Moulin Rouge
Pierre La Mure
Životopisný román o jednom z nejslavnějších francouzských malířů epochy impresionismu Henri Toulouse-Lautrecovi. Pokračuje, přes léta malířských studií až do let proslulosti a uměleckých úspěchů, osobního neštěstí a předčasné smrti. Autor silně beletrizuje známá fakta Lautrecova života. Drastické psychologické momenty v životě zmrzačeného a nešťastného umělce i efektní prostředí "belle épogue" pomáhají autorovi vytvořit velmi čtivé a přitažlivé dílo.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1984 , MelantrichOriginální název:
Moulin Rouge, 1950
více info...
Přidat komentář
Pierre La Mure výborně vystihuje prostředí Paříže druhé poloviny 19. století. Působí to tak výstižně a pravdivě, jakoby byl spisovatel účastníkem všech těch příběhů, setkávání slavných osobností atd. atd. Věřím, že mnohé vychází s dochovaných pramenů a to, co je smyšleno, určitě není dalo od pravdy. Samotný životní příběh Lautreca je velmi zajímavý, poutavý, ale také smutný. A když jsem to takto shrnul, je to u mě na 5*. 27. 2. 2024.
Moc hezká, i když hodně smutná kniha.
Někdy a k některým je ten osud fakt nespravedlivý.
Na jedné straně talent, bohatství, vzdělání.
A na druhé straně ... co vlastně? Už toho moc nezbývá. Jen touha po lásce a po štěstí.
Vše podstatné již bylo v předešlých komentářích napsáno, kniha je pro mě zcela jistě TOP. Díky brilantnímu vypravěčskému stylu nebylo těžké splynout s dějem a ocitnout se v Paříži 19. století, v hlučném a zakouřeném prostředí tančíren, barů, kaváren a bordelů a obdivovat a soucítit s talentovaným a laskavým malířem, který se však postupně díky svému tělesnému postižení a nemožnosti najít blízkého člověka velice rychle upil k smrti. Věřím, že v dnešní době by se jeho vzhled už tolik neřešil, tenkrát byla bohužel každá i sebemenší tělesná (či psychická) odlišnost považována za atrakci, zrůdnost... Henri celý život hledal lásku a nikdy se mu jí nedostalo, a to ani od rodičů, pro otce od jistého momentu vůbec neexistoval a ani matka mu neposkytla bezpodmínečnou lásku, spíše jen jakýsi soucit, lítost, povinnost... aspoň měl dobré kamarády - a kdyby tušil, jak slavné :-). Nádherná kniha. Doporučuji i těm, které malířství příliš nezajímá a jméno Lautrec nic neříká.
Knížku jsem si zvolila v rámci plnění ČV na téma Kniha, jejíž hlavní postava je alkoholik. Nechtěla jsem číst knihu z prostředí protialkoholní léčebny nebo z prostředí alkoholem rozvrácené rodiny. Když mi tedy tato knížka náhodou zkřížila moji čtenářskou cestu, volba byla jasná. Životní příběh Toulouse-Lautreca, významného umělce 19. století uvězněného v postiženém těle, toužícího po lásce a v posledních letech života závislého na alkoholu jsem v hrubých obrysech znala. Kniha doplnila zbytek. Popisuje malířův život od dětství až do jeho smrti, jeho tvorbu, milostné vztahy i vztah s jeho matkou. Četla se velmi pěkně, plynula svým vlastním tempem a rozhodně mě obohatila. Vydání, které jsem četla bylo doplněno ukázkami z umělcovi tvorby.
Mohutne neodporúčam nikomu "vizuálne postihnutému" (čo bol aj môj prípad) a ak si na to za takých okolností trúfnete, nevzďaľujte sa príliš od kýbľa s antidepresívami a anxiolytikami. Samozrejme, detaily života takýchto ľudí na prelome 19./20. stor. a dnes sa líšia, paradigmy "vzťahov" sa medzičasom niekoľkokrát zmenili, ale jedno je spoločné: we are doomed.
To, čo za týmto prekliatím leží, však zostáva rovnaké a dobre rozpoznateľné aj vo viacmenej fikcii o týpkovi z 19. stor. napísanej týpkom z počiatku 20. stor.
veverkaVv: neplatí že "nebol schopný nadviazať", platí že bol opovrhovaný na základe vizuálu, takže sa k nijakému nadväzovaniu ani nedostal a tak robil to, čo mu ešte zostávalo, hoci to dopadlo rovnako (je rozdiel byť odpálkovaný napr. Stanou Katić oproti tomu byť vycicaný a následne odpálkovaný poslednou šlapkou od Slovnaftu).
Drsné a desivé, hoci písané a preložené dosť starosvetsky.
Úžasná kniha plná emocí o jednom velmi známém malíři Henri Toulous-Lautreckovi. Neměl to v životě lehké i pro své postižení, ale i tak prožil bouřlivé lásky a propadal různým neřestem. Jeho největší touhou a láskou bylo malování. Neměl nouzi o peníze, ale spíše o čisté přátelství a nezištnou lásku jak od otce, ale i od žen. Paralyzován svým postižením není, zdá se, schopen navázat normální vztah se ženou. Propadne alkoholu a svým běsům. Na téměř 400 stránkách velmi svižně popsán jeho umělecký vzestup i pád. Citát z knihy: "Teď už chápeš, proč umělci umírají hlady? Umění je druh zboží, kterého je největší hojnost a nejmenší potřeba". Knihu velmi doporučuji.
