Můj život
Joseph Alois Ratzinger
Papež Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Ratzinger, nesporně patří mezi nejlepší spisovatele, které kdy církev měla. Není však pouze vynikajícím myslitelem v oblasti teologie, ale také poutavým vypravěčem. Svědčí o tom i tato rozsahem krátká, avšak hutná a zajímavá kniha vzpomínek. Svatý otec v ní popisuje svoje dětství, studium a dospívání v období nacistického Německa, vojenskou službu za války, teologická studia, vysokoškolskou vědeckou kariéru, ale také kněžské a biskupské svěcení a jmenování mnichovským a freisingským arcibiskupem. Pro čtenáře bude velmi zajímavé nahlédnout do Ratzingerova soukromého života a dozvědět se, které události a osobnosti měly rozhodující vliv na jeho teologické a církevní myšlení.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1999 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
Aus meinem Leben
více info...
Přidat komentář
Životopis je čtivý a poměrně stručný. Nejzajímavějším obdobím pro mě bylo dětství a adolescence autora za doby 2. světové války. Z knihy jde vyčíst zásadní rozdíl vnímání teologie a víry v té době a dnes. Zdlouhavé a (jakožto ne-studenta teologie) zbytečně rozsáhlé popisy děl teologů, které autor četl, stejně tak jako popisy teologického úůsobení každého svého učitele. Nicméně autor je člověk sečtělý a spousta jeho myšlenek se na základě těchto děl a skutečností utvářela.
Pěkný, stručný a čtivý životopis, kterému ještě přidal na půvabu dobrý překlad; hned jsou některé teze autorovy teologie jasnější, když vím, jak k nim v životě došel... Každopádně výborná četba.
Štítky knihy
katolická církev autobiografické prvky papežové teologové
Autorovy další knížky
| 2011 |  Ježíš Nazaretský I. |
| 2007 | Úvod do křesťanství |
| 2006 | Deus caritas est |
| 2006 | Duch liturgie |
| 2008 | Eschatologie: Smrt a věčný život |
U příležitosti smrti papeže Benedikta XVI. jsem dočetl tyto jeho vzpomínky, které zachycují jeho život do jmenování mnichovským arcibiskupem. Jsou psány živě, čtivě a místy poeticky. Nemohou také nezachycovat jeho intelektuální teologický vývoj. Na okraji svých životních osudů se vyjadřuje k některým obecnějším tématům, např. k liturgické reformě po II. vatikánském koncilu či k tomuto koncilu a jeho interpretaci. Nejsilnější je podle mě poslední kapitola.