Mrknutí obrazovky

22.10.2024

S povídkami mám problém. Jak mám hodnotit soubor povídek, když je každá jiná a ne každá mi čtenářsky vyhovuje. Takže mohu jako nejlepší z nich vyzdvihnout 'Moře a malé rybky', prostě bábi Zlopočasá a stařenka Oggová mi vždycky dovede zvednout náladu.
Jinak s povídkami je to tak, že než-li se začtu a vcítím do děje, tak povídka končí, proto mám raději romány. Z povídek jsem měl rád povídky Jacka Londona, nebo Otakara Batličky, ale tento soubor je něco jiného. Takže si dám zase na nějakou dobu od nich pokoj.

15.10.2024

Hodnocení je průměr za všechny povídky. Přesnější by bylo 3,5. V podstatě všechny delší povídky jsou lepší. Některé věci jsou jen krátké záležitosti napsané dle komentáře autora v momentální náladě či naštvání. A bohužel si jejich obsah (až na výjimky) nepamatuji již několik dnů po přečtení. Pro fanoušky Zeměplochy bude zajímavější druhá polovina knihy. I když z výčtu fotbalového týmu NU si také vůbec nic nepamatuji (za to možná může můj přístup ke sportu ). Teda až na jeden malý spoiler k NU. Ale není to nic zásadního. Z celkového hlediska si knihu spíše užijí fanoušci autora a pokud se seznamujete s jeho dílem začala bych ucelenějším příběhem.

22.04.2024

Pratchett je moje srdcová záležitost, autor, který mne doprovázel velkou část mého čtenářství. To ale nic nemění na tom, že kde kvalita není, tak si ji z palce prostě nevycucáte. Značná část povídek v této povídce je prostě a jednoduše o ničem. Pár řádků, na které si ani sám autor nevzpomíná. Další, menší část, jsou pak podivné výňatky z proslovů, popisy kartiček a podobné kraviny. A až na samotném konci jsou povídky nosné a zajímavé. Ty jsou asi dvě. Za ně jednu hvězdu. Druhá hvězdička je za zeměplošské povídky. Ty jsou kvalitou a humorem někde úplně jinde (nahoře), kéž by takhle vypadala celá kniha.

14.01.2024

Standardní povídková kniha. Některé povídky suprové, některé slabší. Obecně se mi víc líbily ty delší texty, než ty krátké blbinky. Takže hodnocení při zohlednění stránek, které se mi líbily a které ne, by bylo asi spíš 4*, ale neumím to přesně posoudit, takže takový standard, 3*.

11.12.2022

...no dobře, obálka tak trochu vypadá, jako by ji někdo s těžkou kocovinu splácal v MS Paint (...taky se pod ní radši nikdo jmenovitě nepodepsal...), ale jde tu především o obsah, a ten mě nezklamal. Líbí se mi, že (navzdory své - veskrze sympatické- sebekritičnosti) sir Terry už ve třinácti psal... prostě jako sir Terry. To jest skvěle. A též se zde opět ukazuje, že Jan Kantůrek byl stejně geniální překladatel, jako Pan Pratchett spisovatel. Po dočtení jsem se zamyslel a zjistil, že ty povídky, ze kterých jsem nebyl naprosto nadšen totiž nepřekládal on. Nic ve zlém, prohrát s tím nejlepším není žádná ostuda!

21.09.2022

První polovina knihy je plná povídek, které pro mne byly trochu nudné, ale byl jsem příjemně překvapený, že Pratchett umí i klasickou sci-fi. Druhá půlka knihy je hlavně jedna povídka "Moře a malé rybky" o bábi Zlopočasné, což mě vrátilo do světa Zeměplochy, ale pro mne to byla spíše nostalgie než strhující příběh.

