Můj táta Josef Lada
Alena Ladová
Vzpomínky malířky Aleny Ladové na jejího otce, nár. umělce Josefa Ladu, jedinečného malíře a ilustrátora. V knize je citována řada dopisů s jeho přáteli (J. Mahenovi a J. Haškovi) Vyprávění doplňují obrázky Ladové i Lady s fotograf. materiálem.
Přidat komentář
Josefa Ladu a jeho knížky mám fakt moc rád, proto jsem si chtěl přečíst, co o něm napsala jeho dcera. A bylo to pěkně napsané vyprávění, veselé i smutné, jak už tak ten život je.
Hezky napsaná kniha. Josefa Ladu mám ráda, vyrostla jsem na kocouru Mikešovi. Dcera Alena píše o svém tatínkovi moc hezky, ze vzpomínek je cítit úcta a láska.
Knížku jsem dostala už loni k vánocům, dostala jsem se k ní až nyní. Přečteno za jedno odpoledne, je to moc hezké čtení.
Miluju Ladovy obrázky i říkanky, podtext některých jsem dosud nevěděla.
Ráda se ke knížce vrátím.
Přečíst knihu o české osobnosti byla skutečně výzva a nevěděla jsem jak to uchopit....dokud jsme cestou z dovolené nenavštívili Hrusice....a bylo jasno! Knížka jen doladila návštěvu rodného domu s výkladem! Opravdu moc zajímavé a doporučuji! Jak knihu, tak i návštěvu rodného domu! :)
Moc hezké až dojemné vzpomínání, ze kterého je cítit krásná vzájemná láska otce a dcery. Ve vzpomínkách prožíváme celé dětství paní Aleny Ladové, od jejích nejranějších zážitků s milovaným tatínkem, srdečné vyprávění nás přivádí do Hrusic i do Prahy, jsme svědky Ladovy tvorby i jeho rodinného života, sdílíme okamžiky štěstí i smutku. Zajímavé jsou i ukázky Ladovy korespondence s přáteli. Knížku vhodně doplňují fotografie a několik málo ukázek Ladových kreseb (možná je škoda, že jich zde není trošku více). Skrze vzpomínky dcery poznáváme Josefa Ladu nejen jako ilustrátora, ale především jako milého, veselého a dobrosrdečného člověka. Doporučuji.
Pěkná kniha s pohlazením po duši. Velký humor i smutek. Krásné ilustrace Josefa Lady i jeho dcery.
Krásná knížka, úsměvná i dojemná. Obrázky J. Lady se mi vždy líbily, ale zjistila jsem, že o něm samotném jsem toho tolik nevěděla. Musel to být veselý a přátelský člověk, přestože to také neměl vždy jednoduché.
Kdysi dávno dárek, ke kterému se často vracím. Optimismus, humor, dobové fotografie.
Stačí číst zveřejněnou korespondenci a zlepší se vám nálada.
Než jsem si knihu koupila, tak jsem v ní zalistovala. Zaujaly mě ilustrace a styl psaní... to u mě rozhodlo.
Do čtení jsem se pustila až po nějakém čase a knížka mě nezklamala:) Dcera, která píše o svém tatínkovi tak krásně, že mi u spousty historek šly slzy do očí...
Nejvíc mě fascinuje asi to, kolik si toho pamatuje. Tolik historek, které se svým tátou zažila, nebo které jí táta vykládal... vtipně a poutavě napsáno!
Josefa Ladu jsem obdivovala, obdivuji a vždycky obdivovat budu. Za mě palec nahoru:)
Moc pěkná kniha o malíři Josefu Ladovi. Při ní jsem se i zasmála. Prima počtení. Doporučuji
Krásná kniha plná vzpomínek na oblíbeného malíře. Máte-li jej rádi a chcete se o něm dozvědět ještě něco víc, doporučuju.
Autorovy další knížky
1963 | Můj táta Josef Lada |
1983 | ABCD |
1982 | Máma a já |
2013 | Dětem |
1956 | O jablůňce se zlatými jablky a jiné pohádky |
Ukažte mi někoho, kdo by neměl rád knihy a obrázky Josefa Lady - takový člověk snad ani neexistuje... A také já sem samozřejmě patřím ;-). No a z tohoto prostého důvodu jsem si vybrala knihu, kterou o něm napsala jeho dcera. A opravdu je to hezké vyprávění o všem možném ze života Josefa Lady, z doby jeho dětství, mládí a také z let pozdějších, kdy se oženil a narodily se mu dvě dcery. Kromě toho se zde dozvíme o jeho přátelství k Jaroslavu Haškovi a také Jiřímu Mahenovi. Protože jsem ale již dříve četla jeho Kroniku mého života, hodně toho, co je popsáno v této knize, mi bylo známé. Jako například tragický osud Ladovy mladší dcery Evy... Přesto se mi i tato kniha líbila, proto ji hodnotím plným počtem hvězdiček a doporučuji.