Můj život s klarinetem - Vzpomínky legendárního kapelníka divadla Semafor
Ferdinand Havlík
Ferdinand Havlík je mezi českými profesionálními hudebníky jedním z nejobdivovanějších interpretů jazzové hudby. Je úspěšným kapelníkem, skladatelem a rovněž známým humoristou, jak se již o tom mohli čtenáři přesvědčit v úspěšné knížce Historky Ferdinanda Havlíka, jak je zapsal a převyprávěl Jiří Suchý (Maxdorf 2008). Základní ladění Havlíkovy autobiografie Můj život s klarinetem je o něco vážnější. Havlíkovy vzpomínky jsou strhujícím příběhem české populární hudby druhé poloviny 20. století. A je zcela jasné, že je to příběh autentický, vyprávěný živě, ale citlivě, bez dnes obvyklé senzacechtivosti. To je velmi cenné zejména u prominentních osobností české populární kultury, jejichž osudy jsou širší veřejnosti mnohdy prezentovány účelově zkreslené bulvárními médii. S výjimkou úzkého okruhu Havlíkových přátel jen málokdo znal druhou stránku jeho osobnosti, tu nerecesistickou. Ferdinand Havlík byl celý život mimořádně vnímavým pozorovatelem, skvělým psychologem a navíc člověkem natolik vzdělaným, že si při četbě jeho vzpomínek bezděky uvědomíme, že čteme historii celé české společnosti. Ovšem historii viděnou očima člověka, který se díky svému talentu a umění dostal i tam, kam jsme třeba my ostatní neměli přístup.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
vzpomínky Ferdinand Havlík, 1928-2013
Výborné: čtivé, podrobné, autentické, faktografické i mírně lyrické (hudebník se nezapře), a hlavně s nadhledem, vtipem, i do vlastních řad. Pro všechny milovníky kvalitní hudby, špičkového provedení v domácích podmínkách, milovníky popu i jazzu a hlavně Semaforu a celých jeho dějin a plejády aktérů.
Osobně nejsem super-fanynka, časově mne to minulo a minulý režim se zase snažil pominout tuto skvělou éru (k objevování a postupnému zamilování byly k dispozici jen malé desky vylovené z rodinného domácího archivu), ale i zpětně se jeden rád dozví, jak to všechno vlastně bylo, když už si k tomu zase oficiálně může pouštět skvělé písně a skladby.
P.S. Jen nechápu, proč tahle kniha nemá za deset let od vydání ani jediný komentář a proč ji dosud nepřečetlo víc lidí. A přitom co je tu čtenářů, kteří v diskusích horují pro muziku jako svůj další největší koníček vedle literatury... Jak se náš malý knižní trh hemží knihami o celebritách, tak nějak jakoby ta skutečná, navíc národní, kvalita "úspěšně" zapadala...
P.P.S. Nahrávání z cizích rádií za dob temna, tedy hudební izolace 50.+ let, na použité rentgenové snímky? Tak to mi bude muset někdo vysvětlit ;-)