Můj syn terorista
Ondřej Kundra , Tomáš Lindner
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343464/bmid_muj-syn-terorista-VqZ-343464.jpg
4
59
59
Teroristy se nestávají jen muslimové. Nikdo není vůči riziku džihádismu imunní. Tato zkušenost může potkat každou rodinu. Ondřej Kundra z Respektu s kolegou Tomášem Lindnerem líčí příběhy Evropanů, kteří odešli bojovat za Islámský stát a v řadě případů tam zemřeli. Proč byli ochotni se všeho vzdát, včetně svého života? Co je vedlo ke konvertování, radikalizování se a přidání se k IS? Kniha mapuje i příběh jediného českého radikála, s nímž probíhá soud.... celý text
Přidat komentář
Všichni v životě hledáme nějaký ten smysl. Zvláště v období dospívání, může být tento pocit velmi intenzivní. Pak už je jen krůček k tomu, chytnout se nějaké party, sklouznout k drogám či alkoholu. Nebo se nechat nějakým šílencem přesvědčit o tom jak velká pocta je zemřít ve jménu Aláha.
Dozvěděla jsem se pár zajímavých věcí, to ne, že ne :)
Nicméně i přes dosti nízký počet stran jsem čekala, že kniha - zvlášť s ohledem na zvolený název - bude více "osobní". Autoři obecně popisují politickou situaci a některé další události, které pak vedly k nejrůznějším teroristickým útokům, což je samo o sobě zajímavé, já bych však více ocenila spíše popis konkrétních rodinných příběhů, jak to vnímaly matky bojovníků, co přesně vedlo mladé muže (a někdy i ženy) k opuštění svého dosavadního života a odchodu do zahraničí a toho v knize bylo na můj vkus opravdu málo...
/V audio verzi jsem už dlouho v žádné audioknize neslyšela tak nepříjemné hudební vsuvky jako zde :D/.
Bohužel jsem knihu nedočetla, nejspíš jsem se nedostala přes pouhý začátek plný politiky. Na mě to bylo moc, vzhledem k tomu, že neznám dopodrobna historické poměry a už vůbec válečné konflikty té oblasti.
Kniha je z velké části postavená na bázi rozhovorů s matkami evropských džihádistů nebo se samotnými („napravenými“) ex-džihádisty. Docela komplexně popisuje problematiku odchodu mladých evropských mužů do bojů na straně Islámského státu v Sýri a Iráku. Řekl bych, že obsahuje plno dílčích zajímavých zjištění, a to hlavně pokud jde o psychologické triky náborářů do syrského konfliktu a společenského politického podhoubí boje s islámským extremismem v Evropě.
Kromě několika příběhů matek a rodin, jejichž synové odešli do Sýrie, popisuje kniha nejvíce to, jak pracují salafističtí náboráři a to, jak se s jejich náborovou prací snaží v rámci zákonů vyrovnávat státní aparát, aniž by příliš omezoval svobodu projevu. Hlavní tezí knihy zřejmě je to, že nejvíce zranitelní pro konverzi k radikálnímu salafismu jsou nejistí mladí muži, kteří v dnešní ideově vyprázdněné době hledají nějaký smysl života. A tak se tedy vždy nejedná o muže ze sociálně vyloučených lokalit (byť tvoř většinu).
Nejzajímavější pasáží je podle mě popis situace v Německu a tamní kampaně rozdávání koránu pod názvem Lies (Čti!). Kromě samotných triků válečných verbářů jsou zajímavá okrajová zjištění jako např. to, že nárůstu sapfismu v Německu dost možná pomohl strach z otevřené diskuze a kritiky, která by mohla být interpretována jako islamofobie.
Za dva hlavní problémy považuju to, že se text vůbec nepozastavuje nad tím, že by problém mohl spočívat v islámu jako náboženství. Počítá prostě s tím, že existuje jeho liberálnější verze a pokud budou lidí následovat tuto verzi, nemělo by docházet ke střetům věřících s hodnotami liberální demokracie. O tom se ale dá rozhodně pochybovat.
S tím související občasná ideologičnost, kteří v textu místy probleskne v podobných větách jako například: „Jak se od Koránu dostal k takto dogmatickým postojům, dodnes Christiane přesně neví.“ Jakoby Korán (a potažmo bible a jiná svatá písma) nebyl plný dogmat. Anebo závěrečné přirovnání komunismu bez přívlastků s radikálním islámem, což působí poněkud kostrbatě a člověka napadne, že redaktoři z Respektu si podobnou vyprázdněnou poznámku prostě nedokážou odpustit.
"Jsou mladí a žijí v duševní poušti."
Parádní sonda do života a mysli mladých Evropanů, kteří se přidali k IS. V knize nechybí ani důležitá fakta jak o IS, tak islámu všeobecně, i o Evropě a konkrétních zemích. Na problémy je zde nahlíženo z různých úhlů a jsou nastíněna různá řešení. Kniha není ani negativní, ani pozitivní, je čistě objektivní a je jen na čtenáři, co si z ní odnese, jaký smysl v ní uvidí. Za mě je to celé perfektně a srozumitelně zpracováno - palec nahoru!
