Můj rok 1960
Martin Ježek
Můj rok série
Kofola, kofolka, kofča, kofolebka, kofolička, kofex. Prostě když jí milujete, není co řešit. Poprvé se objevila na trhu právě v březnu 1960 a její chuť se stala natolik oblíbenou, že ji vyžadují (nejen) děti dodnes. Vznikla přitom jako odpad při pražení kávy a jeho zužitkování se stalo úkolem dne. No spíš dnů. Docent Zdeněk Blažek totiž až po dvouletém výzkumu přišel na to, že po přidání dalších přísad vznikne lahodný nápoj. Kofola byla na světě. Rok 1960 byl důležitý i jinak. Chvilku před vypuknutím spartakiády byli konečně propuštěni někteří političtí vězni, které režim zavřel za mříže v 50. letech. Byla vyhlášena amnestie. Ne pro všechny, ale třeba Jiří Stránský propuštěn byl. Drsná padesátá léta za sebou zavřela dveře a nastala malá politická obleva. Bylo to jistě spojeno se smrtí Stalina i Gottwalda, v Sovětském svazu, vzoru všech světových komunistických satelitů, vládl Nikita Chruščov. Ten se mimo jiné proslavil tím, že bouchal 12. října 1960 na zasedání Valného shromáždění OSN botou do stolu. Jak jinak projevit nesouhlas s tím, co říkaly Filipíny na světový imperialismus. V naší zemi byl hlavou státu Antonín Novotný. Ten se stal světovým také proto, že vyhrál anketu týdeníku Stern o nejhezčího prezidenta světa. Mělo se tehdy už socialistické Československo čím chlubit, jen co je pravda. Zmíněná obleva byla příčinou stavu, že se to v našem kulturním dění přece jen začalo trochu hýbat. Vznikala nebo už hrála divadla malých forem, třeba Semafor, kde bylo možné slyšet i twist. A kdo si dokázal naladit Radio Luxembourg, rozbušilo se mu srdce zpěvem Billa Haleye nebo Elvise Presleyho. O čem jsme jistojistě nevěděli, bylo osudové setkání čtyř kluků, kteří si říkali Beatles a na dekádu začali řídit rokenrol celého světa. Pojďme se ve vzpomínkách vrátit do doby všech, kteří se narodili v roce 1960.... celý text
Přidat komentář

Navnaděn skvělou knížkou, popisující rok předtím, sáhl jsem celkem bez rozmyslu po tomhle. Po zevrubném prolistování a přečtení pár stránek je to první kniha, kterou vracím, i když jí i bez ohledu na ztrátu tři stovek s fixem v ruce asi okoriguji (spíš zabarvím zjevné nesmysly a chybná tvrzení) a pošlu ji přímo vydavatelství. Takovou záplavu hloupostí týkajících se tohoto roku se hned tak někde nenajde a nevidí. Mezi nejvýznamnější rodáky onoho roku totiž autor zařadil sám sebe (!), což je ubohost naprosto nevídaná. Spousta věcí v knize zmiňovaných nemá s daným rokem vůbec souvislost (komentovat Stalinův pomník na Letné je v souvislosti s rokem 1960 hloupost, byl "odhalen" v roce 1955 a odstřelen v roce 1962), řada věcí i v tak jednoduchých oblastech, jako je móda (Mary Quant "vynalezla" minisukni v roce 1965) nebo auta (Tatra 603 se začala vyrábět v roce 1955 a byla prezentována už v roce 1958 v Bruselu na Expu) je špatně a tak musím konstatovat, že něco takhle mizerného jsem v knižní podobě už dlouho nezažil. Autor knihy je novinář, redaktůrek ČRo, mediální "poradce", takže člověka ani nepřekvapí nabubřelost, mizerný jazyk, přebíraní informací odjinud a navíc ve velmi zkreslené podobě. Ale musím přiznat, že mě "úroveň" jeho práce nepřekvapuje - byl "specialistou" ČRo pro Balkán. Mezi ostatními zpracovateli (hlavně zpracovatelkami) Ježek ukáže, jak se podobná encyklopedie na každý rok dělat nemá. Jak se místo pečlivé práce, výběru údajů dá sesmolit paskvil. Díky tomu člověk ocení ostatní knihy, u kterých není tento člověk jako autor uveden. Takže už vím, že se rokům 1979 a 1989, popř. dalším, které halabala sesmolil raději vyhnu.
Autorovy další knížky
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
2020 | ![]() |
2023 | ![]() |
2019 | ![]() |
Nemohu uvažovat, že je knížka vědecká a všechno je pravda. Mně se knížka líbila. Hezky se četla. Asi se mi líbila proto,že jsem se v tomto roce narodila.