Rebečin příběh
Sally Beauman
Mrtvá a živá série
>
Pokračování nezapomenutelného románu Mrtvá a živá Román anglické autorky s odstupem dvaceti let dokresluje a rozvíjí příběh hlavní hrdinky a ostatních postav ze slavného románu Mrtvá a živá od Daphne du Maurier. Děj románu se odehrává na Manderley dvacet let po záhadné smrti první ženy majitele panství, na kterou nemůže především zapomenout starý plukovník, dávný rodinný přítel, který Rebeku tajně miloval a teorii o její sebevraždě nikdy docela neuvěřil. V místě se objeví mladý historik, který má své důvody, aby pátral po historii rodu de Winterů a protože i jeho zajímají především okolnosti Rebečiny smrti, spojí se s plukovníkem v jeho pátrání po minulosti. V průběhu několika dnů dochází k řadě zdánlivě nevysvětlitelných událostí, které vrcholí nálezem tajného Rebečina deníku. Její povaha a motivy, nahlížené očima několika osob, tak vyrůstá z minulosti do portrétu nelítostné, odvážné a nešťastné ženy, která dramaticky ovlivnila životy řady lidí i dlouho po své smrti. Knížka poměrně logicky navazuje na původní román, autorka se snaží navodit i podobnou nostalgicky tajemnou atmosféru a i když se nevyhnula poněkud násilné konstrukci závěru, dá se předpokládat zájem, především u čtenářek, které mají v paměti původní knihu. ... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Ikar (ČR)Originální název:
Rebecca’s tale, 2001
více info...
Přidat komentář
V knihovně při vypůjčení knihy Mrtvá a živá byla hned vedle knížka Rebečin příběh, volně pokračování Mrtvé a živé, tak jsem si to vzala taky.
Příběh začíná v dubnu roku 1951, 20 let od záhadné smrti Rebeky, první manželky Maxima de Wintera. A plukovník Julyan dlouholetý přítel Rebeky a Maxima se pouští spolu s historikem Greyem do pátrání, jak to vlastně všechno bylo....
Příběh je možná zajímavý, ale já bohužel odkládám, protože mě to nebaví, proto nehodnotim*. A zde na databázi zjišťuji, že tohle je už druhé volné pokračování Mrtvé a živé, tak to určitě číst taky nebudu. To mě vůbec neláká
Několikrát jsem už psala, že knihy na pokračování jsou většinou děs a že už je nikdy číst nebudu. Pak se však něco stane a já tomu dám znova šanci. Toto už je druhá knížka, která se pokouší navázat na knihu Mrtvá a živá. Na rozdíl od Paní de Winterové však tato má děj, neobsahuje moc nesmyslů, které by odporovaly původní knize. Spíše je škoda, že se na ní stále odvolává. Kdyby to byla úplně nová a samostatná kniha, bylo by jí lépe. Ve srovnání s originálem neobstojí, ale špatné to není. Kniha má spoustu dobrých nápadů, děj odsýpá, dobře se čte. Problémem je, že si vždy vzpomenu na originál a je to v háji.
V porovnání s knihou Paní de Winterová Rebečin příběh, jako pokračování Mrtvé a živé, s převahou vítězí. Obstojí nejen jako "fan fikce", ale i jako svébytná kniha s novými hrdiny a jejich osudy. Stále přitom obsahuje atmosféru Manderley, a hlavně odpoví na otázky: Odkud pocházela Rebeka? Byla to ďábelská femme fatale, nebo jen emancipovaná mladá žena, která se narodila do špatné doby? Co se stalo s Favelem a paní Danversovou? A poslední nejdůležitější otázka: Proč Rebeka i tolik let po své smrti stále fascinuje? - Ale na tuto otázku odpověď jistě znáte, jinak byste se nesháněli po této knize ;).
Zajímavost: Autorka vychází jak z kánonu, tak i z knihy Paní de Winterová, která ji chronologicky předchází.
Tuto knihu je poměrně těžké hodnotit. Román Mrtvá a živá považuji za výborný, proto jsem neodolala a rozhodla se přečíst i tuto verzi příběhu. Zhruba první dvě třetiny knihy jsem byla navýsost spokojená a kniha měla spád. Potom začala příběh vyprávět formou deníku Rebeka. A dostavilo se zklamání. Rebeka byla podle mého názoru tak jiná, než jak jsem si ji znala z původního románu Daphne du Maurier... I proto mi zrovna tato podstatná část knihy nesedla, představovala jsem si úplně jiné rozuzlení.
Mrtvá a živá je má oblíbená knížka a tato pokračující knížka se jí skoro vyrovná. Doporučuji, četlo se dobře
Kdo miluje nadstandardní klasiku od Daphne du Maurier, musí být přinejmenším pobouřen tímto paskvilem jako já. Je to snad určeno pro nenáročné konzumenty zahraničních i našich telenovel a nedivím se holkám, které to prodávají za směšné částky. Jako prakticky všechna autorsky nepůvodní pokračování světových děl je to prostě shit a já si rvu vlasy, že jsem kdysi podlehla zvědavosti "ajaktobylodál" - stejné shity jsou tzv. pokračování Jihu pro Severu a Věčné Ambry, soudné čtenáře varuji!
Toto volné pokračování knihy Mrtvá a živá od Daphne DuMaurier se mi četlo velice pěkně a doplnilo mi celkový pohled na život Rebeky, který v první knize byl jakoby zamlžen. Určitě doporučuji
Koho okoulil Reběčin příběh od Daphne du Maurier, určitě by si něměl nechat ujít ani toto volné pokračování. Rozhodně stojí za přečtení.
Tato kniha se mi četla mnohem lépe, než Mrtvá a živá. A o napětí není nouze... Doporučuji přečíst!
Ak je toto lepší pokus o pokračovanie Rebeky, tak to nechcem vidieť ten horší.
Pôvodná Rebeka bola písaná štýlom veľa atmosféry, málo deja. O to isté sa snaží aj táto kniha. Lenže to nefunguje, pretože táto autorka má oveľa menší rozprávačský talent než du Maurierová. Od začiatku bola pekne nudná a ešte ani na strane 200 sa vôbec nič nedeje!
Aj kompozícia je neuspokojivá. Najprv dlhé vleklé premýšľanie nad Rebekinými záhadami. V strede príde samotný Rebekin príbeh, ktorý čo-to odhalí, ale vyvolá plno nových otázok a potom… už nič! Zvyšok knihy tvoria osudy súčasných postáv, ktoré sú mi ale úprimne ukradnuté. Ja chcem ale vedieť, ako to bolo s Rebekou. Isteže, v reálnom živote by sme sa to nedozvedeli, ale od knižky človek čaká čosi viac, než kumulovanie záhad a záhad bez vysvetlenia. Obzvlášť keď nasleduje po uzavretej knihe a nemá ďalšie pokračovanie, nečakáme, že skončí úplne otvorene.
Postavy boli navyše nevystihnuté. Pôsobili absolútne inak než v prvom dieli. Navyše román popiera známe fakty z prvého dielu.
Jediné pozitívne momenty boli v Rebekinej autobiografii. Veľa osvetľuje aj Rebekina divadelná minulosť či jej odveká láska k moru, zaujímavé sú aj tie „strašné pravdy“, ktoré Maxim odmietal opakovať pred svojou druhou ženou. Toto sú svetlé body, ktoré keby sa rozvili na úkor rozporuplných a nudných pasáží, mohli by byť čitateľskou lahôdkou.