Můj rok 1978
Martin Ježek , Michaela Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367525/bmid_muj-rok-1978-v3V-367525.jpg
3
15
15
Můj rok série
Udělejte si výlet do roku 1978 a zavzpomínejte na dobu, kdy disko bylo ještě v plenkách. Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy? Připomeňte si dobovou reklamu i knihy, které se četly v roce 1978. Začal se natáčet Bob a Bobek, na obrazovkách se objevila Nemocnice na kraji města a naše země zažila největší úspěch v oblasti kosmonautiky, když se Vladimír Remek stal prvním československým kosmonautem vyslaným do vesmíru.... celý text
Přidat komentář
Kniha je tematicky rozdělena na kapitoly věnované kultuře, jídlu, módě, společnosti, dopravě a cestování, vědě a technice, sportu, krimi, humoru. Nechybí kalendárium, závěr knihy tvoří vzpomínky lidí narozených v roce 1978 na rok 1996.
Na straně 190 není na fotografii prezident Konfederace Jefferson Davis (to pozná i laik podle čepice, kterou má na fotce).
Jazykové koutky bych vynechala a nahradila je větším množstvím dobových anekdot či kreslených vtipů.
Kniha se snaží přiblížit typické věci náležející té době , ale je to subjektivní dojem autorů. Každý asi máme své vzpomínky a proto vše můžeme vidět trochu jinak. Je zde spoustu útržkovitých zpráv tvořících mozajku roku 1978 . Pro mně je asi nejlepší část - Kalendárium.
Zaujímavá séria (zatiaľ som čítala o rokoch 1967 a 1978), len má niekoľko chybičiek: Takmer tam chýba aj niečo o Slovensku, nie je tam citované zo slovenskej tlače, ani nič o tom, ako to chodilo v Bratislave a iné, je tam len článoček o seriáli Spadla z oblakov a článoček o nehode električky v Košiciach. A aj štatistické údaje, ako som pochopila sa vzťahujú len k českej časti ČSSR. Veď jazyková bariéra nie je taká veľká, aby sa nedali zistiť informácie.
Z hudby mi tam chýbalo niečo aj o hudobných festivaloch (Bratislavská lýra, Děčínska kotva, o Intertalente nie, lebo ten sa konal len v nepárnych rokoch).
Ešte by som odporúčala, aby sa ako prispievatelia osobných spomienok vyberali ľudia, ktorí sa v danom roku dožili osemnástky a nie, ktorí sa vtedy narodili. Viacej by to ladilo s vyznením knihy. (V tomto prípade ročníky 1978 spomínajú, čo robili v roku 1996, tu je ako päsť na oko, aj kvôli tomu, že medzitým sa zmenili spoločenské pomery).
Najviac ma prekvapila informácia, že vodiči autobusov kľudne počas služby chodili nakupovať a cestujúci len mohli čakať niekoľko desiatok minút na svoj spoj.
Pěkná připomínka, co se stalo v tomto roce.