Mozek a jeho duše
František Koukolík
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25449/mid_mozek-a-jeho-duse-AP2-25449.jpg
4
54
54
Třetí vydání knihy z pera oblíbeného popularizátora vědy a odborníka v oboru patologické anatomie a neuropatologie MUDr. Františka Koukolíka pojednává o vztahu mozku a chování, který je jedním z klíčových směrů jak základního, tak užitého výzkumu. Od prvního vydání knížky uplynulo deset let. Od vydání druhého, rozšířeného, téměř osm. Vědy o mozku se v jejich průběhu rozvíjely znamenitě a nevídaně, a to ve všech úrovních, které zkoumají. O lidském mozku se právem říká, že je nejsložitějším systémem ve známém vesmíru. Studenti medicíny se jím zabývají v řadě oborů pět roků. Často je považují za velmi náročné a někdy málo srozumitelné. Autor se proto snažil, aby knížka byla srozumitelná lidem, kteří nejsou profesionálové, a aby motivovanému čtenáři poskytla představu, jak a z čeho je mozek postavený i jak funguje ve zdraví a při některých onemocněních. Publikace se tedy zabývá smyslovým vnímáním a poznáváním, pamětí, řečí a jazykem, vědomím a orientovanou pozorností, emotivitou, řídicími funkcemi i vědomím ve smyslu sebeuvědomování, včetně jejich poruch. Součástí jsou i kapitoly o tak častých a těžkých onemocněních, jako jsou Alzheimerova nemoc, schizofrenie a deprese.... celý text
Přidat komentář
Upřímně moc nesouhlasím se zdejším všeobecným míněním, že je místy kniha až příliš odborná - ano, vím, že si pravděpodobně nebudu pamatovat každou část mozku anatomicky přesně, nicméně si myslím, že místy je ta vědecká popisnost nutná, aby text nezabředl do až příliš zjednodušujícího. A onu složitost vždy dobře naboural vykreslující příklad ze života pacientů. Knihu jsem zhltla během několika dní a po celou dobu byla fascinována tím malým, přenosným kosmem, který máme v lebce.
Jako na českým trhu asi jediná kvalitní publikace o mozku. Pro laiky bude asi moc složitá. Autor se poměrně čtivě zaobírá různými oblastmi z oboru neurověd, např. smyslovým vnímáním, vědomím obecně, ale i poruchami. Vhodné použít i na zkoušku z předmětů souvisejícími s neurovědami, neuropsychologie, případně i částečně neurofyziologie. Knížka obsahuje i celkem pěkné ilustrace, sloužící ke snadnějšímu pochopení konkrétní oblasti.
Ak práve s bázňou a obdivom rolujete zoznam odborných publikácií neúnavného popularizátora neurovied a evolúcie, Františka Koukolíka, s pokornou ambíciou prečítať aspoň tretinu, a patríte medzi sympatizantov uvedených odborov, tak titul Mozek a jeho duše, by ste asi nemali obísť. Koukolík je rigorózny, je striktný, nie len v tejto publikácií; je to jeho obligátna kontúra, ale ako som už zmienil pri S. Hawkingovi, kto sa túži aspoň z časti priblížiť k pochopeniu mozgu, či vesmíru, nemôže predpokladať živý a zábavný text. Súhlasím s Eldarom, že kniha inklinuje syntaxom skôr ku kompendiu než k naratívnemu podaniu faktov a pravdepodobne je efektívnejšie čítať ju pomaly, po kapitolách, než zahltiť sa teóriou nárazovým spôsobom. Neuroveda má od svojho zrodu neuveriteľne pregnantnú produkciu zistení a držať krok s takou dynamikou prostredníctvom statických publikácií, je Sizyfov údel. Rezonanciou tých kvalitnejších, na tento problém, je prepracované vydanie, a tak tu máme už štvrtý pokus o ambíciu relatívnej aktuálnosti. Kniha vyžaduje základnú teoretickú platformu vedomostí, rozhodne by si ju nemal nájsť stredoškolák pod stromčekom (doporučil by som Mozog od Eaglemana). V závere dodávam, že častý výskyt patológie je logickou črtou odbornej publikácie. Neuropatológia stojí za väčšinou anatomických, morfologických a kognitívnych zistení o ľudskom mozgu a jeho fyziológií.
