Můj život s Bohuslavem Martinů
Charlotte Martinů
Vzpomínky manželky B. Martinů na třicet let společného života od seznámení v Paříži 1926 až po skladatelovu smrt ve Švýcarsku 1959. I. Popelka v předmluvě o knize říká: "Patří k půvabu téhle knížky, že je v ní tolik místa věnováno přírodě, zahrádce a květinám ... Paní Martinů zvolila pro své vzpomínky osvědčený chronologický postup, bezpečný rámec, který jí ani nedovolil přehlédnout důležité události manželovy životní dráhy. Její kniha může proto fungovat i jako zdroj základních životopisných informací pro toho čtenáře, který netouží být současně poučován o skladatelově hudbě ..."... celý text
Přidat komentář
... byl pro mne brzy květem v zimě, fatou morganou v poušti, byl únikem z denního kolotoče práce a povinností, byl mým okouzlením, byl výletem do světa pohádek...
Krásné vyznání paní Charlotty
Malá knížka, takřka víkendová záležitost, avšak nesmírně hodnotná. Lidsky zahřeje na srdci.
To, co člověk tuší v Bohušově hudbě, je tímto textem potvrzeno.
Nenapadlo mě zprvu, jak budu osudy manželů Martinů živě prožívat. Z řádků je cítit neutuchající elán a radost ze života bez ohledu na hmotnou nouzi (což je obzvláště inspirativní). A to nepočítám ten stres spojený s nástupem nacistického Německa. (Jak by asi manželé Martinů, prchající za oceán do země, jejichž řeč neznali, soudili dnes o naší chybějící empatii vůči uprchlíkům z východu?)
Ačkoliv je Martinů český klasik a fenomén, jež toho zkomponoval velké kvantum, člověk by mu moc rád nějaký ten rok života ještě přidal, aby té své hudby, která je v celém světě nezaměnitelná, napsal ještě víc, protože byl očividně nekonečná studnice nápadů.
Líčení posledních Bohušových dnů je smutné až drásavé. Naštěstí pro nás je však Martinů stále živý a myslím, že snad i nesmrtelný.
Milý čtenáři, přečti a posuď sám!
Autorka pochází z obyčejné vesnické rodiny, a tak setkání s Martinů jí změnilo život. Poznala svět umělců, zajímavé a slavné osobnosti. Svůj život s Martinů líčí očima zcela oddané ženy, své manželství líčí trochu jako odraz svého snu. Záměrně se nezmiňuje o mimomanželských vztazích, které měl Martinů, ani o z toho vyplývajících následných manželských neshodách. Vzhledem k těmto faktům je její nekonečná oddanost a obětavost k manželovi pro mě trochu nepochopitelná. Popisuje spíš povrchně setkání s různými osobnostmi, koncertování i jejich cesty po světě. Oba dva žili život velmi skromný a spíš kočovný.