Můj příběh jménem POLICIE
Jan Duda
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453563/bmid_muj-pribeh-jmenem-policie-Xbj-453563.jpg
4
48
48
Jak doopravdy funguje česká policie, na jakých principech stojí její každodenní činnost, jaké nároky jsou kladeny na práci řadových policistů? Každým dalším odslouženým rokem jsem nabýval silnějšího přesvědčení, že tu něco není v pořádku. A opravdu. Není! Otevřená výpověď docela obyčejného policisty, který byl příslušníkem Policie České republiky necelých 12 let. Autor vychází ze svých osobních zkušeností a přibližuje postupný proces, kterým se z něj stal policista. Informuje o všem, s čím se průběžně seznamoval, co policejní práce skutečně obnáší. Objasňuje, proč vlastně došel k rozhodnutí odejít do civilu. Svůj vlastní obrázek o české policii a její současné podobě čtenářům předkládá nezastřeně a bez příkras. Kniha zcela bez okolků vysvětluje ty nejzásadnější důvody, proč je v dnešní době a v této zemi tak těžké být policistou. Je určena komukoli, kdo se chce o Policii ČR dozvědět něco, co je záměrně skrýváno, a autor věří, že to musí být řečeno.... celý text
Přidat komentář
Být policistou není tak jednoduché, jak si můžou malé děti myslet. V úvodu nemá autor v úmyslu vysmívat se nebo urážet policejní složky. Ty jsou zmíněny v kontextu s vtipnými situacemi na služebně. Autor a zároveň bývalý člen policejního oddílu chce tímto přiblížit těžkou práci těchto osob nejen ve službě, ale i mimo ní. Také je sám sobě příběhem = kromě někdy divokého pracovního nasazení charakterizuje vlastní postavení mezi příbuznými.
Autor v knize zkrátka líčí své vlastní zkušenosti a odkrývá nám pravou tvář této “firmy. Není to žádné fantastické a napínavé čtení, avšak očekávání kniha více méně splnila.
Zajímalo Vás někdy, co dělají policisté celé dny? Co dělají, když nejsou v terénu? A jaká je vlastně jejich každodenní náplň práce? Protože pokud ano, tato kniha bude přesně něco pro Vás!
Sama čtu podobné knihy velmi ráda. Vždycky se dozvím něco nového a občas i stihnu přehodnotit pár předsudků. A něco takového se mi stalo i v této knize. Autor je totiž během vyprávění velmi otevřený a upřímný, a to dodává knize ten správný šmrnc. Ačkoliv se nejedná pouze o policejní historky, pár jich v knize najdete. Věřte mi ale, že ty, které autor v knize uvedl stojí za to.
Knížku jsem zhltla za jeden den a jsem velmi spokojená. Pokud Vás kniha zaujme, rozhodně ji zkuste!
Zpověď řadového člena PČR jak to v ní chodí a co PČR tají. Otevřeně a naprosto bez servítků. Půjčeno z knihovny.
Za mě kniha napsaná tak jak má být. Bez pomyslné omáčky kolem popisuje jak to funguje na policii v našem státě. Samozřejmostí je, že autor nemá v úmyslu nějak zesměšnit nebo urazit své byvalé kolegy a ostatní osoby v tomto povolání pracující nebo ty, kteří se na "dráhu zločinu" teprve chystají.
Dozvíte se o začátcích autorovy životní profese, jeho definitivní rozhodnutí jakožto čerstvého maturanta a nebudou chybět ani úsměvné zážitky z praxe .
Velmi otevřená a upřímná výpověď o situaci v Policii ČR. Autor se nebál vyjádřit svůj osobní postoj a názory. Jen ta obálka je pro mě dost matoucí a svádí k domněnce, že se jedná jen o sbírku příhod z policejního prostředí.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah.Obdivuji Honzu, že šel tímto způsobem s kůží na trh. Celou dobu jsem si říkala, jestli si knihu přečte také někdo z těch vyšších míst. Souhlasím, že se stejně asi moc nezmění ,ale alespoň tímto způsobem mohou lidé nahlédnout do práce policie. Pro mě je to tedy pohled dost smutný a vždy když je uvidím se mi vybaví tato kniha.
Já osobně za ni autorovi děkuji
Pro lidi co nejsou od Policie, je to super kniha. Pro policajty je to jen opakování toho, co prostě všichni víme. Kromě začátku, který nelíčí autora z moc lichotivého pohledu se mi kniha líbila.
Tak trochu příručka pro ty, kteří se chystají do policejního sboru. Pro ostatní spíše vztyčený prst nad absurditou tohoto spolku. 70%
Je poměrně smutné, že se něco takového odehrává "ve firmě", která pomáhá a chrání. Sice jsem čekala soubor případů, které autor v aktivní službě řešil, ale i tak jsem spokojená, protože několik příběhů v knize obsaženo je.
