Motýlek
Henri Charrière
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1961/motylek-1961.jpg
5
1269
1269
Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
Papillon, 1969
více info...
Přidat komentář
Vypočuté ako audiokniha, natoľko sa mi to páčilo, že som si knihu kúpila. :-)
Pre mňa je to úžasné dielo, je mi jedno, nakoľko je alebo nie je diskutabilný reálny základ, kniha sa číta sama a je po celú dobu zábavná a strhujúca.
81%
Výborná kniha, četla jsem už dávno, ale pořád si ji pamatuji.
Doporučuji.
Tak tohle byla fakt pecka! Knihu jsem četl v podstatě v kuse a nedokázal jsem ji odložit ani na chvíli :). Osud neprávem odsouzeného Motýlka byl fascinující, strhující, tvrdý a hlavně nespravedlivý. No ale počteníčko to bylo excelentní! :) Pět stars jak vyšitých a obrovské doporučení! :)
Strhujuce citanie. FIlm bol (z dovodu obrovskeho rozsahu knihu) v mnohych castiach knihou len volne inspirovany.
Je mi jedno jestli si to autor vymyslel nebo nevymyslel. Líbilo se mi to, mělo to spád a hlavní hrdina se nenechal ničím zastrašit a pořád zkoušel zdrhnout. Popis přírody a různých ostrovů byl dechberoucí. Takhle by mělo vypadat vězení pro mnoho našich kriminálníků, tímhle by dosáhla ta slavná resocializace kýženého výsledku.
K téhle knize jsem se dostal náhodně, nějak nebylo co číst. Je to to pozvolnější, ale souhlasím s ostatními, že mi rovněž vadilo časté střídání tempa. I tak příjemné osvěžení
Knížku jsem roky odkládal. Nakonec jsem se do toho pustil a trochu mě trvalo než jsem to překousal (mám vydání ve dvou dílech). Je to celkem natáhlé a dlouhé. V některých momentech je to zase hrozně čtivé a zajímavé a pak se kniha zsatví a spousty stránek je mrtvo. No více hvězd dát nemůžu a koukněte raději na film.
Pouze audiokniha. Moc poutavé vyprávěni, sic napříklas Shantaram svojí dějovostí a větším přesahem do filozofie a myšlenek je lepší, tak vskutku moc zajímavé.
Další kultovní knížka, kterou jsem dosud nečetl. Bohužel, žádné nadšení se nedostavilo... po celou dobu mě hrdina nijak nepřesvědčil, že bych mu měl fandit. Popis úniků není kdovíjak akčně vypjatý a upřímně, když chystá a popisuje svůj pátý nebo kolikátý útěk už začíná lehce nudit. Posloucháno jako audiokniha s vynikajícím Norbertem Lichým, přesto více než ** dát nemůžu.
Motýlka jsem četl poprvé před 15-20 lety a docela se mi líbil, ale když jsem se k němu nyní vrátil nestačil jsem se divit, jak moc jsem byl z knihy zklamaný.
Je více než pravděpodobné, že můj názor ovlivnili tři roky, kdy jsem pracoval jako dozorce ve věznici. Za tu dobu jsem vyslechl hned několik povídaček o tom, jak si na odsouzeného zasedla policie a justice jen proto, aby zrovna jeho dostala za mříže. Jenže se pak stačilo podívat do složky odsouzeného, kde byl popis jeho trestné činnosti a bylo celkem zřejmé, jak se věci mají. Navíc Charrière hned několikrát píše, že byl odsouzen za zabití, což není pravda, protože to bylo za vraždu.
Ono vůbec o pravdivosti této knihy se dá dosti pochybovat, protože Charrière osobně prožil jen malou část toho, o čem tvrdí, že je v podstatě jeho autobiografie. Zbytek jsou historky jiných odsouzených, což je pro mě osobně zdroj nanejvýš nedůvěryhodný.
Takže jsem si po prvních kapitolách řekl, že budu raději ke knize přistupovat jako k románu. Jenže ani tak to nefungovalo. Jednak mi neskutečně vadila postava hlavního hrdiny. Nemám rád tyhle supermanovské typy. Motýlek je dle svého líčení nejkrásnější,nejrychlejší, nejsilnější, nejchytřejší, nejspravedlivější, zkrátka nejlepší. Každý se může přetrhnout, aby pomohl skupince uprchlých vrahů, všechny ženy jsou z nich hned naměkko a každý, kdo jim nechce v útěku pomoci, je hned zkorumpovaný gauner. Tohle černobílé líčení mě neskutečně štvalo.
