Mrtvá šelma
Jiří W. Procházka , Klára Smolíková
Souřadnice zločinu série
1. díl
Dlouho očekávaná detektivka od legendy české fantastiky Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové, oblíbené autorky populárně naučných knih pro děti. Autorská dvojice spojila své síly, takže čtenáře čeká napětí, akce, svérázný humor i promyšlený příběh s historickým pozadím. Mrtvá šelma, první ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá. Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory.... celý text
Detektivky, krimi Literatura česká
Vydáno:
2015
,
Wolker&Volf
Interpreti: Otakar Brousek , Kateřina Janečková , Jiří Klem ml.
více info...
Přidat komentář
Celé mi to přišlo přemrštěné : nelogické aranžmá vražd a rádoby humorné hlášky asi bylo to, co mě nejvíc dráždilo.
Fajn poslech české detektivky. Skvělé hlášky, místy vtipné. Nesourodá dvojice amatérů-detektivů. Něco málo z dějin Tábora, tajemství, mystika. Celý děj se odehrává v muzeu. Pokračování si určitě přečtu či vyslechnu.
Takový crossover „wannabe“ Dana Browna a Richarda Krajča.
Příběh tajuplný, kriminální s prvky nějakých historických sekt. Docela zajímavý. ale celkem průhledný. Vyšetřovací dvojice muž-žena odpovídá i autorské dvojici, kdy každý píše tu svou postavu trochu jinak. To je docela fajn nápad.
Tragédie je snaha být vtipný a umělecký za každou cenu. „Dva dny utekly jak Kajínek z Mírova.“ „Byl jsem neklidný jako Etna.“ „Placatice tuzemáku zůstala v depozitáři. Jasně jsem ji viděl; sirota se krčila na stolku (...)“ A tyhle kreace čtenář musí trpět přes tři sta stran.
Tak nějak chápu, proč tato série zůstala u jediného dílu.
Tak já nevím, mně se to celkem líbilo. Sice jsem od půlky knihy tušila (a správně), jak se věci mají, ale i tak dobrý. Znalost Tábora byla taky plusem, člověk ty uličky a náměstí a věže prostě v duchu vidí. Některé momenty byly trochu navíc, třeba ty staré novinové černé kroniky byly pro mě spíš rušivé, ale nenudila jsem se.
Docela příjemné překvapení, směska klasického detektivního pátrání, akčních scén, vtípků, mystiky a tajemství, k tomu sympatická dvojka hlavních protagonistů, a to vše ve větší míře, než jsem podle anotace očekával. Není to samozřejmě žádná světová četba, ale já jsem se příjemně pobavil a byl jsem spokojen.
Detektivní příběh mi přišel degradovaný snahou být za každou cenu vtipný - nebo vtipní. Přirovnání stylu "dny utekly jak Kájínek z Mírova", kterými knížka přetéká, mě úplně odzbrojovaly. Humor by měl být pikantním kořením, ne ho rozředit a utopit v něm celý příběh.
Podezírám autory, že si z nás malinko vystřelili, nevěřím že toto psali dva tak odlišní stylem psaní i zaměřením. Byť mám oba autory rád, i detektivní žánr, kniha mi moc nesedla.
Netroufám si přidávat hvězdičky. Mě osobně kniha neoslovila. Těšila jsem se moc, protože mám pana Procházku i paní Smolíkovou tuze ráda, ale knížka mi nějak nesedla. Třeba se k ní dostanu někdy v budoucnu.
Celé divné a neprirodzené napísané. Chémia medzi hlavnými postavami slabá, dej o ničom. Nedočítala som to a knihu darovala do knižnej búdky.
Postavy ma nechytili. Miestami az na nervy lezuce :)
Lokalizacia ktoru cesky citatel oceni, mna minula. Ved Tabor ako Praha alebo Manhattan. (pre mna je to vsetko zaujimava lokacia) Ozaj, pri citani som teraz cez street view pobehal cele Taborske historicke centrum... krasne mesto plne uzkych klukatych uliciek. Joj krasa. :)
Rozjuchanost dialogov je otravna. A to napriek tomu ze to pisali dvaja odlisni autori, a mame tu dvoch naprosto povahovo odlisnych protagonistov. V tomto sa krasne zladili.
Najviac som si uzival linku minulosti, tajnych spolkov. Nuz ale, takych knih som uz cital tiez peknu kopku.
Najst pachatelov v tych par postavach, ej ej.
Celkovo ma ku knihe pritiahla ta husitska tradicia zakomponovana do detektivky. No dobre, ako maly som chcel byt husita, lebo by som cepom vidlami tlkol ani som nevedel koho. Kto by bol v dosahu. Romantizovanu predstavu komunisti pretavili do revolucneho havu, ale principy som chapal a boli mi sympaticke.
