Možná, možná ne
Robert Fulghum
Kniha povídek, završující jedno autorovo tvůrčí období
Literatura světová Povídky Biografie a memoáry
Vydáno: 1996 , ArgoOriginální název:
Maybe (Maybe not), 1993
více info...
Přidat komentář
Krátké úvahy a příběhy ze života Roberta Fulghuma. Jako vždy vtipné, s nadsázkou, s nadhledem a s poučením. Robert Fulghum nemůže zklamat.
Knihu jsem dostala darem a přiznám se, že bych si ji asi sama ke čtení nevybrala. Na druhou stranu jsem si řekla: "Když už tě mám doma, tak si tě přečtu." A kupodivu se mi kniha opravdu moc líbila.
Leden je pro mě jedno z nejhektičtějších období v roce, proto mi krátký styl fejetonů a povídek nesmírně sedl. Už teď vím, že si budu muset někdy některé povídky přečíst znova, abych si je osvěžila a připomenula si z nich myšlenky, které mě zaujaly a pobavily.
Za mě tedy maximální spokojenost, tímto děkuji za krásný dárek a objevení nového autora. :)
Ačkoli mám radši souvislé příběhy, tyhle úsměvné střípky z autorova života mě bavily a chvílemi jsem se i docela zasmála :)
Typické vyprávění o životě a názorech autora na život. Svá pozorování si nechce nechat pro sebe a cítí potřebu je sdělit dalsim čtenářům.
Krásná! Po x letech jsem si přečetla znovu a znovu se jen a jen usmívala a připomínala si to správné kouzlo Fulghumovského vyprávění :)
Tuhle knihu budu mít v knihovně na čestném místě a budu ji předávat dále v podobě dárků, protože v sobě ukrývá nádherné kouzlo žití......stačí ho jen objevit.
Zatím poslední knížka, kterou jsem od mého oblíbeného autora Roberta Fulghuma přečetla. Ale zdůrazňuji zatím. Opět se mi knížka moc líbila. Jednu povídku - o dražbě pejska - jsem tedy četla už v knížce "Ach, jo". Je to krásná povídka a líbí se mi všechny úvahy, myšlenky, fejetony, povídky v této knížce. Je psána opět laskavým, milým jazykem a obsahově je také milá, laskavá, moudrá, k zamyšlení. Je to prostě moudré a milé. Moc se mi líbila.
Kdo zná Fulghuma nebude překvapen. Hluboká zamyšlení nad všedními věcmi, krásně podaná...
Pěkná knížka, na stejný způsob jako Školka. Povzbuzující. Úsměvná. Umožňující pohled na lidský život v novém měřítku.
Milý Roberte,
s Tebou jsou cesty za pracovními povinnostmi mnohem příjemnější. Děkuji Ti za milou společnost, dokážeš mi vyloudit úsměv ve tváři i v pondělí ráno!
Robert Fulghum žije jako správný pastor v určitém zajetí vlastních představ o životě. Je velice zábavný spisovatelem, ale kvůli jeho domýšlivosti s ním často nemohu sympatizovat (některé jeho závěry jsou prezentovány velkolepě, i když jsou ve skutečnosti banální a připomínají spíš motivační citáty). Tato bariéra mi ovšem nebránila si většinu knihy užít a nyní již chápu, čím své příznivce přitahuje.
jedno z nejlehcich a pritom nejmilejsich cteni. malokterou knizku se vyplati otevrit kdyz mate jen pet minut casu, tuto ano
Fulghum opět nezklamal. Povídky se nesou ve velmi příjemném duchu, a perla střídá perlu. Jsou to moudra, která jsou ze života, jenom při tom našem kvapíku si je vůbec neuvědomujeme. Zrovna dnes jsem použil jednu s perel při jednání, kdy mi čerství padesátník říká, že už se necítí na to aby se vrhal do dalších nových věcí, že už je příliš starý. Tak jsem se s ním podělil o jedno moudro s 3 zánovními prezervativy v peněžence nastávajícího důchodce, který se necítí starý a po zasmání jsme se opravdu posunuli dál. Ano ta moudra píše sám život a pan Fulghum je nádherným způsobem zhmotňuje do řádků, odstavců a knih, které se čtou naprosto sami. Jen houšť takového nezávislého rozjímání.
Babička mi tuto knihu půjčila do vlaku a velmi mile mě překvapila. Úsměvné povídky pana Fulghuma mě nejednou během četby pohladily po duši a dokonce i příjemně pobavily!
Ač je toto první kniha, kterou jsem od něj četla, rozhodně není poslední. Člověk si u četby totiž nejen odpočine, ale setká se i s nemalým počtem zajímavých myšlenek.
Fulghumovy knihy jsou něco jako blogový román na pokračování. Jako vzpomínky člověka, který tímto způsobem zaznamenává své denní zážitky. Autor si na nic nehraje, je svůj (aspoň myslím) a všechny své příspěvky píše stylem, jemuž každý porozumí. Je to něco jako kdyby si každý, kdo má vlastní internetové stránky s různými vlastními příspěvky, rozhodl vydat knihu. Možná, že by kniha o životě „emouše“ byla trhákem, celosvětovým bestsellerem, kdo ví…každopádně já bych ji nečetl. Kdežto Fulghum…no, kdo jej nečetl, o hodně přichází. Netvrdím a ani si to nemyslím, že je nutné jeho knihy hltat jednu za druhou, nejde o romány. Spíše bych je doporučil jako relaxační četbu, třeba jednu za měsíc nebo za půl roku…prostě až budete mít chuť se něčemu zasmát, přijít na jiné myšlenky, zamyslet se, zda jste sami nezažili něco podobného, pak je „Možná, možná ne“ to pravé. Možná ne, ale nejspíš ano…
Část díla
Beethovenova devátá
1993
Chai-che láma
1993
Charles Boyer
1993
Dědeček
1993
Dědeček v zácviku
1993
Autorovy další knížky
2007 | Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce |
1996 | Už hořela, když jsem si do ní lehal |
2004 | Třetí přání |
2011 | Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century |
1996 | Možná, možná ne |
Přesně jak bylo napsáno v předmluvě, autor na sebe skutečně poví vše :-) Bavilo.