Mráz přichází z Hradu
Michal Viewegh
Byl-li Vieweghův bestseller Mafie v Praze označen za třaskavou knihu o politickém bahně, pak volné pokračování Mráz přichází z Hradu je výbušnou směsí schopnou podstatně rozsáhlejší exploze. Krásná makléřka Diana (v nové roli televizní redaktorky) a novinář Marek Konwicki objeví šokující videonahrávku z tajného setkání Václava Klause s Vladimirem Putinem, pražský primátor Bohuslav Svoboda veřejně vyzve na šermířský souboj kmotra Romana Janouška, na pochod homosexuálů a lesbiček Prague Pride se do Prahy s bombou v batohu chystají dva celostátně hledaní neonacisté a transsexuálka Kristýna přináší do redakce MF DNES Supertajnou knihu neboli deník prezidentova záhadně utonuvšího milence — tak začíná nová kniha Michala Viewegha Mráz přichází z Hradu. K dalším postavám tohoto nemilosrdně sarkastického společensko-politického panoptika patří premiér Petr Nečas, ředitelka jeho kabinetu Jana Nagyová, Livia Klausová, ministr dopravy Vít Bárta, ministr vnitra Radek John, arcibiskup Dominik Duka či ruský velvyslanec Sergej Kiseljov. V epizodních rolích se objeví například prezidentovi muži Hájek a Jakl, kmotři Palounek, Dlouhý, Oulický a Rittig, zpěvák Landa, ředitel BIS Lang, Martin Roman, Jana Bobošíková, Miloš Zeman a mnozí další. Autor se odvážně pohybuje na nejzazší hranici svobody slova a před očima čtenáře vytváří napínavou a zábavnou koláž, která je navzdory vší nadsázce nebezpečně pravdivým obrazem současného Česka.... celý text
Přidat komentář
V tomto volném pokračování knihy Mafie v Praze jsem se trochu ztrácela, jelikož těch kauz tam bylo už nějak moc. Ale jako každou autorovu knihu jsem ji četla se zaujetím a s očekáváním,jak to dopadne.
O dost slabší než předchozí Mafie v Praze, nějak jsem se do toho nemohl začíst, ale nakonec mě to trochu chytlo. Už se těším na třetí pokračování téhle mafiánské série, ať pravdivé či ne,(ale na každém šprochu pravdy trochu) s Klausovou amnestií a novým prezidentem Milošem Zemanem. Knihu i předchozí by si měl přečíst každý, kdo vydělává méně než 10 tis nebo je nezaměstnaný, aby konečně pochopil, proč tomu tak je, i když je steně známo, že papaláši nahoře ke svým chudým několika tisícovým platům a různým poslaneckým výhodám háží miliardami a rozkrádají naší republiku. A my jako stádo tupých blbců si to necháme líbit. Že Klaus po celou svou dobu prezidentování bude škodit naší republice a udělá krásné jméno ve světě jsem věděl už v době jeho inaugurace. Teď abych se styděl za to, že jsem Čech. Kniha je zbytečně předražená.
Přečteno jednou a už nikdy více! Nedosahuje kvalit Báječných let pro psa. Babrání se v politice na vlně módní kritiky všeho kolem nás. Knižní Blesk!
Naprostým odhadem charakteru našeho "pana" odstupujícího prezidenta mě kniha opravdu oslovila. Jsem si vědoma, že se jedná o fikci, ale jak se říká: "na každém šprochu pravdy trochu". Děkuji autorovi, že si dal tu práci sepsat aféry a skandály a snaží se bojovat proti mafiánským způsobům politiků v našem státě ač prozatím bez valné odezvy.
Po Mafii v Praze další velice čtivá kniha Michala Viewegha. A jeho fantazie směřované k prezidentovi a vládě této republiky berou dech. Zároveň si říkám, že na tom všem něco může být. Jen tak dál, klidně si dám líbit další volné pokračování.
Jako bych četl bulvární tisk. Využití známých jmen konkrétních osob "zdá se mi poněkud nešťastné".
Musím uznat dobrý nápad, kdy autor využil novinové výstřižky k psaní. Tedy člověk si při čtení zavzpomíná na události o kterých slyšel nebo o četl. Děj je víceméně průměrný. Kniha je čtivá, takže záležitostí dvou dnů. Jen to použití známých jmen v kontextu popisovaných skandálních událostí je zvláštní.
Pokud bych knihu měla hodnotit jednoslovně, napsala bych "ptákovina" (čímž rozhodně nemám na mysli Kunderu). Autor chce být vtipný a šokující zároveň, leč příliš se mu nedaří ani jedno. Kniha je napsaná na koleni ve snaze svézt se na vlně úspěchu vcelku čtivé Mafie v Praze. Začínám se bát, že pokud se pan Viewegh uzdraví, pokusí se nás oblažit ještě dalším pokračováním.
