Mrtvý lotr
Pavel Korněv
Pouť mrtvého série
1. díl >
Audiokniha Mrtvý lotr, autor Pavel Korněv, překlad Kateřina Niklová. Čte Ondřej Rychlý, režie Helena Rytířová. VIRTUÁLNÍ SVĚTY JSOU MÍSTEM NEOMEZENÉ SVOBODY... VŠE MÁ ALE SVOU MEZ. Virtuální světy jsou místem neomezené svobody. Kdokoli se může stát elfským mágem nebo neviditelným lotrem, připojit se ke klanu a účastnit se nájezdů, bojovat, rozvíjet svoji postavu a hlavně uniknout každodenní dřině. Hra je ovšem hrou pouze tehdy, když ji můžete přestat hrát. To jsem zjistil po zlém. Prostě jsem chtěl vypustit trochu páry ve virtuální realitě, místo toho mě ale zavraždili a já skončil uvězněný v těle jednoho z nemrtvých – pomalého, nemotorného a odsouzeného k tomu, aby znovu a znovu umíral rukou ostatních hráčů.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2024
,
Fantom Print
, Audioteka
Originální název:
Мёртвый вор (Mertvyj vor), 2018
Interpreti: Ondřej Rychlý
více info...
Přidat komentář
Takže moja prvá skúsenosť s Korněvom a druhá s LitRPG. A nestíham sa diviť, ako ma tento žáner fascinuje.
Zápletka je dostatočne zaujímavá, aj keď nie 100% originálna. Autor vie ako na to a pozná svoje remeslo. Počúval som audio-knihu a môžem len odporúčať.
Zdá sa, že začínam chápať Drive žánru, a to je pomalý postup z ničoho niekam. Klasický príklad cesty. V sérii budem určite pokračovať.
Úplně jako bych se ocitla v počítačové hře. Nějakou tu adventurku jsem kdysi hodně dávno taky hrála, takže to pro mne bylo takové fajn vrácení se v čase. Na začátku mi trošku chybělo širší vysvětlení reálného světa spolu s vykreslením oněch modulů a vlastně i toho, jak se hráči stali součástí hry (trochu jsem si musela pomoci fantazií z Ready player one). Svět byl celkem zajímavý, ale žádnou logiku v tom nehledejte - autor (či vývojáři) se můžou rozhodnout, proč to udělat tak nebo onak, není tam žádná stabilita, prostě jednou něco jde a jindy ne. To samé, že je dlouho klid a pak šup a vezete se. Mně osobně se už pak děj trochu ztrácel od poslední třetiny knihy, kdy bylo více hráčů spolu v hostinci - najednou jsem nevěděla kdo je kdo, kdo proti komu nebo s kým bojuje a vlastně proti čemu. Ten závěr byl celkem zmatený. Ale zase jsem zkusila něco netradičního.
Tahle kniha mě celkem zklamala. Vyloženě špatná nebyla, ale mně jaksi nesedla. Děj mě moc nechytil a už vůbec se mu nedařilo si mě udržet. Nápad asi dobrý, ale řekl bych špatně zpracovaný. Podobné knihy, co jsem četl jako např. Disgardium nebo Temný bylinkář se mi líbili mnohem víc, byli energičtější a napínavější, to jsem u téhle knihy trochu postrádal. Možná mi jen nesedl autorův styl psaní.
(SPOILER)
LitRPG já můžu. Jako většina jsem se k tomuto žánru dostala přes Cestu šamana, z prvních dílů jsem byla úplně nadšená. Pak vycházely další díly a jiní autoři – a Šaman klesal stále hlouběji, šestý díl jsem dočetla s velkým sebezapřením, sedmý rozečetla a odložila na později (koukám, že jsou to už tři roky!), Mahan mi prostě začal lézt na nervy a nemám sílu se k němu vrátit.
Korněva znám z Příhraničí, není to tak úplně moje srdcovka, ale Led byl fajn, takže na Pouť mrtvého jsem byla fakt zvědavá. V Mrtvém lotrovi se do toho pustil zostra, hrdinu Johna, začátečnického Lotra ve hře Věže moci, nechá po zásahu hackera nasoukat do NPC oživlé mrtvoly bez možnosti kontaktu s adminy. Nafouklé, smradlavé mrtvoly s boláky a puchýři. Když někoho kousl a vypadly mu zuby, myslela jsem, že to vzdám.