Nějaké pasáže byly zajímavé, některé - no poměrně nudné a četla jsem to jen mezi řádky. Kniha k aktuálnímu tématu, které ale někteří autoři zpracovali pro mě lépe...
Takové nemastné, neslané. Některé pasáže jsou zajímavé a podnětné, většinou ty obecnější, či ty, zabývající se sociálním prostředím, odkud se radikálové rekrutují. Potvrzuje se teze, že spíš než k radikalizaci islámu dochází k islamizaci radikalismu, tedy že Islám se stává poutavou platformou pro radikály a extremisty, a zároveň i kontrakulturou pro ty, kteří touží revoltovat proti většinové společnosti. Nejde vlastně o nic moc objevného, to, že prázdné místo v duších Evropanů, kam dříve patřilo křesťanství, si žádá být něčím naplněno, ať už vírou či ideologií, je známá věc.
Pasáže věnované jednotlivým případům mě naopak nebavily, připadaly mi poněkud bezkoncepční a chaotické. Prevenci věnované části byly zas o něco lepší.
Celkově průměr. Nejhodnotnější část knihy bude nejspíš právě ta o preventivních a antiradikalizačních programech, to je, pokud vím, u nás zatím ojedinělé.
Veľmi zaujímavá kniha, akých v tunajších luzích a hájich veľa nevzniká. Samotných aktérov príbehov nijak netrestá ani neobviňuje, kritiku sústredí hlavne na rekrútov. Poskytuje niekoľko pohľadov na problematiku konvertitov a odídencov do vojny v Sýrii. Veľmi oceňujem tiež príklady z toho, ako v Európe jednotlivé krajiny pracujú s takýmito extrémistami. Čo mi ale vadilo, bolo, že kniha nie je písaná nejak veľmi faktograficky, zaoberá sa naozaj viac príbehmi a ich kontextom. Rád by som videl viac surových dát (napríklad vo forme prehľadných štatistík). Každopádne ale veľmi dobre spracovaný náhľad do mysle islamistických fanatikov. "Podle Koránu, skutečný ráj leží u nohou matek."
Moc zajímavé čtení aktuální situace. Je to takový všeobecný přehled o IS doplněný o příběhy evropských radikálů.
Hodně zajímavá kniha. Nemohl jsem se od ní odtrhnout. Autoři popisují příběhy rodin, ze kterých se radikalizovali jejich synové. Popisují i aktivity, které města a státy proti radikálům podnikají. Určitě stojí za přečtení!
Díky za nezaujatý pohled na osud rodin, jejichž synové přešli na stranu radikálů. Nejenom, že příbuzní bojují se ztrátou dítěte, ale i opovržením společnosti a smutným zjištěním je i to, že ani stát a bezpečnostní složky nejsou ochotny či schopny těmto rodinám poskytnout informace a pomoc.
Knížka je psána přehledně, srozumitelně a dlouhá je tak akorát, i když složitost problému by vydala na mnohem více stránek.
Jelikož je Ondřej Kundra můj oblíbený novinář a mám přečtené již dvě jeho knihy, při koupi třetí, kterou sepsal s kolegou z Respektu, jsem neváhala. A stálo to opět za to! Hlubší ohled do aktuální tématu je k nezaplacení. Autoři na několika případech ilustrují, jak se mohou radikalizovat džihádisté, zároveň představují různé možnost deradikalizace. Krátce se zastavují i v historii vzniku ISIS a ve válce v Sýrii. Ta je tu ale řešena jen zběžně pro delší rozbor už nebylo místo. Za mě obohacující čtení a doporučji k seznamu povinné literatury na střední školy.
Vytvořit teroristu vůbec není tak těžké, jak se může zdát. Člověk je snadno zmanipulovatelný v situaci, kdy se hledá, kdy si prochází těžkým životním obdobím nebo kdy má pocit, že mu nikdo nerozumí.
Jako z kouzelného klobouku může přijít ortodoxní muslim, dát se s váma do řeči, dát vám najevo pochopení a za pár chvil už budete chtít bojovat za ISIS. A to ani nemusíte vyrůstat v těžkých životních podmínkách nebo si procházet zanedbáváním či týráním. Prostě si jednoho dne řeknete, že jste našli Korán, svého boha, svůj smysl a hlavně pravidla (která si někteří raději nechají naservírovat) - jak se dostat do ráje, jak udělat tohle a jak zase tohle.
Rozhovory matek dětí, které se nechaly naverbovat k těmhle radikalistům, to jen potvrzují. Lidská mysl je velmi snadno manipulovatelná; i k činům, o kterých byste si nikdy nemysleli, že je spácháte.
Berte to jako varování a výzvu k zamyšlení obecně. Mysleme racionálně, nenechme se okouzlit pozlátkem nebo pocitem, že jste konečně vyslyšeni, zatímco jsme vlastně obelháváni.
Tito mladí muži jsou toho důkazem.
Jako zajímavá mi přijde asociace s deníkem Lies! (čti), přičemž anglicky lies jsou vlastně lži. Což vlastně dost sedí. Stát na ulici a nabízet de facto islám na dlani a verbovat si tak vojáky. A ono je jednodušší druhý nařknout z islamofobie, než s tím něco dělat, že.