Můj stříbrný vítr
Antonín Kachlík
Beletrizované vzpomínky filmového režiséra Antonína Kachlíka, který strávil za války šest let v ilegalitě a v květnu 1945 byl spojkou generálního štábu v Pražském povstání.
Přidat komentář
Antonín Kachlík je jistě statečný a sympatický chlap. Bohužel neumí vůbec psát. Proto se divím, že svoje zajímavé a hodnotné zážitky nesvěřil profesionálovi a nenapsali spolu, co já vím, třeba knihu rozhovorů nebo po vzoru Buñuela a Carrièra knihu vzpomínek.
Můj stříbrný vítr původně v 50. letech lektoři odmítli z důvodu mj. "naprosté neuměleckosti" na což si Kachlík v předmluvě trochu dotčeně stěžuje. Nyní, po čtyřiceti letech prý zjistil, že téma je aktuálnější než kdy předtím a změnil nakladatele. Kniha je ovšem pořád stejně tragická. V Kachlíkově podání i ten odboj působí směšně, pateticky, a co hůř, banálně.
Škoda, že nakladatelství Futura nezaměstnává nějaké zlé lektory, starý pán by se tak aspoň vyhnul sarkastickým komentářům na Databázi knih.
Autorovy další knížky
1963 | Bylo nás deset |
2003 | Jak se narodil Švejk a zemřel Hašek |
1968 | Červnové dny |
2009 | Můj stříbrný vítr |
2009 | Nepovedené lásky aneb Mé zakázané scénáře |
Pan Kachlík sice působí nevinně a sympaticky, ale nejvíce o něm vypovídá svazek uložený na jeho jméno v Archivu bezpečnostních složek.