Ale naštěstí nevzdala a John také ne, začal bojovat, postupovat v levlech, vylepšovat své vlastnosti a když se mu po dosažení původní Lotrovské úrovně obě postavy propojily, vznikla opravdu zajímavá figura. Také mu svitla naděje na opuštění hry, cíl, za kterým musí pospíchat.
Korněv se zrovna moc neoddává popisům, je takový přímočarý, jdu tam, někoho potkám, majznu ho, zařvu já nebo on... ale mě ta strohost k Johnovi sedí, i když pár hlášek by mu slušelo. Jak postupuje v levlech, jeho mrtvola se mění k lepšímu a naštěstí méně a méně smrdí, s tímhle jsem se vypořádávala fakt nejhůř :) Nemá sice přátele, ale naváže spojenectví a jakési opatrovnictví a na konci mu ještě hra nadělí super mazlíčka.
Jak tady tak všichni srovnávají jednotlivé LitRPG série, tak za mě je v rámci fantasy Pouť mrtvého 2. – 3. místo společně s Bylinkářem, první je Hraju, abych žil a čestnou bramborovou má Šaman. Kdybych do toho započítala ještě scifi, tak vede Obránce perimetru a Galaktogon drží partu s Mahanem.
Jo a ještě dodávám, že tuto knihu čtu dobrovolně opakovaně, vyšel nový díl a já si jako pokaždé sjíždím celou sérii znovu.
Překvapivě čtivé, což jsem u virtual-reality RPG nečekal. Korněv psát prostě umí. Chybí mi ale větší uvěřitelnost a propojení do reality hrdinova života. Takhle je to i přes dobře napsanou zápletku "jen" hra.
Ale někomu to jistě stačí. Proto bych to nemilosrdně ocejchoval jako YoungAdult literaturu, která jistě ale poslouží i staršímu publiku.
Podivuhodné (a za mě škoda), že se Korněv nedrží více atmosféry svého Pohraničí. Ale zase ukazuje, jak se umí adaptovat na novou populární odnož fantasy žánru.
Nemůžu si pomoct, ale něco mi na této LitRPG nesedělo. Ano! Nepřišlo mi, že to je LitRPG. Začátek měl grády, autor přišel s originálním námětem, ale po nějakém čase čtení mi přišlo, jako kdyby začal vymýšlet nápady za chodu a příběh byl tak trochu spíchnutý horkou jehlou. Ne že by se mi Lotr nelíbil, četl se celkem dobře, pokud pominu pár překladatelských kiksů. Jen jsem se asi namlsala Temným bylinkářem a toto byl pro mě slabší odvar. I když konec byl docela strhující a určitě si přečtu i další díl, protože hádejte co, už jsem si ho dávno koupila. :-D ***1/2
Já jsem nadšený! Jako bývalý hráč RPG s nedostatkem času na hraní mě velmi potěšilo, že si můžu "zahrát" i s knížkou v ruce ve vlaku. Často je série Pouť mrtvého srovnávaná se sérii Cesta šamana, přičemž ta je brána jako top v žánru LitRPG. Můj názor je opačný. Po přečtení Cesty mrtvého jsem se pustil i do Šamana od Mahaněnka. První knihu Úkol přežít jsem zklamaně odložil. Pouť mrtvého je dle mého mnohem lépe napsaná, s větším důrazem na logiku a detail. Rozhodně doporučuji!
Kniha se krásně četla a byla pěkně napsaná,ale já jsem nemohl chytit tu správnou nitku.
Velmi zajímavá kniha. Nějaké to litRPG jsem už četla a tohle rozhodně patří k těm lepším. Příběh je dobrý - poměrně akční, má skvělé tempo a hlavní hrdina je sympaťák.
Pavel Korněv se zařadil k mým dalším oblíbeným autorům vedle Mahaněnka a Atamanova. Kniha má přehledný děj a pohybuje se podle pravidel RPG. Bravo!
