Můj odpočinkový rok
Ottessa Moshfegh
Když rok prospím, probudím se šťastná? Černohumorný román oceňované americké autorky. New York roku 2000: šestadvacetileté vypravěčce život zdánlivě rozdal ty nejlepší karty. Je krásná, štíhlá a blond, absolventka Kolumbijské univerzity, pracuje v cool galerii, má k dispozici tučné dědictví a byt na Manhattanu. Přesto jí něco schází – a tak si nechává předepisovat koktejl nejrůznějších léků od nejhorší psychiatričky v dějinách literatury a usilovně pracuje na své roční „hibernaci“. Pod vrstvou neodolatelného, občas bláznivě komického a jindy absurdně vypointovaného černého humoru klade autorka vážnější otázky po nalezení smyslu v rychlém a náročném světě, kde si můžete dovolit vše, pokud při tom skvěle vypadáte a nepřestanete se usmívat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Mladá frontaOriginální název:
My Year of Rest and Relaxation, 2018
více info...
Přidat komentář
Recenze na obalu knihu vychvalují až do nebe. Já jsem to asi nepochopila. Přesto jsem knihu dočetla do konce--podle návodu Járy Cimrmana - ze zvědavosti, zda je druhá půlka stejně blbá jako ta první---. Byla. Omlouvám se.
Ačkoliv jsem čekala něco podobného neuměla jsem si k hrdince najít nějak cestu, což je zrovna v tomto případě dost zvláštní a vůbec jsem nečekala že bby se mi kniha mohla nelíbit. Své může hrát to že polské vydání má hrozný font a vůbec nevím koho takový nápad napadl. V knize mi chyběla nějaká prokreslenost, něco co by v ní opravdu žilo. A ten proud mezi řádky se konal taky jen pozvolna a dost částečně. Dojem je z mé strany hodně suchý.
Jedenie tabletiek, chodenie si pre kávu za roh, opisy strastí užívania rôznych psychofarmák a prazdnota života. Veľa imaginácie sa nekoná, leda tak občasným využitím obhrublého slova, čo na mňa pôsobilo zvlášť odveci a depresívne. Súčasné mladé spisovateľky majú tendencie využívať jednoduché vety, ozvláštnia to niečím sprostým a voilà máme vystaráno...
Slečinka z New Yorku, (ktorá nemusí riešiť v podstate nič, lebo prachy zdedila a luxusný byt má tiež) si behom roka a pol vyfetuje dieru do hlavy, kombinovaním neuveriteľného množstva práškov na spanie, lebo jej "kariérny plán" je prespať celý rok, aby sa potom údajne zobudila čistá, spokojná a osvietená.
V podstate sa tu toho zas tak veľa nedeje, len sa popisuje čo celé dni (ne) robí, aké oblbováky kombinuje, a a aké má blackouty, počas ktorých si objednáva hlúposti, a robí divné veci... Plus nejaké flashbacky do minulosti, a občasné návštevy jej povrchnej bulimickej priateľky... (mám pocit, že v "úžasnom" New Yorku žijú fakt samé trosky).
Napriek "nedramatickému" deju sa to číta strašne dobre... Takže ak by ste náhodou niekedy mali pocit, že ste lenivé prokrastinačné lemry,prečítajte si toto, a poteší vás, keď zistíte aký ste v skutočnosti aktívny... Každopádne text ma skutočne ohromil, lebo taký bohapustý, nihilizmus, dotiahnutý do ultra extrému som už dlho nečítal...
Rozhodne veľmi odporúčam v prípade ak:
1. Radi čítate o asociáloch, ktorí nejdú s prúdom
2. Si tiež myslíte, že samota a osamelosť môžu byť prekryté iba naoko tými povrchnými vecami
3. Viete, že farmaká nie sú pre ľudskú dušu všetko
4. Si uvedomujete, že depresia a úzkosť sa u každého prejavuje inak
To byl přehmat. Škoda času. Asi nejsem cílovka.