Knihu jsem přečetl za den. Je kratičká. Jako policista sloužící 18 let dobře chápu o čem bývalý kolega Honza píše. Začátek knihy mě až tolik nezajímal....dětství, středoškolská léta, ZOPka. Né že by to nebylo hezky popsané, ale protože na to nahlýžím docela cynicky. Tuto vlastnost ve mě vybudovala právě policie. Ostatní čtení mě bavilo a ztotožňuji se především s tím, že polda by se neměl s problémy na pracovišti jen tak smířit a tak nějak to tam vydržet. Mám své metody, ktaré jsem si časem osvojil, jak s tím bojovat. Jsem rád, že kniha vyšla, proto jsem také přispěl troškou na její realizaci. Přeji Honzovi, kolegovi vše nej v civilním život.
Kdo zná, jaká je policejní práce, přesně pochopí, o čem psal Honza.
Pravdivé, bez servítek.
Pár příběhů z praxe pobavilo, mohlo jich být víc. Je dobře, že autor knihu napsal i když to asi nic nezmění :).
Vzhledem k tomu, že do policejní práce trochu vidím, mě obsah knihy vůbec nepřekvapil. Spíše bych ji doporučila přečíst všem těm, kteří házejí všechny policisty do jednoho pytle, shazují policejní práci a myslí si, že všichni škubou pokuty pro jejich vlastní potěšení a také těm, kteří nějaké znají osobně a přesto se na ně dívají skrz prsty a oslovují je pro mě hanlivým označením "fízle". Protože ti, na které si většina společnosti ukazuje a nadává jim, jsou malí páni a dělají pouze svou práci. A že ji dělají dobře!
Je to vlastně rozšířený blogový příspěvek autora, který byl na jaře 2019 poměrně populární. Myslím že kniha byla na poměrně málem rozsahu zvladnuta vyčerpávajím způsobem.
Možná až příliš mnoho předpovědí typu "stáří začínají odcházet", byť i toto je vyfutrované důvody, a zasazeno do patřičných časových rámců. Mnohokrát se vybaví starý vtip "když vím jaký jsem inženýr, tak se bojím k doktorovi" I pokud nejste policista může vám kniha lecos připomenout i pro jiné kritické obory, kde na vašich rozhodnutích a často titernych znalostech stěží jinde uplatnitelnych, záleží.
Každý policista/policistka již sloužící, na začátku knihy zavzpomínali na jejich začátky, na konci knihy zapřemýšlí a budou asi i s autorem knihy souhlasit. Velice dobře a pravdivě sepsána kniha.
Smutný, ale pravda..
Jenže to, co se tu dočtete vám před nástupem k policii bohužel nikdo neřekne. Pro společnost vlastně spíš bohudík, někdo tu práci přece dělat musí. Kniha se čte rychle, je v ní několik historek z praxe a spoustu popisů toho jak policie funguje. Kniha by mohla přispět k rozboření předsudků, které vůči policejní práci můžete mít..
Můj příběh jménem POLICIE
Kniha, která by pro čtenáře měla mít výmluvnější název "Můj příběh jménem POLICIE na obvodní oddělení na menším městě". Četlo se to velmi dobře a myslím, že autorovi se tu povedlo představit a popsat to co je náplň práce řadového policisty na obvodním oddělení (MOP) a to jak vlastně vypadá přijetí k policii i první měsíce policejního života. Knize bych vytkl možná až přílišnou míru "hejtu" ke všemu, co služba u policie autorovi přinesla a přílišné skloňování alkoholu a pití ze začátku knihy, která s tím, že člověk studuje nebo je na výcviku s prací u policie vůbec nesouvisí a celá řada policistů nepije a nekouří vůbec, opravdu těch pasáží s pitím je tu moc a bylo možná lepší tam popsat víc režim jak takové policejní vzdělávání nováčků vypadá. Nejvíce se mi asi líbila pasáž, kde autor popisuje reálné případy a příběhy ze služby, protože to je právě ta agenda, která je třeba veřejnosti představit a kvůli které doufám kniha vznikla. Problémy POLICIE jsou zde rovněž popsány velmi kvalitně i když opět jen na úrovni MOP, což je opravdu základní a nejdůležitější část policejního sboru, nicméně ne jediná. Myslím, že autor měl vzít více v potaz, že celkový nezájem lidí pracovat pro POLICII je velmi často dán slabým finančním ohodnocením začínajících policistů, kteří pokud již mají rodinu s penězi zkrátka nevyjdou. Vedení a různé detaily nesmyslnosti pokutování a dalších úkonů spojenými s kontrolami opilých mladistvých těsně před dovršením plnoletosti je sice z logiky nesmyslné, ale zákon prostě takové výjimky neuznává a pokuty k POLICII patří, ať se to lidem líbí nebo ne. Kniha je napsána velmi čtivou formou a kritika policejního vedení a celkového fungování je myslím věcná, pravdivá a logická. Takže knihu hodnotím v celkovém souhrnu velmi kladně a jsem rád, že autor fungování místních oddělení široké veřejnosti představil čtivě, pravdivě a bez obalu, aby si lidé uvědomili, že policista je opravdu jen člověk, který má také svoje starosti a problémy a kromě toho má malý plat a za zadkem GIBS. Všem policistům a policistkám bych na závěr popřál hodně sil a úspěchů v jejich nesnadné práci a autorovi poděkoval za jeho knihu, kterou psal policista a hlavně člověk.