Můj pradědeček František Ferdinand
Anita Hohenberg , Christiane Scholler
Příběh arcivévody Františka Ferdinanda očima jeho pravnučky Anity Hohenberg – detailní informace. Nekonformní muž s mnoha plány do budoucna, důsledný stratég a nezlomná povaha: arcivévoda František Ferdinand byl v nesprávné době na nesprávném místě. Nejen 28. června 1914 v Sarajevu, nýbrž i ve století, v němž žil. Jeho tragický osud znamenal konec jedné epochy a zároveň začátek nové doby. Většinou jsme o tom četli jen obvyklé dějepisné texty. Jinak však události vypadají, když se slova ujme člen rodiny: Anita Hohenberg, pravnučka následníka trůnu, matka čtyř dětí, zámecká paní na Artstettenu. Žije a počíná si jednoznačně s orientací na budoucnost, zároveň však chce zachovat živou vzpomínku na historii zámku a jeho obyvatel. Zvlášť na „zmařeného vládce“, arcivévodu Františka Ferdinanda, tedy následníka trůnu, o němž, jak se domníváme, víme skoro všechno. Její podrobné a živé líčení poskytuje nový pohled na Habsburka, který se objevuje téměř ve všech učebnicích dějepisu na světě – ale nikdy není popsán tak, aby bylo možné pochopit skutečného člověka za oficiální maskou arcivévody. Proto vznikla tato kniha, která je víc než učebnice dějepisu. Je to návod jak spoluprožívat a prociťovat skutečnost. Osudové události po zavraždění následníka trůnu a jeho manželky totiž nejen vyvolaly první světovou válku, nýbrž i zapříčinily nové uspořádání Evropy. A také tragicky a natrvalo ovlivnily osud osiřelých dětí a jejich potomků.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , VíkendOriginální název:
Er war mein Urgroßvater, 2013
více info...
Přidat komentář
Po této knížce sáhněte pouze, pokud chcete číst osobní vyznání a dojmy. Historická kniha to není. Paní Anita pradědečka pochopitelně nemohla zažít osobně, takže v knize jde pouze o zprostředkovávání dojmů a informací, které se tradují v rodině. V kapitolách věnovaných historickým událostem se v zásadě nic nového nedozvíte (pokud již máte za sebou pár knih na téma sarajevských událostí a příčin Velké války). Někde jde vyloženě o spekulace (František Ferdinand chtěl pouze odstrašovat silou, proto jako vrchní inspektor branné moci nechal zbrojit a budovat flotilu, s Vilémem II. v létě 1914 šlo čistě o zdvořilostní návštěvu - politika jakoby se neprobírala a německý císař měl oči jen pro Žofii, popř. že Srbové si Františka Ferdinanda pletli s válečným štváčem díky obrazu v médiích, jihoslovany měl vlastně velmi rád a za vše mohl starý pán). Zajímavé jsou pohledy z Rakouska na české otázky - vztah následníka k Čechům, kteří by v rámci monarchie chtěli příliš, postoje k jednotlivým panstvím (Konopiště vs. Artstetten) atd. Pro mne asi nejzajímavější pasáž byla kapitola o tom, jak závažná byla jeho tuberkulóza. A především, co vše museli František Ferdinand a Žofie Chotková podstoupit, aby si prosadili nerovný sňatek.
Jako největší pozitivum knihy shledávám velice kvalitní fotografie. Tematicky nejde o žádné velké objevy, například v jiném komentáři zmiňovaná fotografie konopišťského pána na bruslích je notoricky známá a přetištěná mnohokrát. Ale v této knize jsou fotky digitálně vyčištěné a velmi pečlivě upravené ve fotoeditoru, což v kombinaci s tiskem na kvalitní křídě dává exkluzivní výsledek.
Závěr: milé oddechové čtení, nečekejte žádnou historickou sondu z odstupu, jde ostatně o vyprávění člena rodiny.
A na mnoha místech je natolik zmiňován a propagován zámek Artstetten, že to občas vypadá jako propagační brožurka sloužící ke zvýšení návštěvnosti dolnorakouského aristokratického sídla. Na druhou stranu proč ne, vždyť je tam autorka zámeckou paní a svůj úhel pohledu nijak nezakrývá.
Zaujala mě výborná fotka na straně 120, kde následník trůnu František Ferdinand hraje lední hokej. :)
Jsou určitě lepší knížky o F.F. Na druhou stranu hodnotím kvalitní papír a velké množství pěkných fotografií. Před návštěvou Artstettenu ideální čtivo :o)