Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43595/bmid_mrtva-a-ziva-0SX-43595.jpg
4
1149
1149
Mrtvá a živá série
< 1. díl >
Mladá žena, nedávno provdaná za ovdovělého majitele půvabného panství, žije ve stínu jeho oslňující, tragicky zemřelé první ženy. Předpokládá, že manžel na ni neustále vzpomíná a odtud že pramení jeho odtažitost. Vzájemné nepochopení pomine v okamžiku, kdy se oba manželé musejí ještě jednou utkat s přízrakem mrtvé ženy a společně čelit skutečnostem, které lichotivý obraz mrtvé dramaticky mění. Mladá žena v tomto zápase vyzrává a proti všemu očekávání nad zemřelou definitivně vítězí. Kromě vynikající psychologické kresby a působivé atmosféry podává román i mnohotvárný obraz společenských poměrů v západní Anglii před 2. světovou válkou.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1946 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
Rebecca, 1938
více info...
Přidat komentář
Z počátku to vypadalo, že budu sledovat začlenění hlavní hrdinky do života na panství, ale i přes spoustu popisů a úvah se z příběhu vyklubala lehce detektivní zápletka.
Chvilku mi trvalo než jsem se začetla. Když se mi to povedlo, tak byl brzy konec a ten byl opravdu "mazec"
Páni, tohle byl pro mě čtecí zážitek! Překlad z 91 roku má krásné obraty, starší výrazy (Nedovtipo je pro mě nejlepší slovo a už jsem ho začala dávat do běžné konverzace:-)) a bylo to ještě k tomu fakt napínaví. Moje první kniha od autorky a rozhodně ne poslední!
Velmi dobře napsaný román, postavy jsou dobře propracované. Někdy se může zdát, že se příběh tak nějak pomalu táhne, ale myslím, že v tom je to "tajemno", které postupně graduje. Rád se podívám i na film a pustím se do další knížky této autorky.
Kniha mě začala bavit až někde kolem poloviny ,kdy příběh dostane na čtivosti ,a začne se něco vice dít. Co se mi na knize líbilo ,bylo skvěle popsané prostředí příběhu. Za mě lepší průměr.
Moje nejoblíbenější kniha, přečetla jsem jí už několikrát. Je skoro magická, něčím vás přitahuje a pokaždé čekám, že konec bude úplně jiný.
Ke knize mne přilákal dvoudílný film, který mne docela zaujal. A od něj už byl jen krůček k předloze. Je jasné, že Daphne du Maurier byla výborná spisovatelka a Rebecca patří k tomu nejlepšímu, co napsala. Nemá smysl popisovat, o čem to je, koneckonců, anotace je dostatečně vypovídající. Dávám plný počet a doporučuji.
Tato nesmírně oblíbená a chválená kniha mě bohužel příliš nenadchla. Možná jsme od ní měla jiné očekávání. Vztah mezi mladou novomanželkou a Maximem na mě působil chladně a nereálně. Přitom přízrak mrtvé ženy a velké tajemství bylo super. Kdyby byla kniha kratší, užila bych si ji víc.
Knížku jsem četla kdysi dávno, náhodně jsem po ní sáhla v knihovně. Celý příběh a způsob vyprávění mě tehdy doslova strhnul. Když jsem se ke knize po letech vrátila, měla na mě stejný účinek..já tu naivitu a iluze a celé to tápání mladé paní de Winterové dost chápu..spíš mám dojem, že pan manžel jí to moc neulehčuje..
Nečekal jsem, že to bude tak dobré. Kniha dokázala vytvořit velice dobrou atmosféru a odkaz mrtvé první paní Winterové, Rebeky, byl všudypřítomný. Navíc je to krásná ukázka toho, jak je v každém vztahu důležitá komunikace. Jedním slovem: Bavilo. Teď jsem ještě zvědavý na film.
Kniha,která mě donutila číst jedním dechem až do nočních hodin.S chováním hlavní hrdinky nemusíme úplně souhlasit,ale příběh se odehrává v jiné době.Každopádně si opatřím i filmové zpracování a určitě si přečtu ještě jiné autorčiny knihy.
Tuto knihu nedokážu snad ani slovy ohodnotit... Vrátila jsem se k ní za posledních zhruba 25 let třikrát a ani tentokrát to nebylo určitě setkání poslední. Příběh mne vždycky doslova strhne a já se od knihy nedokážu odtrhnout od začátku až do konce, který se mi líbí asi nejvíc. Mimochodem já osobně pochopení pro mladou paní de Winterovou mám - vždyť ne každý člověk je v tak mladém věku hned vyzrálý a sebevědomý... Pro mě se jedná definitivně o nejlepší autorčinu knihu, je výborně napsaná a čtivá. Četla jsem sice i některé její další, ale jen k Mrtvé a živé se opravdu ráda vracím...
