Mrtvé město

V této studii vášní jsme se především snažili evokovat Město, Město jako hlavní postavu spjatou se stavy duše, postavu, která radí, odrazuje, podněcuje k činu. A tak se ve skutečnosti Bruggy, které jsme si vyvolili, vynořují v podobě téměř lidské… Jejich vliv dopadne na každého, kdo zde pobývá. Tvarují jej podle svých zákoutí a zvonů. To jsme se tedy snažili navodit: Město, které usměrňuje činy; městská krajina nikoli jen jako plátno v pozadí, jako popisná témata vybraná tak trochu náhodou, ale spojená přímo s dějem knihy. A právě proto, že se pozadí Brugg přímo podílí na peripetiích, bylo nutné, abychom tento dekor přenesli sem, mezi stránky: nábřeží, pusté ulice, stará obydlí, kanály, bekyňství, kostely, liturgické náčiní, zvonici Beffroi, aby ti, kteří knihu budou číst, zakusili tutéž přítomnost a vliv Města, podlehli nákaze bližších vod a sami pocítili stín věží vržený na text. Co dodat k dílu, jehož konec se pozvolna rozplývá jako tóny unavených zvonů v tichu pustých uliček Mrtvého města? Jediné, co by mělo zůstat, je Ticho. Hluboké pietní ticho, v němž jedině může duše Mrtvých Brugg dále přetrvávat. Každé vyřčené slovo jako by z výšin strhávalo k zemi fantazii a vystavovalo necudně na odiv křehké tajemno tohoto města, téměř nehmotného ve vyprávění básníka, jenž pohlíží na věci kolem sebe očima středověkého mystika.... celý text