Horší ovšem bylo, že ta kniha je neskutečně repetitivní. Spravedlivý útěk, život na svobodě, zrada, chycení a další nespravedlivé uvěznění. V půlce už jsem měl všeho dost a ačkoliv to obvykle nedělám, nechal jsem knihu nedočtenou a odnesl ji do nejbližší knihobudky.
Na závěr bych ještě knihu porovnal s filmem, který jsem viděl několikrát a mám ho opravdu moc rád. Ve filmu je děj značně zredukovaný, ale tím i mnohem koncentrovanější a příběh tak lépe drží pohromadě. Navíc díky tomu, že divákovi nejsou předkládány Charrièrovi egomaniacké výlevy o vlastní dokonalosti a bezchybnosti, je Motýlek mnohem uvěřitelnější a sympatičtější postavou. Na film, který bych ohodnotil silnými čtyřmi hvězdičkami se kdykoliv rád podívám znovu, ale knihu, které dávám slabé dvě hvězdičky už do ruky nikdy nevezmu.
Geniálně napsaný román, i když spousta událostí je jen dílem autorovy fabulace. Čte se ovšem jedním dechem.
(SPOILER) Příběh je založen na skutečných událostech a popisuje nejprve obvinění z vraždy hlavního hrdiny a jeho následné odsouzení na doživotí. Potom se stává hlavním námětem drsný všední život v tropickém pekle trestanecké kolonie na Ďábelských ostrovech. Sledujeme nezdařené pokusy o útěk spoluvězňů a konečně okolnosti toho závěrečného, který skončil úspěchem. Román má potřebný spád a zajímavý děj charakteristický pro tento typ dobrodružné literatury. Podle knížky byl natočen i úspěšný film.
toto bol jedným slovom nářez. v časoch, keď sme mali čítať povinne kdejaké schematické socialistické realizmy putovala medzi nami kniha nabitá dejom, emóciami, akciou a hlavne túžbou po slobode. až sa nám nechcelo veriť, že by jeden človek dokázal zniesť a prežiť toľko príkoria.
Pokud někoho dráždí označení "autobiografický román", nechť k této knize přistupuje jako k dobrodružnému románu na motivy skutečných událostí, a nebude litovat.
Motýľ je kniha plná útekov, dobrodružstva, priateľstva. Predstavuje silu človeka, ktorého nespravodlivo odsúdili, jeho odhodlanie dostať sa na slobodu a byť slobodný.
V sedmdesátých letech minulého století se spousta mých kamarádů a kamarádek vrhla na toto dílo, že je to báječné čtení - prý to musím přečíst. Dostal jsem se k četbě až nyní. Podle mne to není ryzí biografie. Je tam mnoho neuvěřitelných skutků, událostí, příhod a náhod, jež se nemohly stát. Ale pobyt autora v těchto destinacích bude pravdivý a mnohé z toho, určitě prožil. A popis mnohých reálií bude odpovídat pravdě. Být francouzským trestancem před sto lety asi nebyla procházka růžovým sadem.
Krásné vtáhnutí do děje.. úplně jsem to prožívala s ním .. křivda nenávist bezmoc beznaděj nemoci, ale i láska lidskost přátelství obětavost odvaha naděje ...
Charriérova fiktivní zpověď dává tušit skromný cestopis, ale je spíše výpovědí o (ne)lidskosti konkrétní doby a konkrétního společenského zřízení. A stavů. Ale kdyby přece jenom někdo knihu vnímal jako cestopis, nechť vyrazí na ďábelské ostrovy, to si užije švandy. Hrdina, ač možná jako lapený zločinec antagonista, bojuje při pobytu v trestanecké kolonii a na útěku většinou s neblahým osudem. ...a čte se to parádně. Kam se hrabou oba filmy (i když jsem měl docela problém, představit si Motýlka jinak než jako McQueena). Jedna z nejlepších knih vůbec.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno paměti, memoáry vězení, věznice dobrodružství rozhlasové zpracování podle skutečných událostí dobrodružné romány útěky z vězení
Motýlek
Filmové zpracování této knihy patří ke “kultovním záležitostem a mnozí z nás ho znají nazpaměť. Při čtení Motýlka zapojujeme fantazii a příběh dostává další rozměr. Krásná kniha