Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe
Elli H. Radinger
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366833/bmid_moudrost-vlku-jak-mysli-jak-vnimaji-LZQ-366833.jpg
5
322
322
Miluj svoji rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou zásady vlků. Vlci se empaticky starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají své potomky a mají schopnost při hře na všechno zapomenout. Přemýšlejí, sní, spřádají plány, inteligentně spolu komunikují – a jsou nám podobnější než jakákoli jiná živá bytost. Elli H. Radingerová, nejrespektovanější německá odbornice na život vlků, vypráví napínavé příběhy, které dokládají vlčí smysl pro hodnoty, jako jsou smysl pro rodinu, důvěru, trpělivost, pozornost, zpracování neúspěchů nebo smrti. Autorka nám představuje zásadní a mnohdy dosud neznámé poznatky o životě vlků a ukazuje: vlci by byli lepšími lidmi, než jsme my…... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata Přírodní vědy
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
Die Weisheit der Wölfe, 2017
více info...
Přidat komentář
I když bych rád dal 6/6, nemohu. Některé kapitoly byly sice skvělé, ale v některých momentech je cítit, že autorka je zaujatá a neobjektivní. Ano, taky mám rád vlky, a materiály o nich sbírám, ale je třeba si objektivně přiznat, že Yellowstone není Evropa. Bohužel. Občas na mě z knihy dýchalo cosi sluníčkářského a to mi popravdě vadí. Například D.L.Mechem nesnese srovnání.
Pro mě, jako milovníka zvířat a psovitých šelem především, byla Moudrost vlků pohlazením pro duši. Už jako malá jsem zvládala sedět hodiny u přírodovědných pořadů a hltat každé pronesené slovo, a to samé se podařilo autorce i u této knihy. Z každého napsaného slova sálala její láska k vlkům a přírodě, a já se často přistihla s mokrýma očima, tak moc mě to dojímalo.
Neočekávejte od knihy žádný odborný rozbor vlčího chování, autorka není žádný biolog, pouze vypráví co vypozorovala a zažila za ta léta, co s vlky přichází do kontaktu. A že má co vyprávět!
Poslední kapitoly knihy jsou věnované dnešnímu pojetí přírody a dovočiny, taková malá sonda vedoucí k zamyšlení.
Tohle je #musthave každého milovníka přírody.
Knihu jsem začala číst s velkým očekáváním, a to byla asi ta chyba. Literární zpracování je poněkud amatérské, nijak nezaujme, vyprávění jen tak nějak plyne. Vlčí příběhy zajímavé a pěkné, ale podané bez „učesání“, jen náhodně vrstvené. Autorka nejde do hloubky, pouze vypráví, co měla štěstí vidět a pozorovat. Chování vlků označovat za moudré je poněkud přehnané, každý živočišný druh má své chování dané vývojem, je „chytrý“ proto, aby přežil. Autorku obdivuji za to, že měla odvahu změnit svůj život a jít za tím, co tak velmi miluje, a přeji jí ještě mnoho zážitků a dobrodružství s vlky!
Vlky mám moc ráda a tak, když jsem se dozvěděla o této knize, musela jsem si jí přečíst. A rozhodně nelituji, líbí se mi, jak autorka popsala své zážitky s vlky.
Musím přiznat, že toto povídání o vlcích mě naprosto okouzlilo. Již před tím jsem měla vlky moc ráda, ale teď si jich nesmírně vážím. určitě se ke knize znovu vrátím a ještě jednou si ji přečtu.
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak, jak zamýšlela. Myslím si ale, že mi bude stačit moje německá vlčice, aby mi vždy připomněla, co je důležité, tak jako autorce její praví vlci. Z knihy je patrné, že jim zasvětila celý život a je to znát, čtenář si při popisu života těchto šelem sám leccos ozřejmí.
Naprosto úžasná kniha plná informací o vlčím životě. Dokáží se postarat o své staré či nemocné druhy. Dokáží spolupracovat s krkavci. Milují doteky. Mají různé povahy, od klaďasů, přes svůdce, až po poťouchlíky. Častěji má hlavní slovo v rodině ona.
Mě tahle knížka hrozně moc bavila :-)
Tak tahle kniha mi naprosto sedla. Nádherný vztah k vlkům a celkově k přírodě. Zajímavý a poučný pohled na život vlků a přirovnání k člověku.
Hodně se mi v knize líbilo ruské přísloví,kde loví vlk ,roste les.
