Můj přízvuk je skutečný
Kunal Nayyar
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/348871/bmid_muj-prizvuk-je-skutecny-KGo-348871.jpg
4
68
68
Co potřebujete, abyste uspěli v Hollywoodu (nebo kdekoli jinde) Ze všech televizních a seriálových lúzrů je indo-americký, nevyléčitelně geeky astrofyzik Raj Koothrappali z Teorie velkého třesku jedním z nejroztomilejších. Upřímný, stydlivý a zábavný jako jeho postava je i herec samotný a v této knize nás nechá nahlédnout do svého života předtím, než se stal Rajem. Humorným stylem vzpomíná na chlapce z Nového Dillí, co právě dostal první pusu (a že to byl pěkný trapas. Sleduje mladého smolaře, kterému nechybí sebeironie ani dojemně široké srdce. Líčí jeho pouť do filmových ateliérů v Americe, kde se z ušlápnutého hocha stane sebevědomý, okouzlující, vtipný a úspěšný herec jednoho z nejsledovanějších seriálů světa. Cestou se dozvíme, jaké to je být outsider z druhého konce světa, dostat se na úplné dno, ale nevzdat to, a nakonec uspět.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2017 , XYZ (ČR)Originální název:
Yes, My Accent is Real, 2016
více info...
Přidat komentář
I přesto,že mám toho herce ráda ( hlavně jako Raje Koothrappaliho ),tak mě kniha moc nezaujala.Ale bylo fajn se dozvědět něco o indické kultuře a jeho životě.
V knize bylo několik velmi zajímavých zážitků a postřehů - kupříkladu Kunalovy začátky na divadle nebo jeho svatba a hlavně pak jeho vztah s otcem - z velké části však šlo o autorovy zážitky s ženami. Což mi ze všeho, co zažil, připadá, upřímně řečeno, jako to nejméně zajímavé. Je tudíž škoda, že právě tomu věnoval největší prostor. Přesto jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Pěkné, milé, zábavné. Kunalovy zážitky a příhody se mi líbily, někdy mi připadal opravdu jako Raj z TBBT :-)
Kniha od herce hrajícího jednu z mých oblíbených postav v jednom z mých oblíbených seriálů :) Popravdě jsem od knihy moc neočekávala, ale dost příjemně mě překvapila. Četla se dobře, jednalo se vlastně o takový deníček malého (mladého) indického kluka plný jeho vzpomínek na dětství, na pubertu, na první lásky, na první (nejen) kariérní úspěchy i neúspěchy. Je psaná chronologicky, sem tam je mezi kapitolami o životě nahlédnutí do indické kultury a menší životní postřehy, což mi nevadilo. Z knihy vyzařuje skromnost, pokora, vděčnost, láska a úcta k přátelům i rodině. Místy je úsměvná, dokázala mě i pobavit, sem tam jsem se mírně nudila, ale celkový dojem vůbec není špatný.
Jako fandu TBBT mě samozřejmě zajímalo, kdože je ten týpek. V knize se dozvíme kde se narodil, kde vyrůstal, něco o jeho studiích i počátku kariéry. Nejvíce se mi ale líbilo nahlédnutí do Indické kultury. Kniha není žádný literární unikát ani nic naučného. Je to prostě jako byste si s Kunalem sedli na pivko a povídali si o životě. A vlastně mi ani nevadilo, že o "teorii" je toho v knize minimum.
Po knize jsem sáhla ze zvědavosti a vůbec mi nevadí že tam není moc z Teorie (i když jsem je tam čekala) protože v této knize bylo mnohem víc. Jak o Indické kultuře tak mnoho moudrostí do života. Tahle kniha jasně ukazuje, že nikomu štěstí nespadne do klína a tenhle herec si to uměl vydřít a vytrval ve svých snech plus jsem se smála snad každou třetí stránku :D je to inspirativní a upřímné :)
Mám ráda Teorii velkého třesku, mám ráda Raje, mám ráda Kunala, tak proč si nepřečíst tuto knihu. Tato kniha je na první pohled nekonzistentní co se kapitol týče. Některé byly příliš dlouhé, některé krátké a někdy na sebe vůbec nenavazovaly. Ale po pár kapitolách jsem pochopila ten záměr. Kapitoly postupně mapují život Kunala a zároveň se občas objeví kapitoly mimo tuto linku, ve kterých nám Kunal předává určitá moudra svého otce, nebo nám osvětluje indické svátky a kulturu. Kniha se mi začala opravdu líbil až tak v druhé polovině, když kapitoly popisovaly mě více srdcové záležitosti a kapitoly na sebe začaly až zvláštně, ale hezky a lépe navazovat a tvořily tak daleko konzistentnější celek, než jsem si původně myslela.
