nicméně pokud máte radši veselejší příběhy, na své si tu přijdete taky. Motýl je totiž něco na pomezí obou. Začne smutně, ale postupně se překlene v takový ten letní román; s Thiou procházíme jejím životem, jak se smiřuje s tím, co se stalo, ukončuje studium, sbližuje se s přáteli a nachází tu pomyslnou tečku za věcí z minulosti, která jí ublížila. Citlivě napsaný příběh, který je na léto jako vyšitý (už jen to prostředí Španělska je vykreslené moc pěkně).
Příběh se věnuje závažnému tématu, což je smrt a vyrovnávaní se s ní.
Asi jsem čekala, že tady bude více emotivního příběhu a myšlenek, proto jsem asi čekala heavy contemporary, které mě zasáhne a rozesmutní, jenže jsem dostala letní oddechové contemporary.
Thia je silná hlavní hrdinka a líbilo se mi, jak postupem příběhu se s tou smrtí vyrovnávala a snažila se žít dál. Clara je dobrá hrdinka a nejlepší kamarádka. Daniel je super kluk, ale ničím zvláštním mě nezaujal.
Díky prostředí a frázím, které se tady často objevovaly, jsem se více vcítila do atmosféry léta ve Španělsku, kde se taky i příběh odehrává. Možná mi asi v příběhu chybělo nějaké klišé. Samozřejmě že už smrt je už takové klišé, ale jakože asi mi tam chybělo nějaké ALE, jenže vše plynulo jak má být.
Ještě by to taky chtělo na konec epilog nebo nějakou bonusovku, která by ještě doplnil a dotáhla celý příběh.
Kniha má milý, letní, španělský vibe na téma smrt a ztráta blízkého. Jsem i docela z toho trochu zklamaná, protože jsem fakt čekala smutný a emotivní příběh, jenže jsem dostala jednoduchý, letní příběh.
I přesto trochu zklamání jsem docela ráda, že jsem si knihu nakonec přečetla.
Musím se přiznat, že do knihy „Motýl, který zapomněl létat“ jsem se zamilovala okamžitě, co jsem ji uviděla. Ta obálka na čtenáře úplně dýchne a přitáhne si ho k sobě.
Knížka mě okouzlila. Čtení pro mě sice nebylo jednoduché, ale bylo krásné. V příběhu naleznete témata jako smrt, bolest, ale i odvahu vstát a nikdy se nevzdat. S hlavní hrdinkou Thiou jsem prožívala každý okamžik, jako by byl můj vlastní a během čtení mi velmi přirostla k srdci.
Jsem ráda, že na svět přichází podobné knihy. Ačkoliv je kniha pro mladší čtenáře, tak se zabývá závažným tématem a prezentuje jej opravdu skvěle.
Snad bude Vanessa Vernerová i nadále psát, protože tato kniha je velmi povedená, a to nejen příběhem, ale i celkovým zpracováním. Paráda. Víc takových knih!
Motýl, který zapomněl létat
Tahle knížka je krásně napsaná a zpracovaná prvotina poměrně mladé autorky. Ale nebylo to znát, měla jsem přečteno během několika dnů. Troufám si říct, že postavy byly vážně dobře a uvěřitelně zpracované, protože jsem s nimi častokrát soucítila. Taktéž i co se ztráty blízkého týče. Zpočátku byl příběh věnovaný váždým tématům, ale později už se z něj stala krásná letní romantika, u které jsem se usmívala jako blbeček. Ve dvou třetinách už stejně víte, jak to celé skončí, ale i přesto autorka nechala v knize prostor i vlastní fantazii. Úplný konec bych za sebe maličko upravila, jelikož jsem si nebyla jistá tím zda ho chápu dobře, ale i tak jsem byla s příběhem jako celkem spokojená.
Za mě je knížka ideálním čtením na léto, někam k moři.