Fascinace jedním živočišným druhem sice může přinést nové zajímavé informace v dokumentu nebo textu, ale současně s sebou nese jistou neobjektivitu, s níž musí čtenář/divák počítat a sám se s tím popasovat.
Jakkoli mě osobně zajímají nejrůznější živočichové, protože mě vždycky něčím překvapí, ať jsou miniaturní nebo obrovští, ať mají křídla, ploutve, nebo čtvero končetin, ať se živí planktonem, mršinami nebo loví..., nemám v téhle souvislosti ráda propagaci jakéhokoli druhu za pomocí extrémních pojmů jako "moudrost" nebo "genialita", a už vůbec ne přístup, že se od nich máme nějak něco učit.
Pozorovat, dozvědět se, poučit se o nich, to ano, ale přenášet nějaké poznatky do lidské psychologie, osobního rozvoje apod. mi připadá zcela nesmyslné, úplně stejně, jako bychom chtěli od nich, aby se učili nějaké naše schopnosti. Nepotřebují to, což znamená, že ani my ne, jsme utvářeni komplexně a máme vše, co potřebujeme. Ostatní můžeme obdivovat s myslí otevřenou. "Moudré" vzájemné chování, komunikaci, péči i výchovné tipy z knihy, ruku na srdce, dávno známe dobře z lidské smečky, jen je třeba z nějakého důvodu neuplatňujeme. Proč to tak je, to je možná hodné bližšího zkoumání.
Podobně jako nedávno pročtená Genialita ptáků i Moudrost vlků mi připadala značně nesystematicky podaná - je to samozřejmě pro laiky, ale to neznamená, že by v tom neměl být žádný řád. A ani fotky mě nijak neuchvátily, nepřinesly nic nového. Jen knihu zbytečně zatížily a zdražily.
Moc obdivuji autorku, která zkoumala život vlků.
Jsem úúplně na začátku knihy a pak už to dál nebudu komentovat. Ať je konec jakýkoli.
Protože tohle..
Tohle mi stačí.
Už jen tohle.. že slova jsou ve větách poskládána tak, jak je mi to příjemné. To je na prvním místě.
A mě se to hezky čte.
A teď ke knize:
Líbí se mi, jak vlci poučují svá mlaďata:
Jako tohle..
. . . Šla smečka vlků - samozřejmě se svým vůdcem v čele, který je vede - a jedno vlčí mládě, které je až na konci, okouzlené tím, co vidí - úúplně poprvé v životě - se zastaví. Kochá se tím, co je napravo, co je nalevo, co nikdy nevidělo.. Zkoumá to.. Samozřejmě stojí a zdržuje smečku. Napomínají ho, protože smečka se musí několikrát zastavovat a na opozdilce čekat.
A to se vůdci nelíbí. A rozhodne, že na opozdilce se čekat nebude.
Budou pokračovat dál. A na maličkého se čekat nebude.
Maličký to zjistí - že zůstal sám, bez maminky a tatínka a celé smečky a začne naříkat.
Ale Vůdce smečky ho nechá samotného a nešťastného a ukňouraného až do večera. Večer se k němu všichni vráti.
A maličký byl poučen:
Musíš udržovat krok se svým vůdcem a se svojí smečkou. Poslouchat!
Úžasné.
Autorka strašně moc toužila se setkat s divokým vlkem. Mezi ty ochočené, tak mezi ně už patřila. Vůdce ji přijal do smečky. Ale stále toužila setkat se s divokým vlkem.
Teple se oblékla, protože rtuť teploměru byla hodně, hodně pod bodem mrazu, navlékla si sněžnice, protože všude byla velká vrstva sněhu a šla vlka hledat. A jednou narazila na jeho stopy. Mířily do lesa. Tak k lesu šla a najednou ho uviděla. A on ji. Oba se zastavili a pozorovali se. Chvíli tam tak proti sobě stáli.
Divoký vlk nenapadne člověka - hučelo jí v hlavě.
Ale zároveň jí napadlo:
" Ví to ale i tenhle vlk?"
Četlo se samo a dozvěděla jsem se díky tomu zase spoustu zajímavého o vlcích. Určitě doporučuji.
Abych řekla pravdu, čekala jsem od knihy asi něco jiného. Nebyla špatná, ale že bych z ní byla vyloženě odvařená, to se říct nedá. Nemám k vlkům až tak fanatický vztah jako autorka, přijde mi však úžasné, že jsou na světě stále lidé, kteří věří v rovnováhu mezi lidmi a přírodou a jsou odhodláni za to bojovat do roztrhání těla.
