Můj příšerný syn
Ivanka Devátá
Svého syna miluju nadevše. Proto na něj můžu prásknout všechno! „Adámek zdědil po tatínkovi všechno – podobu i vlastnosti. Bohužel jen ty špatné…“ říká s nadsázkou sobě vlastní herečka a spisovatelka Ivanka Devátá. V zábavném a nostalgickém vyprávění o svém mladším synovi Adamovi se noří do početných vzpomínek – na synovo dětství a dospívání, na jeho otce Josefa Vinkláře, ale i na dalšího osudového muže svého života. Láskyplné vyprávění nadchne všechny příznivce Ivanky Deváté i maminky „příšerných synů“, bez nichž by si svůj život nedovedly ani představit.... celý text
Přidat komentář
Nevím, jak je to možné, ale tuhle knihu už jsem četla. Prý vyšla 24.10.2024... možná byl text součástí jiné její knihy, nevím. Každopádně mě text víceméně nudil jako při předchozím čtení. Na rozdíl od některých dřívějších knih autorky, kdy jsem se báječně bavila.
No v každé rodině je něco, tak tam musí být nějaká černá ovce nebo jak se říká nějaké to shnilé jablko. Ale paní Devátá mě opět nezklamala na herci panu Vinklářovi nenechala opět žádnou niť suchou.
Od paní Ivanky ,jsem četla všechny její knihy,tak jsem sáhla I po této její poslední.V této knize popisuje klady a zápory svých dvou synů,které má ze dvou manželství-v podstatě ze třech, za Pepka/jak ho jmenuje autorka/ Vinkláře ,se provdala dvakrát.O prvním synovi Marku Hlavicovi se rozepisuje jen letmo.Jejím hlavním tématem je její druhý syn Adam Vinklář.Ve svém vyprávění vzpomíná na chlapcovo dětství i dospívání ,ale i na jeho otce Vinkláře.V podstatě je to taková zpověď stárnoucí ženy,která své syny nadevše miluje.
Novou knížku Ivanky Deváté jsem si půjčila v domnění, že to bude přece jen lepší zábava než její předchozí "gerbešín"... Ale nevím, zdá se mi, že se autorka už úplně vypsala ze všech svých možných životních témat a teď je to takové "ber kde ber"...
Své čtenářky si asi i tato útlounká knížka najde, ale prostě už to není, co to bývalo...
Úsměv a nadhled nad nelehkým životním příběhem svým i svého syna a rodiny opět nabízí Ivanka Devátá. Bohužel řada situací se opakuje a už byla uvedena v předchozích knížkách.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jak jsem se zbláznila |
| 2004 |  Lázeňská kúra |
| 2019 | Džungle v kuchyni |
| 2004 | Rodinný podnik |
| 2000 | Soužití k zabití |
Knihu jsem přečetla během dne. Tentokráte, to nebylo úsměvné čtení.
Nu.... na mne kniha působila jako zpověď (shrnutí něco málo ze svých knih) a vzpomínání na svou barvitou, v dobrém i ve zlém, cestu životem. Z knihy na mě sálal stálý pocit strachu o mladšího syna Adama i do dnešních dnů.
Myslím si, že právě tato skutečnost, ponoukala paní Ivanku, napsat (vypsat se), tuto knihu.
Je matka a každá matka, chce jen to nejlepší pro své děti a strachuje se o ně, když jim osud připraví nelehkou cestu životem a ve svém duchu trpí, když se jim nedaří a perou se životem. A nutí se přemýšlet, co s nimi bude - až ony tu nebudou - zvládnou to - pomůže jim někdo........
Odvážné povídání Adama, v závěru knihy, životem, jak se vše u něj semlelo a možná ještě někde zase hlodá, co mu sudičky, navěštily.