Mrtvý luh
Otomar Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/312732/mid_mrtvy-luh-SaB-312732.jpg
4
21
21
Temnota číhá na zlověstných místech: v hlubokých lesích, v mlžných močálech, v dávno opuštěných lomech, na hřbitovech, v zónách zamořených radiací, ale i v počítačových programech… Temnota však číhá především ve skrytých zákoutích lidských duší, za tenkou hranicí, kde normální se mění v šílené. A setká-li se temná duše s temným místem – rozpoutá se peklo! Až si přečtete sbírku povídek a novel Otomara Dvořáka, pochopíte, že ve světě kolem nás je spousta věcí, s nimiž není radno si zahrávat.... celý text
Přidat komentář
Dvorak vie vytvorit strasidelnu atmosferu, ale nevie vymysliet originalny pribeh. Tak ako majstri maliari mali svojich tovarisov, ktorí im malovali pozadia a nepodstatne veci, tak aj dvorak by bol dobrym tovarisom k nejakemu Kingovi alebo Brownovi a pisal by len opisi prostredia, najme lesov.
Z poviedok bola dobra len Mrtvy luh. Hagen zacal dobre, ale potom akoby sa autorovi uz nechcelo pisat a rozhodol sa ho predcasne ukoncit, cim to uplne zvoral. Urobil zaklady na kostol a postavil unimobunku. Rovnako aj spagety, keby to viac rozpisal a poctivejsie k tomu pristupoval, tak to mohla byt celkom originalna poviedka. Bohuzial ostalo len pri nedokoncenom polotovare. Vzbura mrtvych - totalny otras. Dlha a nudna, s nelogickym dejom, docital som to len s vypetim sil a hned olutoval, ze som tym stracal cas. Tu by bolo naopak prospesne, keby ju skratil o 80%.
Celkem povedená sbírka povídek a novel Otomara Dvořáka. První čtyři jsou čistě hororové a poslední dvě jsou říznuté žánrem sci-fi. Za nejlepší považuji novelu Mrtvý luh, odehrávající se v tajemném koutu Šumavy a povídku Hagen, která vychází ze skutečné legendy o vojáku wehrmachtu jménem Hans Hagen, jehož duch přebývá v jednom z vápencových lomů Amerika.
Po několika povídkách (obě jsou i v této knize) a záhadologických knihách má první Dvořákova beletristická kniha. Záliba v záhadách a historických konspiračních teoriích prosakuje i do Dvořákových fantastických příběhů, lavírujících na pomezí horroru, fantasy a sci-fi. S tím, ž eje třeba přiznat, že horror a napětí převažuje. Přesto je úskalím knihy fakt, že povídky v ní obsažené mají sestupnou tendenci. PROKLETÝ LOVEC je výborný. MRTVÝ LUH má skvělou atmosféru. HAGEN už je ale nijaký a kromě svého historického ukotvení nemá co nabídnout. KŘIVOKLÁTSKÁ BESTIE končí zvratem a pointou, kterou v příbězích nemám rád, je však třeba přuznat, že mě povídka bavila více, než při prvním čtení. ŠPAGETY se kvalitativně trochu pozvednou, ale poslední VZPOURA MRTVÝCH je prostě utrpení. Hrozná slátanina.
Je vidět, že Otomar Dvořák píše povídky velmi rád a se zájmem je také předkládá čtenáři. Líbil se mi například Mrtvý luh, Špagety a Prokletý lovec. Autor navíc do svých povídek vkládá své badatelské poznatky, takže čtení o to víc baví. Zbývající tvorba této sbírky mě bohužel ale nijak nenadchla a nepřekvapila. I když jde o různé žánry a náměty, reálný základ vycházející ze současnosti stojí na vratkých nohách. Prostě jsem jim nevěřil. Závěrečnou sci-fi povídku jsem ani nedočetl.
Dávám dvě hvězdičky za povídku Mrtvý luh - ta jediná mě bavila a vykazuje pro mě určité kvality. To ostatní, to byl velký podprůměr - i když začátek Vzpoury mrtvých pro mě vypadal nadějně, ovšem potom, darmo mluvit... K téhle knize se už určitě vracet nebudu.
K této knize jsem se dostala naprostou náhodou, autora jsem předtím neznala a upřímně .. nic moc jsem nečekala. Tím více jsem byla po přečtení příjemně překvapená! Velmi nápadité, dobře napsané, originální a chytlavé povídky. Každá je jedinečná a žádné dvě si nejsou podobné, což se cení. Náměty jednotlivých povídek oscilují od čistokrevného scifi k horroru, některé jsou tak půl na půl. Nejlepší jsou jednoznačně dvě nejdelší, Mrtvý luh a Vzpoura mrtvých, autor měl více prostoru a pořádně se rozepsal. Od těch se vysloveně nešlo odtrhnout.
Veľké očakávania, veľké sklamanie. Ak by som bol editorom hororovej antológie, Otomara Dvořáka by som oslovil, či by nemal záujem prispieť. Žiadal by som od neho niečo hororové z lesov. Vedel by som totiž, že je vysoká šanca, že to bude po príbehovej stránke síce klišé, ale po stránke atmosféry super. A tiež by som ho oslovil preto, aby v zbierke bol zastúpený i istý typ... konzervatizmu? Taký totiž Otomar Dvořák je - aspoň v zbierke Mrtvý luh. Vyložene užiť som si užil iba poviedku Hagen a aj tá je len taká pár stránková jednohubka s nudným finále. Křivoklátská bestie je skutočné utrpenie, klišé nad klišé s tomu odpovedajúcim finálnym twistom. Hrozné sú i Špagety - je smutné, ak o počítačoch píšu ľudia, ktorí im nerozumejú. Úvodný Prokletý lovec sa dá, detto Mrtvý luh, po ktorom antológia získala svoje pomenovanie. Obe tieto poviedky dokazujú, v čom je autorova sila. V stvárnení strašidelných lesov. Bohužiaľ, tým sa to končí, pretože potom sú to už len prepočuteľné dialógy, nezáživné zápletky a neviditeľné postavy. Utrpením je Vzbura mŕtvych, ktorý sa začína ako Oblasť X a skončí ako Dovnútra Planéty opíc. Atmosféru lesa Dvořák zvláda perfektne, ale tým to hasne.
Štítky knihy
české horory
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vřeteno osudu |
| 1999 | Utajené dějiny Čech 1. |
| 2008 | Skrytá česká historie |
| 2007 | Hořící lilie |
| 2009 |  Utajené dějiny Čech: od pravěku do roku 1945 |
Báječný soubor povídek, některé lepší, některé se mi zase tak moc nelíbily, ale opravdu nejlepší je Mrtvý luh a Hagen, ty by se daly vzít i jako kostra pro knihu na dané téma...