Motýlí kniha
* antologie , Olga Joklová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456338/bmid_motyli-kniha-ykg-456338.jpg
3
34
34
Představte si, že vaše kůže je křehká jako motýlí křídla. I šev na oblečení vás poraní. Občas nemůžete polknout, jícnem nic neprojde. Jaké to je, žít s takovou křehkostí, by vám pověděla Olga Joklová, která takzvanou nemocí motýlích křídel trpěla. Bohužel už to osobně udělat nemůže. Olga strávila většinu svého života tím, že upřímně o svém onemocnění mluvila a snažila se tak pomoci všem, kteří se s ním narodili, a otevřít oči těm, kteří nemají o podobné bolesti tušení. Olga si své myšlenky a postřehy zapisovala do nejrůznějších deníků a sešitů. Na její záznamy nyní vlastními povídkami navazují Petr Borkovec, Marek Šindelka, Lucie Faulerová, Jakub König, Jonáš Zbořil, Anna Bolavá a A. Gravensteen. Ilustracemi je doprovodil Lukáš Musil.... celý text
Přidat komentář
Jak už tady čtenáři píší, kniha má krásnou myšlenku a je vydaná z dobrých důvodů. Jsem ráda, že se mi dostala do rukou, protože díky ní jsem objevila další české spisovatele.
Především se mi moc líbila povídka Marka Šindelky "Hra číslo 621", ta pro mě nemá chybu. Už jsem si našla, že napsal dalších 6 knih. K slzám mě donutila povídka "Leť, táto, leť " od Jakuba Koniga, který napsal 6 knih a také se mi líbila povídka "Vítr s budíkem" od Lucie Faulerové, od které jsem našla 3 knihy - prostě paráda. Jen se mi vůbec nelíbila povídka "Na svatého Jana" - něco podobného si už nikdy nechci přečíst.
Takže jsem opravdu spokojená a jdu se podívat na nově objevené autory.
S tematem primo souvisela snad jen jedna povidka, ovsem vetsina se mi i tak velmi libila (mymi favority jsou Vitr s budikem a Hra cislo 621). K tomu jemne ilustrace a krasna myslenka pomoci vytezkem lidem s nemoci motylich kridel.
Motýlí kniha má překrásnou myšlenku, volná inspirace dílem člověka, který si procházel nemocí, jíž si dokáže jen málokdo představit, navíc v podání takových velikánů současné české literatury. Dílo je nádherně zpracováno, jemné ilustrace Lukáše Musila ve stejném coloringu, jaký mají pak samotné texty, jsou překrásné. Rovněž obálka je velmi povedená. Samotné povídky to mají u mě s hodnocením vždy těžké, málokdy se mi trefí do noty většina z nich a ani tady bohužel nemůžu hovořit o výjimce. Vyloženě jsem se potkala akorát s prací Lucie Faulerové (Vítr s budíkem) a Marka Šindelky (Hra číslo 621). Obě povídky mají tak trochu společné, že je v nich popisovaná nemoc, úpadek člověka, v případě Lucie starého, v případě Marka dětí, což se mi tematicky hodilo k ladění knihy. Zaujal mě i Jonáš Zbořil svou myšlenkou 1. organismu tzv. „Dickinsonie“, jeho povídka je velmi lyrická, aby taky ne, když je vynikajícím básníkem. Ostatní práce mnou jen tak prošly, jsem ale ráda, že jsem skrze antologii vlastně poprvé narazila na práci Anny Bolavé a Petra Borkovce (ano, stydím se).
Kvalitativně rozkolísaná povídková sbírka, vydaná z dobrých důvodů. A v ní dva skvosty - Faulerové Vítr s budíkem a Šindelkova Hra číslo 621.
Část díla
Bleda
2020
Dickinsonie
2020
Hra číslo 621
2020
Leť, táto, leť
2020
Na svatého Jana
2020
Nejdřív bych chtěla vyzdvihnout, jak nádherně je knížka udělaná (obálka, ilustrace) a její poselství. Také jsem díky ní objevila nové české spisovatele a spisovatelky. Moc se mi líbila Hra číslo 621 Marka Šindelky a Dickinsonie Jonáše Zbořila. Celkově mi ale všechny povídky přišly povedené.