14.08.2022

Vlastně kvůli smrti Terryho Pratchetta (2015) jsem se v roce 2016 vrátil po dvaceti letech ke knihomolství a chtěl jsem si přečíst celou Zeměplochu. To se mi povedlo a do dneška jsem lousknul skoro 800 knih.
Proto je Mrknutí obrazovky krásnou vzpomínkovou knihou na Terryho. Hlavně se mi líbila Zeměplošská část s povídkou "Moře a malé rybky" (včetně dodatkové vyškrtnuté části).
Celkově mě povídky bavily. Byl z nich cítit typický Pratchettův humor.
Z části Nezeměplošských povídek mě bavila povídka o Mandloplašovi, tj. ranná verze "Velké jízdy" ze série "Vyprávění o Nomech". Nebo hned u další třístránkové povídky "Dýchejte laskavě krátkými, ostrými lapnutími" jsem se celou dobu křenil.

(Mandloplaš je prý ozvěna budoucího Mrakoplaše.)

20.07.2022

Mrknutí obrazovky je jednou ze dvou novějších knih shromažďujících kratší texty Terryho Pratchetta, kdy v češtině vyšla (zatím?) pouze samostatně. Obsahuje téměř všechny povídky z oblasti fikce (oproti "nefikci" v A Slip of the Keyboard), a to napříč Terryho kariérou. Jde o opravdové kraťasy i delší kousky, různorodé žánry i zabroušení do vod Zeměplochy. A tak se to celé musí brát – jako přehled, nikoli výběr toho nejlepšího. Z většiny jsem ale každopádně potěšen, je paráda číst poprvé o začátku Mrakoplaše a Nómů v jednom, původní základ Dlouhé Země i klasiky jako Trollí most nebo Moře a malé rybky. A že je třeba autorova prvotina dodnes aktuálnější a lepší, než některé jeho novější kousky...

...jen pořád nemůžu přijít na to, jak mohla tato verze obálky přijít někomu jako dobrý nápad. Něco tak odrazujícího od čtení už jsem dlouho nezažil (a snažím se od toho při hodnocení celé knihy odhlédnout, ale jde to těžko). A to existují docela použitelné anglické verze (třeba ta ilustrovaná).

18.01.2022

Souborné vydání povídek a dalších textů Terryho Pratchetta rozdělené na nezeměplošské a zeměplošské povídky, seřazené podle data publikování.

V případě, že jste již četli povídkovou sbírku Divadlo krutosti (vydáno v roce 2004, pouze v ČR), není zde již mnoho navíc, co by vás mohlo zaujmout. Pokud tedy nejste zarytý fanoušek, co chce mít zkompletováno od Pratchetta všechno jeho dílo.

Krátké anotace a hodnocení k jednotlivým povídkám (příliš krátké texty jsem nehodnotil):

Kšeft v Hádu – 60 %
Humorná povídka, jak by to vypadalo, kdyby se ďábel rozhodl k Peklu přistupovat z obchodního hlediska, kdy k tomu zaměstná reklamního agenta.

Řešení*
Krátká anekdota.

Obraz*
Krátký příběh s pointou.

Princ a tetřev* – 60 %
Pohádka, která je parafrází na britskou vánoční koledu Twelve Days of Christmas.

Mandloplaš, gnóm z Rovné vrchoviny* – 80 %
Povídka, ze které později vznikla trilogie o Nómech, tvorech tak malých a rychlých, že si jich člověk dosud nikdy nevšiml, žijících v obchodním centru. Tato povídka prakticky kopíruje první knihu této trilogie.

Dýchejte laskavě krátkými, ostrými lapnutími*
Politická satira o vzniku Ministerstva pro čerstvý vzduch.

Povídky glastnoburské*
Báseň o tom, jak Terry vezl stopaře do Glastonbury na hudební festival.

Nejhorší je srážka s blbcem v anglické frontě*
Pojednání o zdržovačích ve frontách (sice anglických, ale řekl bych, že se jedná o globální problém).

Lepší vrabec v hrsti…*
Aneb, co kdyby byly vaše kolegyně skutečné slepice.

Pozor na megality*
Bláznivé reality show mají opravdu velkou historii.

Horní křížení* – 80 %
Podle této povídky nakonec vznikla pentalogie Dlouhá Země napsaná společně se Stephenem Baxterem. O světě, kde prakticky kdokoliv může vstoupit do alternativních verzí Země, kterých je nespočet. A o tom, že ani takový objev nezabránil lidstvu v tom, aby po sobě nepřestali střílet.

Dvacet centů s obálkou a vánočním přáním – 40 %
Krátký hororový příběh v kulisách vánočních tradic.

