Možná, možná ne
Robert Fulghum
Kniha povídek, završující jedno autorovo tvůrčí období
Literatura světová Povídky Biografie a memoáry
Vydáno: 1996 , ArgoOriginální název:
Maybe (Maybe not), 1993
více info...
Přidat komentář
Veľa zaujímavých postrehov a zamyslení na témy, ktoré sa dotýkaju každého, alebo by sa mali: láska, život, smrť. Nie je to nič objavné, autor skôr pomáha spomaliť a všímať si veci v sebe a okolo nás. Žiaľ, v knihe je aj zopár vyslovene nudných či trápnych pasáží (rozjímať o blahodárnych účinkoch pitia šťanky je pod úroveň autora aj čitateľa). No a výpočet kapitol uzatvárajú pasáže, kde sa prejavila autorova sebestrednosť (pýcha je mocná čarodejka); Fulghum je presvedčený o svojej genialite a niekedy to zle maskuje. Hyperaktivita a rozdávanie múdier na každom kroku (dirgovanie orchestra, naivné hry na úvod každého jeho seminára, a pod.) spolu s americkým zlozvykom "s každým sa dať do reči a obohatiť ho svojimi univerzálnymi zisteniami" - na to som už alergický. Ceklovo teda iba priemer.
Skvělé, krátké úvahy a postřehy z autorova života.
MOŽNÁ - slovo, které nám ukazuje otevřené dveře a široké obzory
Jak tu tak koukam na to vysoke hodnoceni, pripadam si ponekud divne, jelikoz jsem v pulce knizky a vubec, ale VUBEC me to NEBAVI...a asi v sobe nenajdu dostatek sily, vule a sebezapreni, abych ji docetla ... Cekala jsem vic, mnohem vic....
Opět Fulghum tak, jak ho všichni už velmi dobře známe. Úvahy, zamyšlení, moudra a postřehy inspirované všedním životem a podané s jeho typickým jemným humorem a nadhledem. Velmi zdařilé :-)
Fulghum je láska. Miluju jeho přístup k životu, jeho životní příběhy a to, jak je dokáže popsat. Miluju jak se zamýšlí nad problémy všedních dní. Každá povídka je unikát kterej zahřeje u srdíčka.
Velmi zdařilá mozaika myšlenek, postřehů, zamyšlení, úsměvných příběhů a osobních zpovědí. Líbí se mi, že se autor dokáže zasmát i sám sobě a nevyhýbá se ani sdílení těžkých okamžiků ze svého života. Motivuje mě to ke snaze mít také takový nadhled a díky této knížce si po letech snad konečně zapamatuji, že vánoční hvězda se jmenuje poinsettia :-)
Čtvrtá kniha od Fulghuma, která je stejně dobrá jako předchozí. Autor ve svých historkách brouzdá do všech koutů povolání, které si vyzkoušel- pastor, umělec, filozof, učitel, mnich a cestovatel. Obdivuji jeho pozorovací talent a styl, jakým na svět pohlíží a jak jej vykládá. Není divu, že každá příhoda má podtext i vlastní humor.
Robert Fulghum je opravdu pan spisovatel. Když mám špatnou náladu, nebo je mi smutno, tak mně jeho knížky opravdu dokáží pohladit po duši, vyloudit úsměv na tváři nebo si připomenout, že život je opravdu krásný ve své jednoduchosti a maličkostech, které nám přináší, děkuji za to!
Vtipně napsaná kniha plná životních mouder a postřehů, které donutí o lecčems popřemýšlet. Doporučuji k přečtení.
Klasický Fulghum, moc pěkně se to čte, pohladí to po duši, ale v zásadě jsem si z toho nic neodnesl a ani si nezapamatoval nějaký výjimečný moment.
Fulghuma mi kdysi doporučovala mamka, pak i třídní učitelka. Tehdy mě to nebavilo, vůbec jsem nechápala, co na krátkých vzkazkách bez děje a mnohdy bez vtipu lidi vidí. Teď mě k němu přivedl manžel - a já jsem asi zestárla, protože najednou mi ty povídky a drobné úvahy přijdou příjemné, oddychové a docela ráda je čtu (i když jsou bez děje a mnohdy bez vtipu).
Jedna z knížek, která zaručí příjemné chvilky se zamyšlením i pobavením. Těším se na každou další kratičkou povídku, ve které se dozvím o drobnostech a radostech našeho bytí s lehkostí a nadhledem.
Možná, možná ne je útlá knížka obsahující drobné úvahy a postřehy ze života. Místy vtipná, místy filozofická i motivační. Po Fulghamových krátkých povídkách sáhnu vždy, když si potřebuji přečíst něco milého a oddechového. Četla jsem od něj ale už i knížky, které pro mě byly ještě o hvězdičku výš.
Robert Fulghum v knize s humorem jemu vlastním glosuje některé události ze svého pohnutého a jistě zajímavého života. Zároveň nabízí mnoho postřehů a názorů k zamyšlení. Pohodové a zábavné čtení.
Je to přesně ta kniha, kterou nemůžete odložit, ale chcete si ji zachovat co nejdéle. Je to paradox! Čím více ji čtěte, tím více chcete, ať neubývá.
Mile a vtipně napsaná knížka. Pobavily mě povídky o opici, která si odnesla nahou figurantku, o rybaření, o léčivých účincích moči při jejím pití.
Další z laskavých a vtipných knížek tohoto autora - pro úvahu a pohodu ....
Základem je slovo " timšel " - čili můžeš - anebo možná ....
A názor z recenze :
" Moudrý a vzdělaný humanista .... Politikům by rozdal pastelky, vědce by zaměstnal vytvořením prášku proti lidské špíně, Matku Terezu by učinil prezidentem světa .... "
Nezní to optimisticky ?
Část díla
Beethovenova devátá
1993
Chai-che láma
1993
Charles Boyer
1993
Dědeček
1993
Dědeček v zácviku
1993
Autorovy další knížky
2007 | Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce |
1996 | Už hořela, když jsem si do ní lehal |
2004 | Třetí přání |
2011 | Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century |
1996 | Možná, možná ne |
Trošku slabší než "Ach jo", ale přesto pěkné čtení.