Kniha prakticky bez děje (teda téměř bez děje). Koláž skutečných událostí míchaná s fantazijními provokacemi autora. Na rozdíl od Mafie jsou zde postavy, která mají skutečná jména skutečně žijících postav, což mi opravdu vadí. Jako novinář by si musel zodpovídat každé slůvko, které by napsal, ale jako autor "románu" ne. Prakticky na nikom z postav nenechal nit suchou. Jediné malé plus je, že se kniha četla rychle, ale oproti Mafii v Praze (která ještě měla aspoň trochu příběhu) to je hodně slabé a trapné.
Jak podotýkají někteří níže uvedení komentátoři, určitě jde o lacinou provokaci, která má knihu prodat a tímto pro mě autor klesá dolů. Obecně mě doteď Viewegh bavil. Nepíše sice nějaké extra literárně skvostná díla, ale mě se vždy velmi dobře četla, ale toto "pos..l".
Knihu jsem sice nečetla, avšak úryvek z ní nám četl samotný Viewegh na besedě, kterou jsem musela obsolvovat a již tehdy se mi nelíbila ani ta mizerná část, co četl. Pro mě je to něco jako knižní vydání Blesku, Aha! nebo něčeho podobného.. :)
Viewegha obecně ráda nemám a toto mě celkem odradilo od toho, abych si alespoň nějakou jeho knížku přečetla..
Po solidní Mafii v Praze, kteroužto jsem v minulém roce přelouskal jedním dechem, přichází pokračování Mráz přichází z hradu. Zdráhám se napsat pokračování, protože v této knize jsou dovedeny situace ad absurdum a s realitou to moc společného nemá. Některé pasáže mi už opravdu přišly příliš (Klaus a jeho milenec, otrávení Bárty) a to jsem četl všelicos. Čte se to dobře, ale zdálo se mi to už celkem zbytečné. Jinak si myslím, že Viewegh talent má a je celkem úsměvné, když se vůči němu vymezují intelektuálové, přestože on sám k nim patří. Ale co, možná jsem dříve nebýval jiný.
Humus. Nic zoufalejšího sem nečetla!!! Ale je fakt, že to bylo jasný už podle recenzí, o co půjde.. tak už napiš nějaký hodnotný dílo, který nám otevře oči, hrdino.. tady je přehršel odvahy a marná sláva..
Mráz přichází od Viewegha. Po Mafii v Praze, Mrazu přichází z Hradu asi marně očekávám zakončení trilogie sebekritickým titulem Přestárlý Harry Potter ve službách Lidového domu :-)
Slátanina hodná redaktora Blesku a spol. a ne Viewegha, který mě tímto dost zklamal, snad příští rok napíše něco dalšího, co bude mít hlavu a patu.
Četla se mi knížka dobře,místy jsem se hodně pobavila a celkově to mělo dobrý děj a jiskru.
Nemám ve zvyku komentovat knihy, které jsem nečetl a ani číst neplánuji, avšak popis posledního románu M. Viewegha mě doslova 'přimrazil' k židli: Václav Klaus má milence, kterého později zavraždí, kancléř Petr Hájek chce po prezidentovi pojmenovat katedrálu, Vít Bárta posílá ministru Johnovi vzorky stolice na rozbor...
Říkám si, jak nízké je prodávat svou každoroční předvánoční novinku tímto podbízivým a nechutným způsobem. Nejde o to, jestli máte nebo nemáte rádi Klause, jestli jste znechuceni českou politikou. Na svůj názor máte právo, zároveň by však člověk v sobě měl mít nejen zdravou míru soudnosti, ale i slušnosti. Tam, kde chybí literární talent (a ten autorovi podle mého názoru chybí, neboť jsem měl tu čest přečíst si jednu z kapitol románu), přichází laciná a trapná provokace. Média se toho chytí a přilákají davy lidí (v případě Viewegha obecně těch s horším vkusem) do knihkupectví. To je jediný důvod Vieweghova buřičství: autor nemá s textem jakékoliv umělecko-literární ambice, jde jen o co nejvyšší prodejnost a následný zisk. A právě proto si zaslouží mé nejvyšší pohrdání.
Mimochodem, Viewegh je signatářem Výzvy bulváru (www.protibulvaru.cz), ve které se ohrazuje a protestuje proti nevkusu, netaktnosti, vulgaritě nebo plánované skandalizaci. To mi dává i jakýsi důkaz o jeho inteligenci a osobnosti. Když se na jednu stranu s bulvárem soudíte o slušnost, na straně druhé stejné praktiky sám využíváte, není nejspíš něco v pořádku. Přeju těm několika desítkám tisícům "literárním fajnšmekrům“ příjemné chvíle nad jeho předraženou primitivní knihou, stejně tak za rok v podobnou dobu s podobně inteligentním výplachem. S Vieweghovým talentemu to je jako s ruskou demokracií: kdekdo o ní slyšel, málokdo viděl.
Na závěr chci dodat, že nemám rád Václava Klause a z české politiky jsem podobně zhnusen jako autor sám .
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Mráz přichází z Hradu (2012) je volné pokračování knihy Mafie v Praze (vydáno 2011) a vychází v krátkém časovém sledu za touto knihou. Trochu se vkrádá myšlenka, že načasování uvedení knihy do období plné prezidentské kampaně, bylo prvoplánované, ale jak praví autor, vše je jen přetrvávající spekulace. Každopádně z této knihy bývalý prezidentský pár vychází s image velmi nelichotivou a to jak po stránce morální, tak politické a státnické; další reálná jména politiků napříč politickým spektrem nevyjímaje.