Inkubác
Krátká anekdota o stu slovech o nešťastném inkubovi.

Poslední odměna – 80 %
Aneb co se stane, když autor zabije svého barbarského hrdinu, který se pak objeví před jeho prahem, tedy před prahem svého Stvořitele.

Gramofony noci – 80 %
Pozemská verze zeměplošského Smrtě navštíví sběratele hudby na jím pořádané diskotéce.

#ifdefDEBUG + “world/enough” + “time” – 60 %
Povídka s detektivními prvky, u které se zamyslíte nad riziky případné závislosti lidstva na virtuální realitě.

Hollywoodská kuřata – 80 %
Vtipná historka postavená na základě skutečné události. O urychlené evoluci skupiny slepic, které se v důsledku dopravní nehody ocitly v místech, kde měly dost potravy a žádné predátory. O tom, jak procházely podobnými vývojovými stádii jako lidé. Povídka je psaná jako soubor policejního hlášení.

Tajná kniha smrti*
Krátká báseň.

Bylo nebylo… A bude? – 80 %
Do alternativního vesmíru, kde je Artušovská legenda realitou, se omylem dostane cestovatel v čase, který se rozhodne napomoci tomu, aby byla tato legenda uskutečněna.

Vložte medvídka – 80 %
O tom, že i nemyslící stroje mohou mít svou vlastní vůli, zejména pokud se jedná o dárek k Vánocům. Z této krátké povídky přímo vyvěrá, že ji Terry Pratchett vymyslel v době, kdy pracoval na zeměplošském Otci prasátek, kdy přemýšlel, jak nad parodií Santa Clause, tak nad Hexem, který je zeměplošskou verzí počítače.

Ctihodný Janek z Břemene: Životopisná poznámka*
Imaginární životopis o neznámém alžbětínském šlechtici zobrazeném na jednom z děl Národní portrétní galerie v Londýně.

Trollí most – 100 %
Zeměplošská povídka. Starý barbar Cohen už má plné zuby všech těch novot, kterých se dožil. Proto se vydává na výpravu za posledním trollem žijícím pod mostem, aby jej zabil, jak se to od hrdiny jeho formátu očekává.

Divadlo krutosti (zeměplošská) – 60 %
Krátká zeměplošská povídka o tom, jak Karotka dostane na starost vyšetřování podezřelého úmrtí.

Moře a malé rybky – 100 %
O Bábi Zlopočasné všichni říkají, že to není zrovna příjemná čarodějka. Většinou to říkají šeptem a nepoužívají k tomu tvrdší slova z obavy, že by se to k Bábi nějakým způsobem doneslo. Když jí to však jedna z čarodějek vyčte přímo do očí, z Bábi se najednou stane příjemná a usměvavá persona. Zde však sedí jedno pořekadlo: „Dej si pozor na to, co si přeješ.“

Národní hymna Ankh-Morporku*
Jedná se o krátké heslo uvedené v Průvodci po Zeměploše.

Lékařské poznámky*
Krátké zábavné počtení o podivných psychických nemocech na Zeměploše.

Buch: Historické okénko*
Krátké pojednání o bitvě v Koumském údolí a o deskové hře Buch.

Několik slov lorda Havelocka Vetinariho*
Proslov u příležitosti uzavření partnerství měst Ankh-Morporku a Wincantonu, britského městečka, kde Terry Pratchett dlouhodobě žil. Proslov sepsal Terry Pratchett pro Stephena Briggse, který jej při této příležitosti přednesl.

Smrť a co přijde po něm*
Disputace mezi Smrtěm a zrovna zesnulým filosofem.

Univerzitní výbor pro potírání prohnaných plánů*
Porada na Neviditelné univerzitě ohledně Vetinariho interpelací vůči vedení této univerzity.

Záznam z jednání o ustanovení ankh-morporské organizace Junáka*
K příležitosti srazu skautů ve městě Wincanton.

Sběratelské karty Ankh-morporské fotbalové asociace*
Vydání sběratelských fotbalových kartiček s humornými popisky jednotlivých hráčů na kartičkách, k příležitosti vydání románu Nevídaní akademici, a při příležitosti fotbalových utkání ve městě Wincanton, kterého se účastnili místní fotbalisté a fotbalisté z řad zeměplošských fanoušků.