Jak to zformulovat. Velmi příjemný, učesaný, uhlazený román o životě Toulouse-Lautreca, vhodná doplňková četba výuky výtvarné výchovy 2. st. základních škol. Jako životopis doporučuji knihu Život Toulouse-Lautreca (Henri Perruchot).
Monet, Degas, Cézanne, Gauguin, van Gogh... – mená, ktoré dnes pozná celý svet, no ich príbehy, búrlivé či priam neradostné pozadie úspechu, ktorý s nadšením ospevujeme, nám neraz ostávajú skryté. Schovaní za plátnom tvorili majstrovské diela, písali históriu, no život sa s nimi nemaznal. Niektorí treli biedu, ďalší sa s prázdnymi žalúdkami a dušou plnou beznádeje utiekali k alkoholu, iní sa pasovali s démonmi mysle.
Henri de Toulouse-Lautrec, ktorý sa „pýšil“ titulom grófa, k živoriacim umelcom rozhodne nepatril, no tvrdiť, že peniaze mu vydláždili cestu k šťastiu či radosti, žiaľ, nemožno. Neduhy tela ho aj napriek štedrému zázemiu vyčlenili na okraj spoločnosti, odopreli mu lásku žien a napriek početným priateľstvám ho odsúdili na život v obklopení vnútornej samoty.
Od bezstarostného detstva na rodinnom panstve cez náhly, nečakaný „stret“ s nevyliečiteľnou chorobou, ktorá ovplyvnila (a do istej miery zničila) život nevinného chlapca, až po štúdium maliarstva a následné vymetanie barov, návštevy verejných domov či stret s pofidérnymi jedincami, ktorí inšpirovali Toulouse-Lautrecovu tvorbu...
La Mure tú jedinečnú a prekvapivo plodnú cestu v obsiahlom, no najmä mimoriadne pútavom biografickom románe citlivo zachytil celú a vykreslil tak nie len obraz búrlivého, no prikrátkeho života, ale čitateľom zároveň dovolil nahliadnuť do zákulisia súdobej francúzskej spoločnosti.
Osamelý, zlomený, no i napriek tomu gavalier, zmrzačený, no i napriek tomu jeden z najväčších umelcov všetkých čias. Výborná, výborná, výborná kniha.
Vyklízím knihy z krabic a objevila jsem tuto knihu,kterou jsem četla už dávno.Dokonce víckrát než jednou a moc se mi líbila. Určitě si ji přečtu zase.
Vůbec nerozumím obrazům malířství a sochařství a atd. .... Já mohu maximálně říct, zda se mi obraz či socha nebo plakát líbí nebo ne ... Nedokážu ani říct, zda je kniha historicky věrná, ale v každém případě pro mě je za 5*. Věřím, že i pokud je na tom s uměním někdo podobně jako já, ale má rád literaturu a dobře napsané knihy, stojí kniha Moulin Rouge za to, aby ji přečetl a nebude litovat času stráveného ve společnosti hraběte Henriho Toulouse-Lautrecka, Vincenta van Gogha nebo zakladatele Moulin Rouge a tanečnic kankánu :-)
PS: Henri se narodil jako hrabě, inteligentní, talentovaný a plný nadějí, snů a víry v sebe i ostatní, ale jak mu řekla jeho milovaná Myriame, je šeredný a mrzák.... A bohužel svou krásku ... svou Bell, která by ho milovala takového, jaký je nikdy nenašel :-( Skvělá kniha o životě ...
Čtivý výlet do drsné, přesto kouzelné Belle Époque. Závěr možná trochu zbytečně dramatizováný, ale autentické popisy uměleckého podsvětí jsem si vychutnávala do posledního písmenka.
Když jsem ji začala číst, ani jsem nevěděla, o čem je. Ale ihned mě zaujala a prakticky jsem ji zhltla. Neuvěřitelně smutný příběh. Citlivě popsaný tragický osud umělce. Díky tomuto románu jsem si pořídila o Toulousovi další knihy. Velice mě zaujal jako člověk i jako umělec. Skvěle napsané
I slzička ukápla. Ani jedna strana nepřišla nazmar, nádherný příběh. Už se těším na Monu Lisu
Štítky knihy
19. století Francie výtvarné umění Paříž životopisné, biografické romány malíři
Nemohu dát méně než plný počet. Pro mě obsahuje všechny prvky biografických románů, které mám nejraději. Snad ještě žádný příběh z prostředí (nejen francouzských) uměleckých kruhů 19. stol. mě nezklamal. Ani tento.
Ani tentokrát jsem nevydržela do konce knihy a musela jsem si vyspoilerovat předem podrobnosti Lautrecova životopisu.
Doporučuji, stejně tak jako životopis Van Gogha (Žízeň po životě), Dámu ve zlatém (tj. Rakousko, Klimt), Pařížský polibek (Rodin, Camille Claudelová) nebo i Fridu od Mujicy.