I v tomto pokračování se potkáváte s hrdiny knihy první s Markem, Dianou, Sašou Lounským, plukovníkem, důstojníkem Hruškou, policistou Radkem Staňkem. Co se oproti první knize změnilo je skutečnost, že zcela průhledné fiktivní jména hlavních politických činovníků vystupujících v Mafii v Praze ponechal autor nyní v jejich pravém znění a to zcela záměrně. To určitě svědčí o autorově osobní odvaze, zvláště s přihlédnutím k tématům v knize popisované.
Samotný příběh je však ještě prostoduší, s minimální zápletkou, než u Mafie v Praze a osobně se nemohu zbavit dojmu, že zde sloužil jen jako vata pro fakta, která zde Viewegh zcela nepokrytě rozkrývá a která se měly stát hlavním sdělením knihy. Román je plný politiků a jejich osobních vazeb, kmotrů a jejich vzájemném propojení se skutečnou mocí, intrik a nadnárodních odhalení. Vlastně se zde neustále rozkrývá kdo s kým, pro koho a za kolik a to v případech naprosto reálných a mnohdy již realizovaných. Zde není fiktivní snad jediná naznačená kauza.
A propojení oné fikce – konfrontace témat s realitou dne, kterou čteme v denním tisku, v internetových blozích, diskuzích či článcích a slyšíme ve zprávách všech televizí nebo rozhlasů je natolik zavádějící, že i poučený čtenář jen těžko rozlišuje literární fikci od reality. Vše je umocněno skutečností, že máme ony popisované aféry ještě plně v paměti, vše se odehrálo jen v krátké minulosti, kdy kniha vyšla.
Vazby známé a prokázané, vazby spekulativní - hraničící s jistotou a vazby neodhalené s indiciemi, které jasně ukazují k osobám, o kterých je lépe nemluvit nahlas. Toto téma v knize jednoznačně převažuje a je cítit, že si pan Viewegh s tímto dal značnou práci.
Není to ale překvapující, svůj odpor a jistou znechucenost proti klientelismu, korupci, protekcionismu a vůbec minulému i současnému českému establishmentu vyjadřoval veřejně či ve svých knihách - především Denících – mnohokrát. Místy pasáže z knihy "připomínají investigativní novinařinu" a knihy pana Kmenty co se třaskavosti týká, zde ale podobnost končí. A aby se vyhnul problémům, vše „ukrývá pod fikci literáta“, která ale nemůže přesvědčit nikoho, je jen „ochranou kopulí“ proti přímým útokům na Vieweghovu osobu a nutností doložit naznačená fakta. Zde ale chápu, kolikrát jsme v jasných kauzách od vrcholných představitelů moci slyšeli, víte-li, znáte-li - doložte a nic se dál neděje. Nevěříte? Zahloubejte se do problému fotovoltaika, to je snad ještě horší tunel, než privatizace.
Samotný příběh je natolik „přestřelený“, že tím je prvotní cíl - vše posunout do literátní roviny - vlastně sám sobě parodií. Děj knihy stačil Viewegh vtěsnat do tří dnů, z prezidenta Klause udělal prvního homosexuálního muže státu, z manželky konkubínu, setkáte se zde se jmény Roman Janoušek a jeho mediálně propíranou kauzou – přejel jsem Vietnamku, pochodem homosexuálů v Praze, či úsměvnou prezidentovu kleptomanii s perem, která zaplnila na čas všechny zpravodajské servery. V náznacích poznáváte denní praktiky předních medií, seznamujete se s regionálními kmotry, kteří si jdou pro svoji libru masa, vše vrcholí zneuctěním státních korunovačních klenotů a pronikání ruského vlivu na českou politickou scénu včetně okázalého otrávení Víta Bárty v závěru knihy.
Dočíst knihu mne stálo hodně sil (v té konkurenci jiných skvělých autorů) a za samotný příběh a román jako takový mohu dát jen jednu hvězdu. Co ale oceňuji, jsou právě ty informace, které, jak jsem již uvedl jsou dle mne hlavním, byť upozaděným sdělením knihy. Za to plné body, takže výsledek je průměr tzn. tři hvězdy.
Jste-li denním sledovatelem dění na politickohospodářské sféře, pak Vám přečtení knihy doporučuji, spousta střípků z mozaiky - proč ten či onen - Vám možná zapadne na správná místa. Chcete-li si přečíst poutavý příběh s vypracovanými zápletkami, vychutnat krásu slova, nebrodit se tím politickým a korupčním prostředím, který na Vás mimo jiné denně chrlí média ze všech stran, pak raději sáhněte po jiné knize. Mráz přichází z Hradu Vám za to nestojí.
A závěrem - zdravotní problémy pana Viewegha koncem loňského roku, jen pár dnů po vydání této třaskavé knihy, berte jak událost čistě náhodnou. Ale kdo ví? To je ale již pouhá spekulace!