Moře a malé rybky (dodatek)*
Jedná se o vyškrtnou scénu patřící původně do povídky Moře a malé rybky, která se nakonec dostala jen v drobně upravené verzi do románu Carpe jugulum.

14.12.2021

Skvělá sbírka. Obálka je tedy proti originálu ještě umírněná, na tom bych se s ní vypořádala a více ji nekomentovala. K povídkám jen dopíšu, že jsou vynikající a opravdu zcela zachycují i konec 20. století a tak nějak trendy v literatuře, případně i myšlenkové trendy té doby. Pratchett prostě po všech stránkách umí a jestli má být literatura o životě, tak ta jeho je o něm velmi, přestože jsou to všechno fantazijní věci. Dala bych 10 z 10, kdyby to šlo.

09.11.2021

Po letech jsem si připomněl některé povídky z Divadla krutosti, u některých jsem zapomněl, jak byly skvělé. No a ty "nové" nejsou o nic horší.
Jednoduše je to Terry Pratchett. Kdo má rád jeho laskavý humor, nebude litovat. Zavře oči, přehlédne obálku a nalistuje ilustrace a bude si dávat pozor, co kde trousí za moudra.

"..., ale čarodějky jsou všeobecně velmi opatrné na to, co říkají. Nikdy si nemůžeme být dost jisti, co slova udělají, když se vám dostanou z doslechu."

06.10.2021

Vesměs roztomilé. Anekdoty typu Řešení či Vložte medvídka byly zmíněny. Povídky typu Dýchejte laskavě krátkými, ostrými lapnutími, Nejhorší je srážka s blbcem v anglické frontě, Lepší vrabec v hrsti či Několik slov lorda Havelocka Vetinariho přímo volají po čtení nahlas pro pěti- až tisícihlavý dav. Některé další, jako poeovská Dvacet centů s obálkou a vánočním přáním, rytířská Bylo, nebylo... a bude? či filosofická Smrť a co přijde po něm, jsou nepochybně součástí AM virtuální čítanky, co se s mohutným "baf!" tu a tam vynoří z knihovny Neviditelné univerzity. A Poslední odměna, Moře a malé rybky včetně dodatku (který se už ale objevil jako součást jiného příběhu, tuším v Dámách a Pánech) a #IFDEFDEBUG + "VŠECHEN/SVĚT + "ČAS" - prostě ook!

08.09.2021

Divadlo krutosti nemám, a tak jsem po téhle sbírce, v níž je celé spolu s dalšími povídkami, skočil s rozběhem (a trochu přivřenýma očima, aby mě při doskoku neodradila ne zrovna fešácká obálka). A co jsem čekal, toho jsem se dočkal. Pořádné porce stoprocentní chytré legrace s nezaměnitelným rukopisem jednoho z nejlepších humoristů, jaký kdy psal. Snad jen jedna povídka se mi líbila o trochu méně než maximálně, a to poněkud zběsilé Horní křížení, které na mě valilo spoustu informací z úplně neznámého světa, o němž jsem sice nepochyboval, že v Pratchettově mozku dává dokonalý smysl, nicméně ten můj mozek bude k pochopení asi potřebovat ještě pár pokusů a pořádných šlofíků mezi nimi. Jinak ovšem nemám jedinou výhradu k nezeměplošské ani zeměplošské části, strašně se mi líbily ty úplně kratičké anekdoty typu Řešení, roztomilé hříčky jako Vložte medvídka a pak samozřejmě ten krásný příběh s Bábi Zlopočasnou, který je tak dojemný a kterému by tak slušelo, kdyby Pratchett neposlechl redaktora a nezkrátil ho o dodatek, který knihu uzavírá. Jestli máte chuť na 368 stránek radosti, Mrknutí obrazovky na vás pomrkává.

02.09.2021

Prvni co jsem zjistil, že jsou v knize všechny povídky z Divadla krutosti. Ale ty tvoří cca. třetinu téhle knízky, a to nepočítám parádní barevné ilustrace. A ohledně obsahu... co jiného od siry Terryho čekat, než humor a velkou fantazii.