Mrtví se přicházejí někdy rozloučit
Robert Poch
Povídkový soubor Mrtví se přicházejí někdy rozloučit je výběr Pochových povídek z let 2002 až 2007. Hororové příběhy nás nechávají zabřednout do mystického neznáma, které se rozprostírá kolem nás a o kterém mnozí nevíme. Poch před námi otevírá světy plné podivných, vědecky dosud neověřených záhad. Klade otázky; za neviditelnou oponou reality, co se tam děje? Proč z neviditelných míst přicházejí? A proč někteří mohou vnímat a vidět a komunikovat s neznámem? Poch nás ujišťuje, že ale také existují lidé, kteří tuto schopnost nejen že mají, ale jsou navíc obdařeni zvláštními schopnostmi, jako v povídce Metamorphosis, kdy hlavní hrdinka získává skutečně zvláštní a unikátní schopnost. Poch naznačuje, že nemusí to být pouze bytosti tam z venku, které nám pomáhají, ale můžeme to být i my. V povídce Cesta starého mládence je hlavním hrdinou mladý inženýr programátor, který pomáhá řešit dávnou vraždu. V příběhu nazvaném Neviditelná láska autor naznačuje, že když někdo opravdu chce tak může s milovanou bytostí skutečně zůstat až na věky. V jiné povídce podivínský sběratel je majitelem mnoha vzácných kamenů, ale jakým způsobem se jeho sbírka rozrůstá, to se čtenář dozví v příběhu nazvaném Hrůzný Věštec.... celý text
Přidat komentář
Některé povídky volají po zfilmování, mají drive a hlavně nápad a na českou literaturu rusofilní je tohle balzám na duši. (pepík)
Knihu doporučuji čtenářům, kteří vyhledávají českou kvalitní literaturu. Povídky jsou určené náročnému čtenáři. Nic pro slaboduché čtenářstvo!
Normální hororové povídky. Žádnej sex ani násilím teda násilí tam trochu je. A celkem ujdou nápady. Za tu cenu jako e-kniha ale dobrý
Kniha obsahuje 19 povídek, z nichž některé do žánru horroru rozhodně nezapadají. Většina povídek není ani zábavná, ani napínavá. Pasáže, ve kterých je zmiňováno násilí a erotika či sex jsou až na čestné výjimky nezáživné a neschopné probudit ve čtenáři jakékoliv emoce.
Nejlépe z celé knihy vyznívají tyto povídky: horrorová Setkání o Filipojakubské noci, psychologická Tisíc dní a atmosférická Blinsett, které onu špetičku kvality dodává fakt, že se mermomocí nesnaží být povídkou horrorovou.
Tři zmíněné povídky pak přečnívá ještě Hrůzný věštec, ale pouze do té chvíle, než si uvědomíte, že originál povídky znáte a je z pera dávno zesnulého Spisovatele s velkým S.
---
edit: Další povídkou, která je až nepřirozeně podobná jiné, dříve vydané, je povídka Matně sametový povrch. Srovnejte její text s povídkou Lidé od vedle autorky Pauline C. Smithové.
Kniha obsahuje 19 hororových povídek. Nejsou erotické ani násilné a přesto zábavné a napínavé. Například hned v první povídce je skryté hluboké poselství o tom, co kdyby se někdo krásný a úspěšný ocitl v těle někoho ošklivého a neúspěšného? Druhá povídka Marcel je famózní studií psychosociální situace dvou lidí na společenském dně. Třetí povídka skvěle popisuje vztah bratra a lásky v perspektivě horoucí vášně. Úžasná povídka. A přímo brilantní je čtvrtá povídka... a to bych mohla postupovat až k skvěle napsané devatenácté povídce. Co dodat závěrem? Když přijmete autorův svět a vstoupíte do něj, zažijete skvělou jízdu a užijete si.
Tuhle sbírku jsem loni četl a nepřipadla mi nějak zvlášť kvalitní. Jako každý, kdo zná Lovecrafta, musím souhlasit s Beracha1 i PanPredseda.
Knihu jsem četl, a velmi zaujatě. Autor je zejména výborný vypravěč. Dokáže na malém prostoru zhutnit děj. Výborná kniha a doporučuji,
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Alláhovy děti |
2007 | Mrtví se přicházejí někdy rozloučit: Soubor povídek z období let 2002-2007 |
2020 | NYX |
2009 | Špinavá holka |
2017 | Qinrai |
Kniha horrorových povídek Mrtví se přicházejí někdy rozloučit, patří k tomu nejlepšímu, co v hororové povídce v Česku zatím vyšlo. Robert Poch, aniž by využíval explicitní násilí či naturalistické sexuální scény, zcela civilním a naoko všedním způsobem, nás uvádí do světa, kde vládne čiré krystalické zlo, které má naše osudy plně ve své moci. Povídky jako Metamorphosis, Neviditelné zlo, Marcel, Neviditelná láska, Mezi druhou a třetí hodinou jsou prostě jedním slovem vynikající. Ale vůbec celá kniha povídek má nečekaně vysokou literární, ale i „horrorovou“ úroveň. Knihu všem vřele doporučuji. Chcete-li se opravdu při čtení bát, potom neváhejte a Pochovu knihu si kupte. A nedejte na řeči, že je český horror mrtvý, po přečtení této knihy jsem moc ráda, že tu je český (šumperský) autor, díky kterému mohu říci: český horror žije!