Můj příběh
Michelle Obama
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388445/bmid_muj-pribeh-yZr-388445.jpg
4
583
583
Michelle Obamová se díky svému životu naplněnému smyslem a úspěchy stala jednou z nejikoničtějších a nejpodmanivějších žen naší éry. Jako první dáma Spojených států amerických a první Afroameričanka v této roli pomohla nastolit nejvlídnější a nejpřístupnější atmosféru v Bílém domě v historii a vybudovala si pozici silné zastánkyně práv žen ve Spojených státech i po celém světě. Radikálně změnila životní styl mnoha rodin, které díky ní vedou zdravější a aktivnější život, naučila nás několik tanečních kroků, zabodovala v Carpool Karaoke Jamese Cordena a v nemilosrdné záři reflektorů dokázala vychovat dvě normální a skromné dcery. Michelle Obamová ve svých pamětech, díle plném hlubokých úvah a úchvatného vypravěčství, zve čtenáře do svého světa a zaznamenává zážitky, které ji formovaly – od dětství v chicagské South Side, přes léta, kdy jako vedoucí pracovnice vyvažovala mateřské a pracovní povinnosti, až po dobu, kterou strávila na nejslavnější světové adrese. S neomylnou upřímností a jiskřivým vtipem popisuje svá vítězství i zklamání na veřejnosti i v soukromí a vypráví svůj příběh, tak jak ho žila – svými slovy a podle svého. Můj příběh je kniha nejen vřelá, moudrá a sdělná, je to také neobvykle důvěrné sdělení ženy, která oplývá silnou duší, inteligencí a přirozenou moudrostí, ženy, která se vždy vzpírala všem očekáváním a jejíž příběh nás inspiruje ke stejnému postoji. Michelle Obamová ke své knize říká: „Když jsem psala Můj příběh, byl to pro mě hluboký osobní zážitek. Úplně poprvé jsem měla prostor se otevřeně zamyslet nad svojí neočekávanou životní dráhou. V této knize hovořím o svých kořenech, o tom, jak malé děvče z chicagské South Side nalezlo ve svém hlase sílu a dokázalo tuto sílu předat jiným. Doufám, že moje osobní cesta bude čtenáře inspirovat k tomu, aby v sobě nalezli odvahu a stali se tím, kým touží být. Nemůžu se dočkat, až se s nimi o svůj příběh podělím.”... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Becoming, 2018
více info...
Přidat komentář
Zajímavé pro mě byly hlavně úvahy o manželství a dále pak podprahově vlastně všudypřítomný rasismus.
Tato kniha mi byla doporučena s ohledem na to, že obsahuje návod, jak zkloubit kariéru s dětmi (SPOILER: zaměstnáte chůvu, či vypomůže kamarádka, jež má sama dítě/děti, ale bude vstávat každý den dřív a jezdit Vaše děti hlídat, abyste mohly brzo ráno zajít do posilovny) a s ohledem na motivaci ke studiu práv (ehm, netuším, jak dlouho se právo v Americe studuje, neb to nebylo nikde zmíněno, ale předpokládám dva-tři roky s ohledem na to, že můžete vystudovat v bakalářském studijním programu/bylo to tak označeno v knize/ cokoli, což mě velice překvapilo- a to, že po kratším než pětiletém studiu a cca roku v práci může mít někdo "syndrom vyhoření" mě vyděsilo-co pak mají říkat naši studenti, když studium práv u nás trvá pět let a získají z něj až po pěti letech titul Mgr., do té doby nic). V tomto jsem byla zklamaná, ovšem za to kniha nemůže.
Líbilo se mi, jak otevřeně autorka píše o manželství (cca v 1/2 knihy) a v tomto mi byla kniha přínosná, neb mě obohatila myšlenkami (především nejspíš autorčinými, které rozvíjely takové ty obecné a ne úplně neznámé á la "manželství se po první krizi/neshodě nerozvádí") a vedly mě tak k hlubšímu zamyšlení. A otevřeně (+ veřejně) přiznat, že byla s manželem v manželské poradně, že se jí nezamlouvala kandidatura na post prezidenta a asi i to, že měla pro své dcery chůvu či jí vypomáhaly kamarádky, to chce odvahu, kterou oceňuji.
