Motýlí klub
Jacqueline Wilson
Tina se vždycky ve všem spoléhala na sestry. Naučí se létat sama? Ačkoli je Tina trojče, liší se od svých dvou sester skoro ve všem – i v tom, že v ničem není tak dobrá jako Phil a Maddie. Ty se však naštěstí o Tinu starají a pomáhají jí. Když ovšem dostanou novou třídní učitelku, slečnu Veselou, jsou od sebe poprvé odděleny. Tina se zděsí, když ji třídní posadí vedle zlé a škodolibé Selmy. Potom je však paní učitelka požádá, aby jí na školním pozemku pomohly vytvořit motýlí zahradu. Tina zjistí, že své sestry nepotřebuje v jednom kuse – a že Selma je mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá. Příběh o přátelství, důvěře a o tom, jak je někdy těžké být sám sebou, z pera autorky bestsellerů pro děti a mládež Jacqueline Wilsonové je určen čtenářkám zhruba od sedmi do devíti let.... celý text
Přidat komentář
Jako malá jsem knížky od paní Wilsonové opravdu milovala, proto se k nim vždy ráda vrátím ❤️ jsou tu ale knížky, které vyšly v době, kdy už jsem přešla na jiné knižní žánry, a já si je prostě nemůžu odpustit ❤️ bylo krásné se vrátit do autorčiných knih, tato se mi moc líbila a můžu doporučit všem malým slečnám!????
Knížku jsem bohužel nedočetla, protože na mě byla moc dětská a nudná. Příběh byl moc krásný a měl co do sebe.
(SPOILER)
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tahle knížka je doporučená čtenářům zhruba od sedmi do devíti let. Ehm, ani bych neřekla. Připadalo mi, že to klidně bylo OD sedmi let, ale třeba tak nějak do třinácti nebo dvanácti let. Protože hlavní postavy se nechovaly nějak přehnaně dětinsky, i když měly sedm let. Tina sice ze začátku často brečela, ale bylo to hlavně kvůli Selmy. Selma mě vlastně ze začátku strašně štvala, ale asi to doma nemá lehké. Sice za její chování nemůže ona, ale její rodiče, jenže si to nemusela vybíjet na ostatních (obzvlášť na Tině). Potom se však ukázalo, že Selma umí být hodná a chovat se hezky. Hodněkrát jsem měla pocit, že, ať už rodiče nebo paní učitelka Veselá, Tinu strašně upřednostňují a dovolí jí toho víc oproti ostatním. Sice to se svou nemocí neměla moc lehké, ale zase to nemuseli tolik přehánět. Maddie a Phil jsem si moc oblíbila, byly na svou sestru Tinu moc hodné a ve všem jí pomáhaly. Ani se spolu skoro nikdy nehádaly a měly spolu moc dobrý vztah, což jsem považovala za velké plus. Jejich máma to s tou starostlivostí někdy, podle mě, až moc přeháněla, třeba že nechtěla, aby říkaly slovo ,,hustý". Ale to je jenom taková maličkost. Moc se mi líbilo, že Jacqueline Wilsonová do tohoto příběhu zakomponovala i Ruby a Garnet, jež jsem si moc oblíbila v knížce Dvojčata v průšvihu. V knížkách od Jacqueline Wilsonové jsem nikdy nenašla žádnou chybu v textu, což je taky velké plus oproti jiným knížkám. Taky byl moc hezký doplněk knížky Tinin test, který mě bavil a taky zajímavosti o motýlech. Třeba jsem se dozvěděla, že nejmenší motýl měří jenom tři milimetry. No a úžasný recept na motýlí košíčky si určitě zkusím upéct. Super knížka!
Trochu jednodušší kniha, ale přesto pěkná. Tina byla taková ustrašená hlavní hrdinka, ale nakonec to byla fajn holka. Co se týče Selmy, za vinu můžou určitě rodiče, protože ji odstrují a proto je na ostatní hnusná, jelikož má málo pozornosti. Kniha je spíš pro mladší čtenářky, což napovídá i obálka knížky.
Tato kniha se mi líbí,znám ale i lepší knihy od Jacqueline Wilsonové.Nicméně příběh takový odpočinkový,ale ten konec(poslední kapitola) jak jeli do televize mi připadal podobný jako v knížce taky od Jacqueline Wilsonové ale Zlaté srdce Tracy Breakeové.Jinak fajn kniha,příběh měla pěkný,klidně by mohl být i reálný.
Nijak moc mě tato knížka neoslovila. Typická Wilsonová.
Tina mi nebyla moc sympatická, přišla mi trochu rozmazlená. Ale přiznávám, jsem už asi na tuto knížku trochu stará.
Tahle kniha se mi moc nelíbila. Myslela jsem si, že když se do ní na začátku začtu tak mě bude bavit. Ale realita je jiná a knížka mi připadala spíše pro mladší čtenáře než jsem já.
Ale že mně se ta knížka nelíbila to neznamená, že se nemůže líbit někomu jinému.
Každý má jiný názor na knihu ( jak se mu z ní četlo atd...).
Tahle kniha mě vůbec neoslovila. Trochu jsem se na konci začetla, ale jinak mě to nijak nepotěšilo.
Hrozně mi vadí, že je Tina tak ubrečená skoro pořád brečela !!! Přišla mi hrozně umanutá. Myslela si, že jí na motýlí zahradu přiletí motýli první den a to je nemožné. Za to Selmin příběh byl o něco lepší a drsnější. Moc se mi líbil ten nápad na konci knihy.
Tahle kniha mě moc neoslovila. Přijde mi, že spisovatelka opakuje hodně pasáže z předešlých knih (pozvali je do televize, rozděluje děti do spolků). I postavy se opakují (místní spisovatelka, Ruby a Garnet).
Co se mi však líbilo, byl vztah mezi Tinou a Selmou. Musím říct, že za mě to byla hodně průměrná kniha.
No dobře, prý je to pro děti do devíti let.... sice tuhle hranici už skoro dvojnásobně převyšuji, ale to přece vůbec nevadí. Tahle knížka je zkrátka úžasná! Skvěle si u ní odpočinete a dozvíte se i něco nového o motýlech. J.W je prostě jednička - ještě jsem od ní nečetla nic, co by mě nezaujalo....
Určitě tedy doporučuji a obdivuji i ilustrace Nicka Sharratta - bez nich knížky od J.W ani nedokážu představit :)
Autorovy další knížky
2010 | Vzdušné zámky |
2005 | Holka z popelnice |
2005 | Nejlepší kamarádky |
2004 | Půlnoc |
2002 | První láska |
Po dlouhé době jsem si dala rereading téhle knížky, která ve mě před 10 lety probudila lásku ke čtení.
Když jsem knížku začala číst, měla jsem strach, že mě zklame, ale naštěstí se tak nestalo. Sice knížka už neměla to pravé kouzlo jako poprvé, ale i tak jsem si čtení velmi užila.
Příběh je opravdu krásný, hlavní hrdinky jsou sympatické a celý děj příjemně doplňují krásné ilustrace.
Za mě můžu určitě velmi doporučit, hlavně mladším čtenářkám.