Lenze, kniha mi velmi ako detektivka v mojej hlave nefungovala. Skor len taky akoby autorsky experiment. Lahko sa to citalo, miestami som sa naozaj do toho ponoril, ale viac som bol ruseny. Napr ze na zaciatku kazdej kapitoly najprv skumam podla sklonovania a rodu, kto to prave na mna hovori. Dokonca mam pocit ze v niektorych kapitolach sa rozpravac vymeni aj v ramci tej kapitoly.
Jaj podme rychlo k dalsej knihe.
[audiokniha]
Docela luxusní blbůstka pro oddech, napsaná neskutečně zručně.
Je to Dan Brown po česku, prošpikovaný nepřepísknutým neotřepaným humorem a nikterak to nezastírá.
Trochu si to hraje na přemýšlení, ale nenechme se zmást, je to čistě odpočinková záležitost :o)
Asi nejvíc mě bavilo střídání muže a ženy v pohledu na věc a trocha historie, co byla díky průniku žánrů lehce zmatená, ale u české brownovky to vážně nevadí.
Zpočátku jsem se lehce ztrácela v ději i postavách, ale rychle se to poddalo. Kutná Hora by mě asi taky bavila, ale zřejmě si tento fajn počin (i podle hodnocení zde) nenašel velký počet čtenářů. Škoda.
Audiopodoba skvěle provedená, tam bych dala i plný počet.
4/5
Tohle mi sedělo moc. Historické pozadí, dynamický příběh, brilantní dialogy. Druhý díl by neškodil, i když ho už nepředpokládám...
Pan autor je ale čtverák! Takovou detektivku ani náhodou nikdo nikdy nesesmolil. Plnou barvitých příměr, vtipných komentářů, rozjuchaného veselí, romštiny, vietnamského šišlání - to se v detektivce určitě nikdy nepoužilo, alespoň tedy podle mne. Samozřejmě, že mrtvoly jsou zde také originální – jedna pověšená ve věži u hodin, druhá v železné panně – ta hrůza, že. Pátrači také stojí za to, motají se u toho jak nudle v bandě a nebýt naší hrdinné policie, bůhví jak by to dopadlo. No, nekup to!
Rovnou to říkám: Mrtvá šelma mi vyhovovala vším. Jedinou maličkost proti zmíním hned - ale za to ona nemůže: ošívám se u spojení zločin + záhada sahající do hluboké historie + spiklenci. Jenže i tenhle, jinde a jindy pro mě otravný motiv, je tady pojat tak vtipně a s nadhledem, že jsem se maximálně bavila.
Jednoznačné klady:
Kompozice a postavy: kapitoly uvozené citátem – a dumejte si o souvislosti, dynamika vztahu obou hlavních postav, jejich traumata, budiž, ale hlavně inteligence, přehled (kulturní jako zdroj zábavy, historický jako zdroj poučení) a smysl pro humor, ironie a sebeironie. Kapitoly vyprávěné oběma; hned (nejpozději tak do třetí věty) je patrné, kdo mluví (tvar příčestí minulého, zmínění příjmení toho druhého).
Prostředí: pro mě skoro neznámé, přesto (i proto) zajímavé; věřím, že pro Táborské to musí být bonus navíc. Muzeum a práce v něm mě zajímaly vždycky.
Co pro mě při čtení hrálo roli vedlejší:
Překvapivě vyšetřování: velký prostor daný Štolbovi a Weissové na úkor prostoru pro policii, i když příchod Standy Černého, zrcadlového Štolbova obrazu, přinesl napětí i jiné než to, které u detektivky čekáte. Ale napínavé to celkově bylo, o tom žádná.
A co ta Kutná Hora, ptám se? Už jste překonali i Rychlopalbu!
Takový český hybrid - Dan Brown a Indian Jones věčně na kaši. Kniha ze dvou pohledů – bývalého policisty a krásné kurátorky, zajímavé myšlenkové pochody.
Tato docela nápaditá kniha, detektivka křížená s trillerem v českém prostředí (odehrává se v Táboře) se mi dost líbila. Ač to má být první díl ze série Souřadnice zločinu, tak od r. 2015 se nic dalšího neobjevilo. Škoda, snad se dočkám.
Ale jo, bylo to čtivé, zajímavé a místy napínavé. Jen u pár odstavců jsem netušila, o čem to autoři vlastně píší, a zda jsem mimo já nebo oni. 3,5*
I když se jednalo o detektivku, bavila jsem se.
Příběh je zasazená do muzea v městě Táboře, kde se odehraje několik vražd. Do vyšetřování se kromě policie pustí charakterově naprosto protikladná dvojice.
Nejen, že jsem se dozvěděla něco o historii, ale hlášky a situace, které se tu objevovaly, mě nutily do úsměvu. Mělo to svůj vtip a i trochu toho napětí.