Očekávala jsem, že kniha bude čtivější. Realita byla v mém případě taková, že jsem ji musela opakovaně odkládat, což se mi nestává. Navíc jsem se musela "dokopávat" k dočtení a to kvůli výpůjční době v knihovně. Dále mi kniha připadala místy velice diplomaticky napsaná (mnohdy mezi řádky kladla otázky, na které nehodlala poskytnout odpověď), místy mi připadaly některé drobnosti hůře uvěřitelné (Vážně se dá "jen" z jedné vydané knihy nakoupit nábytek do sídla, když si oba manželé uvědomili, že potřebují víc nábytku, než původně očekávali, aby jim bylo v místnostech příjemně a není zapotřebí tak dostat finance, jež obdrží každý prezident právě k rekonstrukci?) a místy (třeba se ale mýlím) se text trochu vylučuje (Jsem stále pracující ženou, když podám výpověď z práce, abych mohla podporovat muže/ v průběhu kandidátské kampaně/ s ohledem na to, že tím pomáhám jeho kariéře než své a musím svou roli pracující matky v rámci knihy tak často zmiňovat? Jak je možné, že v druhé části knihy se autorka podceňuje tím, že vlastně nemá žádné zásluhy na zvolení manžela prezidentem /A co x hodin týdně stráveném na cestách napříč Amerikou, nesčetnými proslovy právě v rámci kampaně, vzdání se vlastní kariéry výměnou za tu manželovu?/ a následně tvrdí zcela opačné stanovisko, kde na můj vkus až moc dává najevo, jaký vliv na manželovu "profesi" měla?/abychom si rozuměli-podíl práce a zásluhy na tom jistě má/). Vadilo mi opakované zdůrazňování role matky a pracující ženy s ohledem na text knihy. Děti už jsou velké a v knize opětovně (poměrně krátce před začátkem kampaně a v době, kdy dcery vyrůstaly v Bílém domě, jak bývá sídlo prezidenta USA tradičně nazýváno) chybí informace, kdo se dětem věnoval, avšak možná mají být tyto informace z nějakých důvodů záměrně opominuty.
Závěrem bych podotkla, že životní příběh autorky je vskutku zajímavý, v průběhu čtení knihy jsem si všimla, že držím celé rodině palce, v politice se nevyznám-proto nemůžu knihu hodnotit z tohoto hlediska (á la co vše prosadil manžel autorky, zda aktivity autorky v podobě první dámy odpovídají /zdá se mi to, či opravdu o její zahradě-moc fajn nápad-se v ČR ani jedno médium nezmínilo?), škoda jen, že je kniha místy zdlouhavá, místy Vám mezi řádky podsouvá otázky, na něž Vám však v žádném případě nehodlá odpověděť, místy Vám přijde, že si trochu protiřečí a neposkytne Vám odpověď na to zdaleka nejzajímavější: čemu se autorka dnes věnuje? Věnuje se práci v oblasti práva, jež vystudovala? Jak si již zvykla na všechny ty změny související s přestěhováním ze sídla, kde s manželem coby prezidentem nějakou-ne úplně zanedbatelnou část života-pobývali? Ano, je to v knize naznačené hned v úvodu, ale uvítala bych klidně trošku podrobnější sdělení.
I přes to všechno moc děkuji autorce za napsání této knihy, protože to jistě nebylo snadné (emočně-některé témata jsou hodně smutná, časově-určitě sepsání nebyla otázka týdne či měsíce a jistě i z hlediska dalších nezanedbatelných aspektů) a přeji celé její rodině hodně zdraví, štěstí a radostných chvil strávených spolu.
Za mě příliš zdlouhavé a natahované. V druhé části příběh dostává trochu spád, ale i tak, pokud by byla kniha zkrácena o polovinu, dokáži si představit super dynamický čtivý příběh. Rozumím tomu, že první Afroameričan na postu prezidenta byl obrovský zlom, ale aby na každé třetí straně bylo zdůrazňováno, kolik bylo kde bělochů a kolik černochů, mi přišlo až moc časté, možná až trochu útočné. Myslím, že čtenář i bez toho stálého upozorňování pochopí, že cesta Obamových byla, právě i z rasových důvodů, náročná, ale úspěšná.
