Mourkova cesta
Ilja Bojašov
Během občanské války v Bosně a Hercegovině utíká kocour Mourek z vybombardované vesnice Mesič za svou uprchlou rodinou. Mourek má jediný cíl, získat zpátky, co mu právem patří: misku, místo na dece u křesla a své dvounohé sluhy. Není však jediný, kdo je právě na cestě. Všichni kolem něj jsou v pohybu, jdou, jedou, letí, šplhají nebo padají - Židé prchající ze Sarajeva do zaslíbených Spojených států, arabský šejk odhodlaný bez mezipřistání obletět zemi ve svém soukromém letadle, srbský šofér převážející mrtvoly i lidi a hledající svůj opravdový dům, Francouzka veslující přes Atlantický oceán, rakouský vozíčkář toužící zdolat alpskou horu, Číňan přecházející bez povolení po laně nad Žlutou řekou, bílý vorvaň rozrážející vlny všech světových oceánů, lososi umíněně se vracející do řek svého zrození, langusty běžící jednou za rok po dně mořského oceánu do hlubin, pes-filozof putující v mysli nekonečným spletencem všech možných tras... Má jejich cesta cíl, nebo je cílem samotná cesta? Najde kdy cestovatel někde útočiště, nebo je věčné vandrování údělem všeho živého? Myriády postav v knize hledají své tao, svou pravou cestu, která není vyznačena na mapě, kterou nelze najít, když kráčíte ve šlépějích druhých, protože je pro každé stvoření jedinečná. I... celý text
Přidat komentář
Tahle útlá knížka je poetické čtení o různých cestách a cestovatelích. Ráda se k ní někdy vrátím. A Mourek je prostě kabrňák.
Táto knižka je úžasnou metaforou. Metaforou s tak širokým významom, že každý čitateľ si tu nájde svoj vlastný. Autor personifikuje ľudské vlastnosti do zvierat a ukazuje tak pohľad na ľudské konanie z iného uhla pohľadu.
Hlavným motívom diela je cesta a hľadanie, fyzické aj duchovné. Útek, putovanie, hľadanie cieľa a vlastného ja. Vyskytujú sa tu tri principiálne typy postáv: tie, ktoré sedia na mieste, ďalšie ktoré putujú za svojim cieľom a nakoniec tie, pre ktorých je cieľom cesta samotná. Autor zvýrazňuje, akoby stavia na vyšší stupienok práve tých, ktorí idú pevne za svojim cieľom. Tu som narazil na opozíciu voči vlastnému pohľadu na pohyb vo fyzickom i duchovnom zmysle. Voči môjmu názorom na vnímanie samotnej cesty ako cieľa si autor ten svoj nedokázal pre mňa uspokojivo obhájiť, preto iba štyri hviezdy. Inak je táto knižka veľmi zaujímavým príspevkom do diskusie o cestovaní a všetkých hľadačov určite poteší.
Kniha o cestách, kniha nutící k zamyšlení o jedinečnosti každého tvora. Románové podobenství o nicotnosti i velikosti. Mají cesty cíl nebo je cílem právě ta cesta? Mourek o své cestě nepochyboval a dosáhl svého cíle, i když by bylo pohodlnější a výhodnější cestu nedokončit a vzdát se.
Mourkova cesta
Příběh o tom, že formy „životních cest“ mohou být různorodé a zdaleka ne vždy může být cesta cílem a obráceně. Jenže ejhle, přestože má kniha horko těžko přes sto padesát stran, bavit mě přestala poměrně záhy. Přitom jediné, co mohu vytknout, je jen moje špatná volba. I když začátek pobavil, velmi rychle jsem si začal připadat jak prohnilý intelektuál se sklonem k sebemrskačství, snažící se v poměrně jednoduché symbolice najít nějaký ten další skrytý odkaz. A to jsem knihu otevřel především z důvodu, že ústřední postavou je kočka. Uznávám, že dost přízemní motivace.
Na můj vkus je Mourkova cesta holt příliš někde jinde, obnažujíc myšlenky na úkor děje, který následně skáče od jednoho bodu do druhého, aniž by to mělo z mého pohledu jiný výsledek, než autorskou literární exhibici.