Děj je logicky velmi ovlivněn tím, co Kunal skutečně zažil. Líbilo se mi, že psal o skutečném životě, skutečných lidech, o svých reálných nezdarech, nevymýšlel si (teda podle mého názoru), ale přesto se snažil kapitolám dát pointu, i když třeba až za 50 stránek. Proto je nutné tuto "povídkovou" knihu číst od začátku až do konce a nepřeskakovat. Jinak by vám mohlo něco utéct a nepochopit to.
Co mě na knížce trochu mrzelo, byla téměř absence Teorie velkého třesku, respektive jejich představitelů. Nečekala jsem, že kniha bude celá o Jimovi a Kaley, ale třeba jednu kapitolu jim věnovat mohl . A vzhledem k názvu knihy jsem byla i celkem udivená, že o přízvuku nepadla snad ani jedna zmínka...
Přesto si myslím, že o pro fanoušky Kunala, je to fajn kniha.
Očekávala bych více informací o TBBT, přecejen už to "žije" dost dlouho. Psané asi jako poděkování rodičům, za to, že je kde je vděčí jim. Celkově pasáže o otci se mi hodně líbí.
Překlad je katastrofa, nějaká horká jehla ne? Ty vulgarity úplně tahají za oči a další věci též.
Hodně jsem se na kníhu těšila, dlouho na ní čekala (moje báječná knihovnice ji pujčila z knihovny na druhé straně republiky), přečetla téměř jedním dechem (ten co mi zbyl u péče o 4 týdenní miminko) ale doporučení nedostane.
Tahle kniha trpí ppp - a nemyslím tím poruchu příjmu potravy - patetičností, plytkostí a překladem. Stejně jako - předpokládám - drtivou většinu dalších, kdo po titulu sáhnou, i mě zlákala oblíbenost TBBT a postavy Raje, kterou Kunal ztvárňuje. Žel bohu je "Můj přízvuk..." dalším smutným důkazem toho, že na přísloví o ševcích, kteří se mají držet svého kopyta, je stále přehršel pravdy. Kunal zjevně usoudil, že když je slavný herec, může být i dobrý - nebo, jak se z textu zdá dokonce výborný (sic!) - spisovatel. Není. Není ani jedno. A to, co vyplodil, je už zkraje února adept na nejhorší knihu letošního roku. Gratuluji k nominaci!
"Můj přízvuk..." je cosi mezi paměťmi, motivační knihou a urputnou a naprosto nefungující snahou o komedii. Kunal vzpomíná na dětství, dospívání, odchod na studia do Ameriky, na seznámení s manželkou a na svatbu. Hm. Trochu málo. Nebo aspoň v tom duchu, v jakém je to podané. Jo a taky na holky, ty mu sice ve chvíli, kdy je ve Státech, časově absolutně nesedí, ale na to se*e Bílej Tesák. Hlavní je, že se dozvíte, jak je Kunal citlivý, jak je emotivní, jak pláče, jak píše (otřesné, resp. otřesně přeložené) básně a písně, jak bylo těžké zapadnout, jak bylo všechno těžké, ale on, protože je to ON, vyzbrojen moudry svého milovaného (ach ach) otce, se s tím vždy dokázal poprat, narazit na skvělé přátele a vzít si ex-miss Indie, jež nechodí, ale pluje, jež je dokonalá a on, on není, ale i tak... ach ach... (na tomto místě se uživatelka utopila v patosu a text končí).