Můj příběh řadím mezi TOP3, které jsem v roce 2019 četla. Moc jsem toho nečekala, ale byla jsem překvapená. Kniha je poměrně detailním popisem života Michelle, jejích začátků s Barackem i pozdějšího života v Bílém domě. Je to čtivě napsané a příběh příjemně plyne. Ač se autorka musela kvůli své pozici držet cenzury, podařilo se jí vylíčit některé problémy USA. Michelle neúnavně pracuje na splnění cílů, které si sama vytyčila, i po stěhování do Bílého domu. Popisuje nenásilně i myšlenky Barackovy vlády. Michelle si mě získala na plné čáře.
Knížka se mi líbila, bavila mě. Je pěkně napsaná. Autobiografie bývalé 1. dámy USA. Určitě žena, která si zaslouží i obdiv a díky níž jsem se v její knize i ledacos nového dozvěděla.
Ke knížce jsem se dostala díky její četbě na pokračování na Českém rozhlasu, kde byl text samozřejmě zkrácen. Michelle Obama mě svým poutavým vyprávěním velmi mile překvapila. Nejvíce se mi líbila první část, v níž přibližuje své dětství v Chicagu a následnou cestu za vzděláním a vysněnou prací. Ačkoliv bych ocenila podrobnosti z osobního života v době, kdy byla První dámou USA, je pochopitelné, že se tyto informace v knize objevit detailněji nemohou. Kniha je zároveň inspirativní, a to svým mottem, že každý z nás má svůj životní příběh a pokud má člověk odhodlání, tak je v podstatě vše možné.
Paráda. Moc hezky napsané, chytlavé. Pořád se něco děje. I jsem se chvílemi musela smát, hlavně, jak Michelle objala anglickou královnu. Přesto, že jsem tuhle „aférku" v bulváru kdysi zahlédla, znovu mě rozesmála.
Přesto jsem ubrala jednu hvězdu, čekala jsem víc motivační knížku, než „jen" příběh.
Kniha mě zaujala od první stránky. Hodně jsem se dověděla nejen o tom, jaké bylo dětství a mládí "první dámy", ale také o současných problémech Ameriky. Pozitivně laděný příběh se velmi dobře četl a přestože může někomu připadat až příliš pohádkový, mě osobně povzbudil i dal naději, že politiku mohou dělat i slušní lidé...
Jsou manželky prezidentů, které se stanou výjimečnými jen a právě tím manželstvím a tím prezidentováním. To však není případ paní Obamové - ta byla výraznou a silnou osobností dávno před tím, než se - jako "první černá" stěhovala do Bílého domu.
První třetina knihy o životě slečny Robinsonové a její rodiny, jejího zázemí, tužeb, zájmů - mě doslova nadchla.
Druhá třetina má až jakýsi nádech "růžové knihovny", neboť příběh o tom, jak se s Barackem seznámili, vzali, měli děti, společně hledali naplnění svých životů - je natolik hezký, harmonický, láskyplný, že druhý takový se jen tak nevidí. (Vždyť která veřejně činná žena může po 25 letech manželství s takovou vřelostí prohlásit, že její manžel je její největší láska, nejlepší kamarád a parťák a nejvhodnější otec dětí, jakého si len mohla vysnít?).
Zlom - nejen v jejím životě, ale i ve stylu psaní - přijde vstupem do 8letého pobytu v Bílém domě. To už si autorka musí dávat veliký pozor, o kom co napíše, nakolik spontánně a otevřeně může vyslovit své názory, jak ukočíruje ta vlastní, soukromá témata (manželství, péče o nezletilé děti, které se ocitnou doslova uvězněné v přísném bezpečnostním režimu, mediální tlak na její šatník, slovník, svobodnou vůli ...) s ožehavými tématy světové politiky a americké reality.
Ke konci knihy už některé její myšlenky působily mírně pateticky, ale cíl, který svému životu vytkla - pomoci a povzbuzování žen, dívek ve vzdělávání - si zřejmě takový přístup vyžaduje.
Obdivuhodná paní, silný a působivý příbeh. Doporučuji.