I když mě příběh bavil, ve společnosti Cesty šamana, Temného bylinkáře a dalších, se jedná o velice slabý odvar. Jsem zvědavý na další díly.
Knihu jsem četl po sérii Jiný svět, Cesta šamana a Temný bylinkář. Za mě tato LitRPG knih velmi pokulhává. Je slabá a mdlá. Nebavila mě ani trochu :(
Souhlasím, že se kniha podobá ostatním svého žánru. Ale četla se lehce, bavila mě, byla jsem zvědavá, jak to s hlavním hrdinou dopadne. To si ovšem musím počkat na další díl.
Leda mám radši, ale Lotr také stojí za to.
Není to vůbec špatná kniha, to věru ne. I když je velice podobná dalším knihám stejného žánru, tj. LitRPG. Konkrétně sérii Cesta šamana od Mahaněnka a Hraju, abych žil od D.Rusa. Prostě nic nového, originálního. Nicméně, čte se dobře a lehce. Přečtu si jistě i další díly i když si je určitě nekoupím, ale jen půjčím z knihovny. Čtyři hvězdy budou tak akorát. Mimochodem, LED z Přihraničí je mnohem lepší. Howgh.
Tak nevím, možná tohle jen není žánr pro mě, ale připadalo mi, že je to na Korněva trochu slabé. Žádná pořádná zápletka, nic moc vtipných scén, které jsem si užívala u Leda, poměrně nijaké postavy. Doufala jsem, že se dozvím trochu víc o případu, kvůli kterému hlavní hrdina trčí ve hře, a že se celý příběh nějak zásadněji posune. Místo toho jsem se dostala k naprosto otevřenému konci, kvůli němuž se budu časem muset podívat do dalšího (a asi pak ještě dalšího) dílu...
Možná kdybych četla nejdřív tohle a až potom knihy od Rusa, Mahaněnka a Atamanova, tak opravdu jenom možná by se mi to líbilo víc. Plno věcí není vysvětlených, nic se neprobírá do hloubky. Prostě knížka, která se baví jenom o vrcholu ledovce a jeho větší část pod mořem už se neřeší. Z toho důvodu jsem si to nemohla užít. Když plno věcem nerozumíte - je to minimálně nepohodlné a kazí to celkový efekt.
Hodně kritiky ale mně se lotr líbil. Bylo to zase něco jiného než od ostatních ruských autorů kteří píší velmi podobně ale zároveň každý po svém. Nápad na uvěznění hlavního hrdiny super i to jak se rovná s nelehkou situací do které se dostal. Naopak by mi vůbec nevadilo kdyby se jejich díla trochu víc propojila.
Zatím jednoznačně nejslabší kniha ze žánru LitRPG, kterou jsem měla možnost číst. Nemůžu se zbavit dojmu, že se jedná o lacinou vykrádačku Šamana (Mahaňenko), protože mi ho příběhově hodně připomíná.
Nápad s uvězněním ve hře je sice originální (zatím), ale zbytek je ohraná písnička. Přesto se mi však líbí rozmanitost postav a jejich levelový postup, hlavně u hlavního hrdiny.
Kniha se mi četla rychle, nikde jsem se nezadrhávala a plusové body za mě získávají popisy jednotlivých bitev, kterých je opravdu hodně.
Do druhého dílu se rozhodně pustím už jen pro to, abych zjistila, jak to s Janem dopadne dál a zda se příběh ubere jiným směrem.
Štítky knihy
LitRPG (herní svět + fantasy/sci-fi)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Led |
| 2020 |  Mrtvý lotr |
| 2015 | Kluzký |
| 2020 | Království mrtvých |
| 2016 | Černé sny |
Audiokniha:
Zajímavý příběh. Ačkoliv ne tak propracovaný jako knihy ze série Cesta Šamana. Stejné téma ale Šaman Mahan se mi líbil mnohem víc. Přesto je i tato nabitá pořádnou dávkou sarkasmu a akce. Nejvíc se mi líbí rozhovory a přezdívka Kotě. Celkově hodnotím pozitivně, ačkoliv tento příběh neřadím mezi ty, které bych si s oblibou přečetla / poslechla znovu.