Je to na hraně populárně naučné literatury. Kniha je spíš odborná nebo určená jen nadšeným zájemcům. Akorát mi nesedí název Mozek a jeho duše. O té tam nebylo nic. Lepší název by zněl Mozek a jeho poruchy.
Těch obsahuje nepočítaně. Je to tím, že historicky jsme spoustu znalostí o mozku zjistili z jeho fyzického poškození. V knize jsou popsány některé historicky známé úrazy. Další příklady ukazují vztahy mezi poškozením mozku a změnou pacientových schopností nebo chování.
Při výkladu zcela absentuje jakákoli filozofická nebo literární rovina. Kniha je neuvěřitelně věcná a faktická. Je více popisná a informující než vysvětlující. Místy prakticky obsahuje jen různé popisy. Od vlastností mozku po anatomii. Tahle strohost má jak výhody, tak nevýhody.
Za výhodu lze považovat snadnost aktualizace pro další vydání. Neplatné se smaže. Nové dopíše. Lépe prozkoumané opraví. Kdyby to byl čtivý text, muselo by se to komplikovaně přepisovat.
Nevýhodou je tak špatná čtivost a absence jakékoli postupné linky výkladu. Při čtení tak máte pocit jako byste četli encyklopedii. Další nevýhodou je horší proniknutí do kontextu některých částí textu. Tímto přístupem nejvíc utrpěla kapitola o vědomí. I podvědomí bylo popsáno dost zvláštně.
Na tohle téma bych doporučil Vědomí podvědomí od Mlodinowa:
https://www.databazeknih.cz/knihy/vedomi-podvedomi-181979
A dále TED přednášku od Damasia:
https://www.ted.com/talks/antonio_damasio_the_quest_to_understand_consciousness?language=cs
A jeho knihu: https://www.databazeknih.cz/knihy/descartesuv-omyl-36204
V té se blíže popisuje jeden zde zmiňovaný úraz a vysvětluje se tam teorie somatických markerů. Damasia Koukolík několikrát zmiňuje.
Aspoň na mě vydání z roku 2014 působilo mnohem víc jako učebnice nebo druh příručky. Po literární stránce je to slabé. Kniha je heslovitá a nějaký plynulý text dost vzácný. Na druhou stranu kniha obsahuje extrémní množství informací. Já jsem knihu souvisle četl a k tomu se opravdu moc nehodí. Jakým tempem kniha zastará nedokážu určit. Literární hodnocení / encyklopedické 75/90%
Vzhledem k tomu, že podstatná část knihy je věnovaná neuropatologickým jevům, tak jde o docela depresivní čtení - aspoň teda pro mě.
I když by člověk měl být vlastně potěšený tím, čeho všeho byl (prozatím) ušetřen, bohužel tomu tak není.
Autor zaslouží obdiv už jenom proto, že se tomu je schopen dlouhodobě věnovat - myslím, že pro běžného člověka by byla už jenom znalost mozku postačující podmínkou nějaké formy nervového kolapsu.
Možná taky proto se mi ale na některých částech něco nezdá - třeba:
"Kojenci ... prohlížejí tvář člověka, který o ně pečuje, a pak odpovědí výrazem vlastní tváře obvykle hodnoceným jako úsměv (Není známo, co přitom prožívají) ..."
Já nevím, ale mluví takhle úplně normální člověk ?-)
Pro laické zájemce o fungování mozku se jedná o dobré rozšíření gymnaziálního učiva. Navíc psané příjemnou a čtivou formou.
Poměrně příliš anatomie. :-) Jinak dobrý,ač z hlediska vědy a nových poznatků už docela překonaná kniha.Koukolíka mam moc ráda.
Bohužel, četl jsem patrně starší vydání knihy, takže autor v ní logicky nemohl zachytit nejnovější poznatky z oblasti neurovědy. Přesto tuto publikaci hodnotím jako přínosnou. František Koukolík je špičkovým odborníkem a jeho knihy nejsou pouze suchopárná teorie -bývají vždy obohaceny popisem případů z klinické praxe.