Můj terezínský deník 1943–1944 a zápisky mého otce Otty Pollaka
Helga Pollak-Kinsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404947/bmid_muj-terezinsky-denik-1943-1944-RDZ-404947.jpg
5
20
20
Když měla Helga Pollak 12 let, deportovali ji i s otcem Otto Pollakem do ghetta v Terezíně. Od 27. ledna 1943, až do svého transportu do Osvětimi 23. října 1944, žila v dívčím domově L 410, v pokoji 28. Tam se v ústraní svěřovala jen svému deníku. V historickém a biografickém kontextu, a v kombinaci se zápisky Otto Pollaka, jsou v knize prolínány vzpomínky a dokumenty otce i dcery, což vzbuzuje pocit pospolitosti, sdílených zkušeností, obav i naděje. Čtenáři je tak předkládán jeden z nejpevnějších vztahů – vztah otce a jeho dcery. Příběh Helgy Pollak je ukázkou vzpomínek a připomínkou osudu evropských židovských dětí. Kniha je prvním kompletním vydáním dívčina deníku.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2019 , XYZ (ČR)Originální název:
Mein Theresienstädter Tagebuch 1943–1944 und die Aufzeichnungen meines Vaters Otto Pollak, 2014
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha o tom, jak to vypadalo v Terezíně za druhé světové války. Je škoda, že nebyla obsáhlejší.
Díky deníku jsem se dozvěděla zas nové informace o tomto období. Je skvělé, že paní Helga byla ochotna dát své zápisky veřejnosti a vznikla tato kniha.
Příběh Helgy a jejího otce je perfektně zpracován a předložen čtenářům v jediné (téměř prostě vypadající) knize. Za tím vším se ale jistě ukrývá velmi náročná badatelská činnost, tedy veškerá práce s prameny a jejich seskupení i utřídění.
Volba střídavě prokládat zápisky obou deníků po třech-čtyřech měsících je vskutku velmi funkční. Čtenář díky tomu nemusí zdlouhavě listovat (nebo si zakládat záložky); významné události, které postihly obě hlavní postavy, si snadno zapamatuje. Prokládání samotných pramenů stručnými přehledy informací a doplňujícími rozhovory s paní Helgou Pollak-Kinsky je zvoleno přiměřenou a střídmou cestou, nezatěžuje děj zdlouhavými vysvětlivkami.
Samotný příběh Helžina života je velmi poutavým vhledem do mysli dospívající dívky hledající vlastní identitu v dívčím kolektivu.
"Jsou nějaké zákony, podle kterých se náš svět řídí, a my se kolem nich točíme? Myslím, že je v tom vše: láska, lež, pravda, umění, no zkrátka všechno." (s. 141)
Helžin deník je srovnatelný s Deníkem Anny Frankové. Z pohledu dospívající (12 - 14 let) zachycuje život v terezínském ghettu. Je zajímavé, jak Anna i Helga vnímaly tíseň doby a jak si obě uvědomovaly složitost mezilidských vztahů ve stísněném prostoru.
Kromě Helžiných zápisků kniha obsahuje i deníkové záznamy otce Hegy a rozhovory s Helgou.
Podobně jako Anna i Helga je na svůj věk velice sečtělá.
Helga vzdává hold učitelce výtvarné výchovy Friedl Dicker-Brandeisové a líčí její vedení výuky.
"Nejkrásnější věc, která na světě existuje po svobodě, zdraví a štěstí na takové rodiče, jaké mám já, jest věda a ještě jednou věda." (s. 149)
Kniha byla zajímavá. Hodně zajímavá. Jaké štěstí měla Helga a její táta. Úplně jiný pohled na Terezín.
Kniha je výborná, přečetl jsem jedním dechem.
ALE! Škoda, že není více prostorou věnováno osudům paní Helgy po válce. Zajímalo by mě, kdy zemřela její maminka, v knížce jsou údaje o otci, ale u maminky bohužel ne.
Také by mě zajímal další osud sestřenice paní Helgy. Její osud během války mě opravdu chytl za srdce a zůstal jsem doslova s otevřenou pusou na řádky....
DĚKUJI ZA TUTO KNIH!!!
Přemýšlím nad slovem, které by tu knihu vystihlo. Pěkná, krásná, super....??? To asi u takové knihy nejde napsat. Ale jak napsat, že se mi kniha líbila s takovým tématem?
Smutný příběh dětství Helgy....
Doporučuji přečíst všem dětem v jejím věku 13 - 15 let... Abychom si uvědomili, že máme být rádi, že žijeme ve svobodné zemi a máme všechno, na co si vzpomeneme.
Tohle byla jedna z nejlepších knih, které popisují skutečné příběhy Židů za 2. světové války ... moc se mi to líbilo, jak to bylo psáno v deníkovém stylu ... četlo se to úplně jedním dechem ...
S radostí jsem uvítala, že kniha vyšla nedávno (jaro 2019) v češtině!
Příběh Helgy je naštěstí s dobrým koncem v té hrůze, kterou prošla.
Prostřednictvím jejího deníku a zápisků jejího otce poznáváme život dívky koncem 30. let 20. století, pak se s nimi dostáváme do terezínského ghetta. Helga vykresluje život se stejně starými dívkami v dívčímu heimu (domově) v ghettu - což je úžasná možnost do tohoto světa normálních teenagerů nahlédnout!! Proto má pro mě tato kniha úžasnou hodnotu.
S obrovským štěstím se s ní můžeme setkat i po válce, a zde je opět velmi zajímavý náhled do jejího života a života jejího tatínka.
Jednoznačně stojí za přečtení.
Tato kniha byla opravdu základem knihy Hannelore Brener ,, Děvčata z pokoje 28. I když je zde vylíčen podrobněji osud paní Helgy Kinsky v knize od H.B. je vylíčen osudy dětí z pokoje 28 podrobněji.Zde měla štěstí v tom, že měla otce a pak měla štěstí nebo spíš byl pro ní připraven lepší osud.Každopádně kniha je další mozaikou o osudu židovských lidí v Dantově pekle jak koncentrační tábor pojmenoval jeden vězeň v jedné knize, který přežil koncentrační tábor.
Autorovy knížky
| 2019 |  Můj terezínský deník 1943–1944 a zápisky mého otce Otty Pollaka |
Tuhle knížku jsem si půjčila, aniž bych ji měla na seznamu.
Jsem spokojená. Kniha byla logicky napsaná a doplnili ji fotky. Líbilo se mi, že zápisky popisovaly i trochu doby po válce.