Můj život 2.
Vlasta Javořická
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368449/bmid_muj-zivot-2-n0D-368449.JPG
4
6
6
"Pak přišlo jaro - mé šestnácté. Poprvé jsem otevírala oči jinak na svět. Vše se mi tolik líbilo - příroda, probuzené stromy a švitořící ptáci, všecky zvuky se mne dotýkaly i barvy a vůně, jako by se mi otevřely všechny smysly. A zatoužila jsem po lásce..." Takto pokračuje Vlasta Javořická ve druhém dílu svého životního příběhu, který nás zavede do období spisovatelčina dospívání a probouzející se mladosti. Popisuje v něm svoje dívčí sny a touhy i první neopětovanou romantickou lásku. Tak jak to bývá, střídají se v životě mladičké Mařenky Barešové chvíle radosti a veselí s okamžiky trápení a smutku. I přes všechny starosti a bolestní ztráty se ale mládí přece jenom dokáže znovu radovat, těšit se a bavit, takže kniha hýří popisy různých tanečních, věnečků a plesů, masopustu, představení ochotnického divadla i dalších zábav, které s sebou přinášely vždy veliké přípravy a těšení.... celý text
Přidat komentář
Po přečtení prvního dílu jsem to se svým těšením trochu přehnal. Přece jen jsem podcenil, že ne každá životní epizoda slečny Barešové musí být nutně zajímavá. Minimálně první část knihy jsem měl pocit, že čtu jen o tom, co si na sebe oblékala a jaké pseudoproblémy musela řešit ve škole. Trochu z obrazu té doby tam přece jen bylo, ale ta úroveň první části tomu chyběla. Představuji si, že takhle nějak asi vypadá ta červená knihovna. Ale nevzdávám to a čtu s nadějí další díl.
Citát k pobavení (str. 19): "Byl to příjemný a milý chlapec, ale říkali o něm, že se rád napije. Inu, je to Slovák!"
Druhý díl životopisu Mařenky Barešové, který sepisovala v průběhu svého života.
Krom v anotaci popsaného se v knize také dočtete o odcházení tatínka Mařenky Barešové, o jejích školních létech, o tom, jak přála lásku kamarádům a také popisuje o tom, jak začala více psát a že ji později mrzelo, že si neponechala jedny z prvních příběhů, které psala svým přítelkyním, a které rozdávala.
Třeba stále kolují v rodinách těch dívek. Kdo ví.
Štítky knihy
autobiografie život na vesnici
Autorovy další knížky
| 2009 |  Granáty |
| 1998 |  Námluvy |
| 2006 | Můj život 1. a 2. díl |
| 2005 | Bez lásky |
| 2001 | Na Veveřím gruntě |
Pro mě lepší díl než první. Začíná se v něm totiž už něco málo dít spolu s tím, jak Vlasta dospívá. V knize je krásně vykreslena tehdejší doba se všemi klady a zápory, podložena konkrétními příběhy (některé radostné, jiné vlemi drsné). Jaké panovaly předsudky, jak byla děvčata držena zkrátka. Všechno mělo svůj řád a ustálený sled událostí. Vlasta naštěstí vždy nějak vyvázla a její pověst byla v těchto kritických letech téměř ušetřena. Těším se, co přinese další díl.
Některé pasáže byly vcelku nudné, jiné byly zajímavé a utekly velmi rychle. Každý si v tom musí najít to své.