Mrzout
Tuomas Kyrö
Hlavní hrdina této knihy je mrzout. Ne, on je něco víc, on je Mrzout. Soused a jediný kamarád mu umřel, manželka je v domově s pečovatelskou službou a doktor mu řekl, že jestli nezmění životosprávu, ucpou se mu žíly. Ale on dobře ví, že to nejsou tuky a cholesterol, co mu je ucpává. Stačí upustit páru a žíly budou jako nové – člověk si proste potřebuje pořádně zanadávat. Na sníh, na syna, na kojící matky, na frontu v lékárně, na všechny ty zbytečné novoty… na život. "To jsem se zas jednou dožral…" hartusí Mrzout, ale my se popadáme za břicho.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Mielensäpahoittaja, 2010
více info...
Přidat komentář
Hlavní postava je typickým představitelem člověka, kterého nesnáším. Z věčných stěžovatelů, kteří oplývají ignorantstvím mám migrénu i v reálném životě. Ale v reálném životě vám tito lidé nenaservírují všechnu svou sebestřednost a hloupost najednou, takže tato kniha byla až fyzicky bolestivým zážitkem a v rámci pudu sebezáchovy, jsem ji raději nedočetla. Můj nadhled umřel.
Finsko, ne- Finsko, mrzout je náš člověk! Potkáváme se s ním na ulici, v lékárně, v čekárnách u lékaře, na poště, všude. Úsměvná knížka o človíčkovi, kterého známe, rozumíme mu... Je to ale taky trošku zvednutý prst... jak bychom mohli i my, ve stáří, ne vypadat, ale myslet....
Úsměvná knížka o jednou finském mrzoutovi. Autor skvěle popisuje chování postaršího člověka a jeho pohled na dnešní dobu.Moc se mi líbí ,že se finský člověk moc neliší od toho našeho a najdou se stejná témata na které si stěžuje. Určitě to není humor , u kterého by mi smíchem slzely oči ale slabší úsměv to u mě vyvolalo. Jako oddechovku mohu jen doporučit. Celkově je kniha i s ilustracemi pěkná.
Odpočinkovka. Humor celkem úsměvný, ale určitě jsem se za břicho nepopadala, jak to avizují na obálce knihy.
Je pravda, že postupně se zážitek z knihy lepšil. Ke konci knihy se stal Mrzout uvěřitelnější a ve svém brblání i milý. A poslední kapitolka mě opravdu dojala k slzám.
Knihu nehodnotím. Nedočetla jsem. Ne, že by to bylo tak hrozné, jen mě ty minipříběhy přestaly bavit. Přišlo mi to pořád na jedno brďo. Značně křečovitě na mě působila autorova snaha být vtipný.
Tak že bych smíchy padal na zem, to ne. Až tak originální to taky nebylo, ono frflání důchodců, že kdysi bylo vše lepší a pořádnější, není nic nového. Je to spíše sled takových fejetonových skečí, jako jeden celistvý příběh bych to nenazval.
Při čtení - popadání za břicho se neodstavilo, ale nebylo to špatné, pokud se člověk přenese přes grafické zpracování knihy.
Dobrá oddychová knížka...dokonce i hlavní hrdina, ač zpočátku opravdu Mrzout s velkým M mi tak nějak přirostl k srdci, zejména v posledních pár kapitolách :) Kniha na první pohled vypadá trochu jako knížka pro děti, která je doplněna zajímavými ilustracemi. Díky tomu příběh odsypá velmi rychle a knihu jsem přečetla za den :) a to se považuji za pomalejšího čtenáře :)
Štítky knihy
naděje humor zfilmováno stáří finská literatura černý humor mezilidské vztahy senioři rozhlasové zpracování společenské romány
Fejetony na téma novot a proměn současné finské společnosti. Něco je velmi trefné, něco dost mimo mísu, občas se čtenář neznalý finských reálií moc nechytá, ale úsměvné to je každopádně. Vtipné jsou i doprovodné karikaturní ilustrace a grafická úprava knihy.