Mr. Hockey - Můj příběh
Gordie Howe
GORDIE HOWE hrál v NHL za Detroit Red Wings a Hartford Whalers a ve WHA za Houston Aeros a New England Whalers. Čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu šestkrát obdržel Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy a rovněž šestkrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hokejistu soutěže. Stal se prvním hráčem, kterému byla v roce 2008 předána cena za celoživotní přínos – NHL Lifetime Achievement Award. A je to jediný hokejista, jenž působil v NHL v pěti různých dekádách (40. až 80. léta). Jméno Gordieho Howea, stejně jako jeho přezdívka „Mr. Hockey“ a přezdívka jeho ženy „Mrs. Hockey“, jsou registrovanými obchodními značkami.... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha o ešte lepšom hokejistovi. Zaujímavá sonda do dôb dávno minulých, neuveriteľná konzistencia výkonov počas dlhých desaťročí. Zaujalo ma, aký obrovský je rozdiel v platovom ohodnotení vtedy a dnes, ako profesionálny hokejista ledva vyžil počas prvých rokov svojej kariéry.
Skvela sonda do hokejového praveku ,od toho najpovolanejsieho človeka,škoda že sa ,Mr.Hockey viac nerozpisal .
I když Godie Howe nepatří mezi mé úplně TOP oblíbené hráče, tak tuto knihu jsem přečetl jedním dechem - na rozdíl třeba od životopisu Bobby Orra (které je přeci jen psán poněkud toporně) je příběh Mr. Hockey podán poutavým způsobem, až máte nakonec pocit, že by si zasloužil mnohem delší zpracování. Každopádně pro každého kdo se zajímá o NHL, potažmo hokej obecně, nadmíru zajímavé čtení.
Psal se rok 1997 a já pravidelně sledoval v TV pořad Power play a tam na vlastní oči zahlédl číslo 9 v jeho 70ti letech jak odehrál zápas v IHL za Detroit Vipers. Ta vzpomínka jak pan Loket přelézá přes mantinel do hry mne utkvěla dodnes.
Kniha dobře poslouží jako sonda do NHL pravěku fandům, kteří rádi srovnávají tehdy a dnes. Po dočtení knihy mohu s klidem tvrdit, že v těch dobách byli hráči fakt žoldáci. Chrániče, hokejky, podmínky i platy měli hráči bez přileb prostě horší. Tehdy se hrálo i více srdcem a hráči byli dlouho vděční za to, že dostávají plat za to, co je baví.
Dozvěděl jsem se cenné informace, které mi pomohly uzavřít kruh tohodle pepka námořníka, který díky svým krátkým nohám měl níže těžiště a bylo tak těžké ho sundat. Jeho svalnaté ruce z tvrdé zednické práce mohly bez přehánění konkurovat kulturistovi Bobby Hullovi. Podivuhodná je i odolnost a dlouhověkost na vrcholové úrovni, když se dozvídate jaká a kolik zranění Howe měl. Dozvíte se proč fanoušci Detroitu házejí chobotnice na ledovou plochu a Pan Hokej Vás nechá nakouknout krom statistik i do osobních korespondencí s manželkou a jeho syny. Rovněž jsem netušil, že Gordon začínal jako brankář a naučil se hrát hokejkou jako levák i pravák, takže si jako jediný v době rovných čepelí prohazoval před brankářem strany, čímž rozhodil soupeře. Jeho krouživý styl bruslení se zdviženým a často smrtícím loktem šel rozpoznat už z dálky a mnoho hráčů s úsměvem ukazovalo jizvy a vzpomínalo na Gordieho sloní paměť, když došlo na oplácení. Vyprávět mohl třeba bitkař Lou Fontinato, který si vykoledoval jedno z nejstrašnějších bití v NHL o kterém se mluví snad více, než o Gordieho gólech. Když mrknete na fotky na netu, šlo fakt o demolici hlavy, kdy doslova jak cituje Gordie "...jeho nos pak nebyl tam, kde má být".
Smutné, ale reálné fakty pravdivé skutečnosti jsou kapitoly, které vypráví o bezcitném trejdari Jacku Adamsovi, který Gordieho roky okrádal o peníze, nebo vedení rudých křídel s kterým se nemohl rozloučit v dobrém duchu. Je zde podrobně popsán konec kariéry a následný comeback do WHA, která byla opravdová hrozba pro NHL, ale pro Gorda splnění snu zahrát si se svými syny.
Knihu jsem zhltnul za jednu neděli a měl pořád hlad!