Životopis, který je hoden první dámy USA. Je psán čtivým stylem, takovým jednoduchým, obyčejným/snadno srozumitelným stylem.
M. Obama mi byla sympatická už dříve. Nicméně po přečtení jejích memoárů musím říct, že je pro mne vzorem a inspirací.
Dlouho jsem přemýšlela jak to charakterizovat, abych neurazila a nebyla za rasistu.
1- Síla a úspěch tohoto páru tkví v tom, že se panu Obamovi podařilo udělat veliký dojem na lidi z jiných vrstev a menšin.
2- Podařilo se dokonce i to , že ho začali respektovat i většina lidí( tj. bílí)- pardon.
3- Měl dobrý vize a některé reformy se mu podařili uskutečnit- tedy jestli je pravda to, jak se to popisuje v této knize.
4- Kouzlo a úspěch tkví v tom, že se ještě nikomu z Afroameričanům nikdy nepodařilo postoupit na vrchol hory( do Bílého domu).
A ted něco zvesela- Zajímalo by mě jeden bulvární drb - jak děvčata zažívají dospělost, když jako malé žili v Bílém domě. Prý údajně se rádi napiji a řádí. Skoro jak psali o děvčatech prezidenta Bushe.
O Michelle Obamové se toho dá říci spousta, já v ní ale především vidím dámu. Je to žena, která se neohroženě postavila různým životním situacím a zvládla je svým pozitivním přístupem a s grácií. V knize popisuje svůj příběh velmi čtivě a přístupně různým věkovým skupinám. Je to příběh zvídavé holčičky, román o lásce i cesta k poznání. Není to velká kniha pouze tiskem, ale i obsahem. Byla jsem nadšená od začátku do konce. Jsem okouzlena její osobností a ladností slov. Je až neuvěřitelné, jak dokonale dokázala rozebrat důležité otázky týkající se například pozice žen ve světě nebo fungování médií a jejich vlivu. Je mi velkou inspirací. Až je mi zatěžko hodnotit knihu, protože to trochu vnímám tak, že čtením přede mnou vyvstala její osoba sama. Myslím, že vedle prezidenta stále ještě jedna ikona - ikona v podobě jeho manželky.
Je to prostě a jednoduše americké - příběh afroamerické dívky (vidíte tu korektnost?) z jižního Chicaga, ze čtvrti dnes nevalné pověsti - všechno to objímání, hrdosti na vlast a víru v to nejlepší, co v člověku je...
Ale tentokrát do toho nevkládám ani špetku ironie a spíše si říkám: kéž bychom (vlastně i já sama) my ženy v sobě někdy našly tolik síly a prosadily se tak, jak to dokázala Michelle Obama. Žena, která z úřadu První dámy učinila místo, na kterém lze mnohé dobré prosadit.
Pokud máte možnost, doporučuji přečíst v angličtině - vždycky to bude krapet autentičtější než s překladem, byť ten český je údajně fajn.
Výborná kniha. Skvěle napsáno, četla jsem jedním dechem. Zajímavé je, že nejlepší mi přišel začátek, kde Michelle vypráví o svém dětství a studiích. Pak, že pozitivní diskriminace nemá smysl.
Kniha ukazuje, jak se muze zivot beznych obcanu zmenit k nepoznani. Diky stesti a snaze jedince. Takovy americky sen. Vylliceni zivota v bilem dome se vsemi jeho starostmi, strasti, ale i drobnymi radostmi v kazdodenim maratonu. Kniha se krásně cte (dobry preklad?). Jednoznacne doporucuji k precteni.
Místy překvapivé a zajímavé, jindy cize americké a místy vlekoucí se a mírně nudné. I tak pro mě jsou Obamovi prezidentskou rodinou č.1 a sympatičtí pracovití lidé s těmi nejlepšími úmysly
Štítky knihy
rozhlasové zpracování autobiografie
Můj příběh
No, sice to není žádná spisovatelka, ale přesto oceňuji její snahu zaznamenat své životní zkušenosti. Zvláště v období, kdy byla první dámou v USA. Snažila se reprezentovat afroamerickou populaci, je vidět, že se s barvou své pleti musela potýkat a tím se stala dobrým příkladem pro jiné ženy.