Mrazivé příběhy
Petr Boček , Miloslav Zubík
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134750/mrazive-pribehy-134750.jpg
4
28
28
Chcete vědět, jaká tajemství skrývá starý dům v bažinách, kam byste se raději neměli vydat na dovolenou, co se vlastně stalo hluboko v lesích, jakým krmivem udělat největší radost svým rybičkám, kdo nejlépe ochrání hřbitov před vandaly, jakou slavnostní krmi jste vlastně okusili na včerejším divokém večírku, co s nepříjemnou učitelkou či neschopným uživatelem počítače? Chcete se setkat s démony a šílenými zabijáky? Chcete prožít nejrůznější noční můry? Máte rádi černý humor? Pak si přečtěte Mrazivé příběhy.... celý text
Přidat komentář
Z knihy mám rozporuplné pocity, ale tak to někdy u sborníku povídek bývá. Pár povídek bylo opravdu dobrých a klidně bych si je přečetla ještě jednou. Paradoxně to ale byly povídky, které s hororem moc společného neměly. Valná většina z nich ale byla průměrná a žádné emoce ve mně nezanechala. Bohužel dost z nich bylo navíc i vyloženě chabých a co hůř, přišlo mi, že vykrádají příběhy z Věřte nevěřte nebo Černé sanitky. Po těchto autorech už v budoucnu s největší pravděpodobností nesáhnu.
Sbírka obsahuje celkem 48 povídek, většinou se jedná o mikropovídky na 2 stránky. Pointy těchto mikropovídek jsou dost chabé. Více se mi líbily delší práce parodicky zaměřené (Běsnící mutace - parodie na Akta X a agenty, Vraždy v Sitdownu - parodie na anglické detektivky). V paměti mě uvízla Domobrana (o doktoru historie, který chrání hřbitov před vandaly) a Dostaly už rybičky nažrat? (parodie na jihoamerické telenovely). Strašidelná byla i Pohovka (z bazaru) a Tvář za zdí (strašidelný dům uprostřed močálů).
Po předchozí dobré zkušenosti jsem sáhl po další knize od dua Boček & Zubík. Opět jsem se nezklamal. Navíc mě v tomto případě potěšila i pevná vazba (kterou preferuji) a sympatická obálka knihy. Vlastně bych se i odvážil tvrdit, že se mi tato sbírka líbila o chlup více než ta (chronologicky) následující.
Povídek je opět značné množství, některé kratší, jiné delší. A jak se dá logicky předpokládat, ne všechny mě tím pádem zaujaly - přesto se jim daří držet úroveň, pod kterou neklesnou. Což je vzhledem k různorodosti témat a stylů vypravování pozoruhodné. Nejvíce a nejméně oblíbený kousek tedy protentokrát vybírat nebudu.
Mrazení v zádech se nekonalo, ale jinak poměrně zábavná a čtivá záležitost. :-)
Některé povídky jsou opravdu skvělé s dobrou pointou. Například Blízká setkání čtvrtého druhu.
Některé jsou dost slabé a většina tak někde mezi. Jako vždy u povídkových knížek.
Dobré oddechové čtení. Dobře namixovaná směs horroru a černého humoru. Následovníci pana Švandrlíka.
Kniha „Mrazivé příběhy“ je prvním hororovým sborníkem dua Petr Boček a Miloslav Zubík. A už na této knize je vidět, jak jsou oba autoři schopní. Ano, některé povídky nejsou tak skvěle vypointované, rozuzlení odhadnete dříve, ale to může být i tím, kolik toho máte načteno. Hodila by se trocha redakčních úprav, avšak nic z toho vám nebrání ve velmi příjemném hororovém zážitku, který je místy prokládán i trochu jinými žánry. Petr a Miloš povídky umí skvěle!
Kniha se mi dobře četla, povídky mě bavily, rozhodně si ji ještě přečtu v budoucnu znovu.
Některé povídky byly hodně špatné, jako by autoři do sbírky vložili všechno, co kdy zplodili, když se nudili v hospodě u piva. U některých jsem si myslela, že to jsou parodie, akorát nebyly dost humorné či ironické. Hlavně ty krátké povídky jsou příliš předvídavé a nenápadité. Chyběla pointa, která by přímočarý příběh oživila.
Pak je tu ale pár lepších kousků, kde se můžeme bát z neznáma, protože se tu rozvíjí atmosféra. Každopádně do Švandrlíka má sbírka hodně daleko.
S autorským duem Boček & Zubík jsem se kolegiálně autorsky setkal a seznámil v rámci série antologií českého hororu a jejich syrově naturalistický styl me okamžitě dostal. Potěšujím stránkou této jejich povídkové sbírky pak hned bylo radostné zjištění, že se pohybují i v těch fantastických vodách nejen horrorového žánru. Což mě hodně potěšilo. Další potěšující věcí více něž čtyřicetipovídkové knihy je její pestrost, a to nejen obsahová a pointová, ale i stylová, formální. Boček se Zubíkem se opravdu snaží vyzkoušet si spoustu věcí, někdy k potěše, jindy k menší potěše. Tak skoro půlku knihy tvoří, dovolím si napsat, aniž bych to myslel nějak špatně nebo negativně, snad až klasické švandrlíkovské humorně cynické horůrky, z nichž vás zamrazí úplně stejně, jako rozhýbou vaše koutky. Další půlka je ve stejném poměru rozdělena na klasické atmosférické horrory, nejednou stylem či přímým odkazem odkazující na oblíbené autory autorů, v nichž chlad, hrůza a tajemno obchází kolem a povídky, které z horroru vybočují žánrem nebo svou lehkostí, jsou spíše sci-fi, groteskou, nebo thrillerem nebo dramatem. V těch nechybí ani klasický béčkocéčkový ultrahrdina, s mluvou drsnou jako šmirgl, kterému smrdí nohy a má slabost pro korpulentní slečny s knírkem. Duo Boček & Zubík mám rád, po této knize ještě více. Těším se na každou další jejich věc i na připravovanou druhou povídkovou sbírku. 3,5*
Štítky knihy
Část díla
- A třetí host je... 2012
- Balkón 2012
- Běsnící mutace 2012
- Blízká setkání čtvrtého druhu 2012
- Bubák 2012
Některé povídky sedly více, některé méně, ale celkově se knížka četla dobře.