Kniha byla velmi čtivá, vyprávění o vlčím životě a "pravidlech" neskutečně poutavé a opravdu by bylo fajn, pokud bychom se od vlků něčemu přiučili. Poslední kapitoly v knize autorka pojala jako sondu do dnešního světa a naší "vidiny" přírody a divočiny - velmi podnětné a vedoucí k zamyšlení... Také se mi líbilo, jak realisticky popisovala, že vlky člověk musí brát jako normální zvířata, žádné "svaté" tvory, ale tvory, kteří zabíjejí, aby přežili, ale ABY přežili, ne jako JEDEN TYPICKÝ TVOR, který to dělá pro zábavu anebo prostě proto, že může.
K Moudrosti vlků se určitě ještě vrátím, abych si knihu mohla vychutnat znovu. Všem ji vřele doporučuji - jak vlčím milovníkům, tak těm, kteří o nich nevědí nic, ale přáli by si to změnit ;-)
Moudrost vlků je zajímavá kniha psaná s láskou a zaujetím. Spisovatelka žila mezi vlky a studovala je s nesmírnou trpělivostí. Krásné povídání o tom, jak se vlci chovají k mláďatům, starým vlkům, popisuje i vlčí námluvy, jak se chovají při lovu atd. Kniha se četla moc dobře, vyzařuje z ní obrovská láska nejen k vlkům, ale ke všem zvířatům kolem. Jen jsem moc nesouhlasila s připodobňováním vlčích vlastností k lidským. Obrovské plus v knize jsou opravdu nádherné fotografie !!!
úžasná kniha - stojí za přečtení. Člověk se dozví nejen o vlcích, ale i o sobě .
Moudrost vlků se stala mojí novou srdeční záležitostí a s klidným svědomím mohu napsat, že překonala i Vlka samotáře od Jodi Picoult.
Potěšilo mě, že se nejedná o žádnou složitou vědeckou publikaci, ale čtivý pravdivý příběh jednoho laika o jeho celoživotní vášni, který má oslovit co možná nejvíce lidí a šířit tak osvětu a bořit mýty, které máme s vlky spojené. Autorku hrozně obdivuju za to, že se odhodlala opustit nevyhovující zaměstnání a začala se naplno věnovat pozorování vlků a spolupráci s biology. Během čtení jsem se dozvěděla spoustu nových informací nejen o vlcích, ale také o celkovém fungování přírody. Velmi mě překvapilo třeba to, jak úzce jsou propojeny životy vlků a krkavců...
Do příběhu je zakomponováno mnoho osobních zážitků a zkušeností nejen autorky, ale také jejích známých. Někdy se jedná o události veselé, ale někdy bohužel i o ty velmi smutné. Když si něco provedou navzájem zvířata, tak si řeknu, že je to koloběh přírody. Ale je hrozné číst o tom, jak se k těmto nevinným tvorům dokážeme chovat my lidé... A to jen kvůli strachu a předsudkům. Přitom ta zvířata byla na svých územích daleko dříve než jsme tam přišli my, tudíž by se neměla přizpůsobovat ona nám, ale my jim...
Na knize se mi také líbilo to, jak autorka popisovala život vlků jako smečky i jako jednotlivců a porovnávala ho se životem člověka, fungováním rodiny apod..
Celý text je pak doplněn několika krásnými fotografiemi a citáty od známých osobností.
Moudrost vlků je velmi zajímavá publikace vedoucí čtenáře k zamyšlení nejen nad životem zvířat, fungováním přírody, ale také sebou samým.
Už se moc těším až si od autorky přečtu i její další knížku, Moudrost starých psů.
Miluju vlky a tahle knížka byla krásně napsaná a byla jsem uchvácena i z fotek vlků v knížce
Velmi silné zážitky ze soužití s vlky v divočině. Autorka porovnává vztahy mezi vlky ke vztahům mezi lidmi, ukazuje na mnoha příkladech, jaká jsou vlci vznešená, chytrá zvířata, mezi kterými fungují vztah na velmi racionální, ale i emotivní úrovni.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe |
| 2018 | Moudrost starých psů |
| 2019 | Vlčí mluva pro pejskaře - O alfa samcích, dominanci a jiných populárních omylech |
| 2023 | Do psího nebe |
| 2022 | Dar divočiny |
Krásný popis života vlků, takové velmi příjemné pohlazení na duši.