Překlad je posledním hřebíčkem do rakve, takže ještě něco málo k němu. Kromě toho, že je plný anglismů, šroubovaných vět, nadbytečných přivlastňovacích zájmem a perliček typu "...ohňostroje...odpálené vašima vlastníma dvěma rukama." (s. 228) - whow, tak ještě že ne třema, že jo nebo třeba: "Zbláznit se můžu taky ze zvyku žen se žabkami na nohách." (s. 207) - a kde je ten zvyk? Ehm. Extrémně rušivé jsou pak z textu jak vidle z hnoje trčící vulgarismy - překladatel s redaktorkou zjevně usoudili, že když je to zábavná kniha, našviháme tam nějaký ty hovna, prdele, sračky, šukání a já nevím, co ještě, dyť je to, přece, haha, taková bžunda, když máte plnou stranu patetických lyrických výrazů, a pak to rozstřelíte nějakým tím sraním, ne? Hahaha. Ne. Fakt ne. Ass nemusí být nutně prdel a neumím si představit, že by si někdo mohl o Hawkingovi myslet, že bude "čurák" (s. 196) - o co, že v originále je prick. Jenže, milí zlatí boubelatí, prick není jenom čurák. A mohla bych pokračovat, ale nebudu, protože mi to akorát zvedá tlak.
Ztráta času, ztráta peněz, ztráta energie. Tohle prostě číst nechcete.
Nejsem kdovíjakým fanouškem "Teorie velkého třesku", ale čas od času na nějaký ten díl kouknu. Kunal Nayyar má velkou podporu své rodiny, která mu dala impulz k tomu, aby se vydal splnit si svůj velký sen. Jako cizinec v cizí zemi to neměl lehké, ale vytrvalostí, pílí a pozitivním přístupem získával zkušenosti, aby se prosadil a byl vidět. Opravdu obdivuji jeho odvážný krok a také moudrou podporu jeho rodiny. Zažil neskutečné věci, úsměvné, smutné, bolestivé, poučné...všechno tak skutečné a lidské, co léta formovalo jeho charakter. Jeho styl vyprávění je osobitý a přístupný a ocenila jsem i vsuvky z indické kultury, o které s láskou vypráví.
Nejedná se o žádný literární zázrak, ale o milé vyprávění jednoho nesmělého indického kluka, který si splnil svůj sen. Odteď se na Kunala Nayyara alias Rajeshe Koothrapaliho budu dívat zase trošku jinak.
Jedná se o lehké vyprávění životních příhod, v němž se Nayyar doznává k různým chybám a přehmatům. Podobné problémy, které s nadhledem v knize popisuje, prožila asi většina lidí, což může samozřejmě čtenáře s autorem spojovat. Stylisticky je kniha možná jednoduchá, ale rozhodně si své čtenáře získá. Někoho jen tím, že jde o Rajeshe z televizního seriálu. Dalšího třeba proto, že Kunal své příhody vypráví, jako kdyby byl s přáteli na večírku.
Většinou si knihy vybírám podle recenzí. Ale jsem fanoušek TBBT, takže tohle byla tak trochu povinnost. Kunal je Rajesh a kdyby to Rajesh nebyl, tak (odhledneme-li od faktu, že by kniha vydaná nebyla) dílko upadne v zapomnění. Literární senzace to není, stylisticky by to napsal mnohý z nás, ale na druhou stranu je to důvod, proč se to čte lehce, snadno a rychle.
Někdy jsem se nudila, někdy jsem se usmívala, od srdce jsem se zasmála pouze jednou. Takže určitě nečekejte, že si z toho sednete na zadek, ale jako oddechovka na pláž, pod peřinu, či do vlaku, to poslouží.
Můj přízvuk je skutečný
Lepších 3,5*/5*. Pokud čekáte, že tu bude něco o seriálu Teorie velkého třesku a jeho hercích tak budete zklamaní. O tom je tam toho minimum. Já jsem očekávala příběh indického herce o tom jak se dostal do Ameriky a k seriálu, o jeho rodině a zvycích a to jsem také dostala. Ze začátku mě kniha moc nebavila ale pak přišel zlom a zbytek knihy jsem si užila. Hrozné jsou ale ty šílené chyby v knize.