Ke knize jsem se dostala jen protože jsem na dovolené a udělala jsem začátečnickou chybu a zabalila si jedinou knihu. A tak jsem sáhla po knize, kterou bych si asi jinak nikdy k přečtení nevybrala.
Na jednu stranu musím uznat, že je příběh čtivý. Stačil mi jediný den na to, abych jej přečetla. Na druhou asi nikdy nebudu schopná pochopit druhou paní de Winter - minimálně do doby, kdy vyzraje. Neustálé uhýbání pohledem, strach cokoliv řešit a raději couvnout, než aby si musela stát za svým vlastním názorem (který ani netuším, jestli vůbec měla...).
Přes to všechno bych si klidně přečetla o dalších osudech manželů de Winter. Jejich putování a hledání nového domova by stálo za to si přečíst. Jen bych preferovala tentokrát mužský pohled.
Asi nejlepší kniha kterou jsem od autorky četla. Napínavé, čtivé, doporučuji.
Konečně jsem ji dočetla. Příliš mě nebavila, rozvláčný děj, neuměla jsem se začíst.
Musím přiznat, že k přečtení této knihy mě inspirovala návštěva v Ostravě muzikálu Rebecca. Ano, muzikál je podle předlohy této knihy. Sledujeme příběh vypravěčky, jejíž jméno se v knize vůbec neobjeví. Z mladinké naivní dívenky, která se vdá za Maxima de Wintera a odstěhuje se s ním na zámek Menderley, se stává paní domu, paní de Winter. A proč vlastně Rebeka? Rebeka je mrtvá žena Maxima, která je mladé "Já" neustále připomínána. Hlavně paní Danversovou, což je hospodyně na Menderley. Odkaz Rebeky je všudypřítomný. Jednou se najde jachta Rebeky i s jejím mrtvým tělem a začíná vyšetřování. Byla to vražda? Sebevražda? Doporučuji k přečtení. Velmi dobře napsaná kniha s nečekaným rozuzlením.
Nádherný román, moje srdcová záležitost :-) Jedna ze dvou podle mě nejlepších knih od Daphne du Maurier :-)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Hospoda Jamajka |
| 2019 | Mrtvá a živá |
| 1972 | Dům na pobřeží |
| 1991 | Únik |
| 1995 | Má sestřenka Rachel |
Na první pohled by se mohlo zdát, že hlavními postavami jsou Maxim de Winter a vypravěčka - jeho nejmenovaná druhá manželka. On je zralý muž, který před minulostí raději utíká, než by se s ní vyrovnal. Ona je mladá, nezkušená, plachá, s průbojností pudinku. To není idea, která zrovna láká.
Ve skutečnosti jsou však hlavními postavami Maderley a Rebecca. Na jedné straně nádherné panské sídlo Manderley s jeho bohatě vybavenými pokoji, nádhernou zahradou, rozkvetlou loukou a neustále se připomínajícím mořem. S minulostí temnou a hlubokou jako jeho nejodlehlejší kouty, s tajemstvím zosobněným v (jak goticky krásně tradičním) uzavřeném křídle domu. Na druhé straně stojí Rebecca, obdivovaná i nenáviděná, mrtvá a přesto všudypřítomná. V příběhu se nikdy přímo neobjeví, a přesto její přítomnost cítíte z každého slova, z každé stránky. Rebecca. Tajemná, krásná, schopná, inteligentní, divoká Rebecca. Oba hlavní aktéři mají jedno společné – dokáží se lidem zažrat pod kůži, přivlastnit si je a obtočit kolem prstu. Kdo se s nimi setkal, je již nikdy nedokázal zcela opustit.
A o čem román vlastně je? Z počátku o lehce zdlouhavém seznamování se postav a s postavami. Následně o mladé manželce, která je ztracená, neschopná a vyděšená z vlastního stínu v sídle, kde na ni vše křičí: „Vetřelec!“ Tahle část byla tak trochu zkouška. Ale rozhodně ji překonejte. Protože pak… pak začnou dopadat kapky. Kapky pomalu ale neúprosně odhalující to, o čem se nikomu nechtělo mluvit. O pravdě. O minulosti. O Rebecce.
„Dovedla bych zápasit s živou ženou, ale mrtvá je nad mé síly.“