Multikulti pindy jedný český mindy
Iva Pekárková
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311042/bmid_multikulti-pindy-jedny-cesky-mindy-O5F-311042.png
4
71
71
Iva Pekárková strávila většinu života v zahraničí anebo aspoň obklopená lidmi z jiných národů a kultur. Dala si kdysi za úkol co nejdokonaleji poznat celý svět a intenzivně na tom pracuje. V mládí pracovala jako sociální pracovnice v Jižním Bronxu a vyučovala angličtinu v uprchlických táborech v Thajsku. Ve středním věku si opatřila početnou rodinu v Nigérii a už dlouho sleduje mezirasový cvrkot v jižním Londýně, v Česku i jinde. Patří k pozorovatelům, kteří chtějí všechno vidět zespoda a důkladně a k autorům, kteří se pro příběhy vypraví kamkoli. Nebojí se psát o věcech příjemných i nepříjemných, tragických i legračních. Multikulti pindy (v novém vydání, doplněném o řadu dalších článků) – to je pohlazení po duši každého, kdo touží vidět svět zblízka a nezkreslený ani optikou strachu a nenávisti, ani vynucené politické korektnosti.... celý text
Přidat komentář
Mám autorku ráda, tak trochu (trochu hodně) ji závidím dobrodružnou povahu. I když tedy zrovna to společné bydlení je teda už hodně hardcore.
Celkově mě její postřehy baví a líbí se mi pohled na věci z jiného úhlu.
Výhoda (alespoň pro mě) byla v tom, že se to dá číst po částech a nemusíte tím zabít celý den.
Docela mě překvapilo, že i když ta knížka není nejnovější, pořád si tak půlku pamatuju z doby, kdy jsem četla autorčiny blogy na idnes.
S knihou jsem lehce bojovala; po čas čtení jsem měla nesčetná nutkání ji odložit, ale jelikož jsem ji chtěla zařadit do čtenářské výzvy (ošklivější obálku už snad nikdy neuvidím), rozhodla jsem se ji dočíst. Autorka je inteligentní a zcestovalá, má rozhodně co říct, místy píše vtipně, občas jsem se i zasmála. Kniha je plná spousty zajímavých informací a určitě na některá místa, situace a lidi nebudu pohlížet se stejnýma očima jako dřív. Určitě ale nezměním své názory na nelegální uprchlíky a některá etnika, o kterých se v knize rozepisovala. S některými názory autorky tudíž nesouhlasím, i když celkem chápu, z jakého důvodu je zastává. Holt se člověk všem nezavděčí. Ke konci to šlo ztuha, protože informace v článcích, které autorka v knižní podobě vydala, se opakovaly (10x se v průběhu dozvíte, že autorčín aktuální muž K. je z Nigérie, 10x se dozvíte, jak se jmenovala jejich první bytná v Anglii apod.) Nyní je dočteno a předávám štafetu; kniha poputuje do knižní budky, kde bude k dispozici dalším čtenářům.
Velmi objektivní pohled na život cizinců v Anglii. Paní Pekárkovou obdivuji, to bych nedala.... moc hezky se kniha četla a rozšířila mi obzory. Děkuji
Paní Pekárková mě prostě baví. Malinko otravné byly části s "morálními projevy", ale chápu proč je dělala. Nicméně příběhy s K to vyrovnaly a doufám, že ještě nějaká podobná kniha paní autorce vyjde.
První polovina knihy mne velmi zaujala a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Velmi vtipný popis stěhování Ivy a jejího přítele z jednoho podnájmu do druhého, popis ostatních multi-kulti spolubydlících. Taky část, kdy popisovala problémy Romů v Londýně - pracovala jako překladatelka pro sociálku - to mne hodně bavilo. Drhá půlka už mne tak nezaujala. Ivy Pekárkové si ale vážím jako člověka, je prostě neuvěřitelná. Nelpí na materiálních věcech, prochází životem s batůžkem na zádech, je přátelská a nikdy si nestěžuje. Je neuvěřitelně skromná a statečná dobrodružná cestovatelka (mimo jiné). Nejraději mám její knihy, které popisují její žuvotní zážitky. Sloni v porcelánu a jiné její romány mi nic neříkají.
Iva Pekárková je bezpochyby zajímavá dáma. Kniha se čte sama a nemůže nezaujmout :) Reportáže a střípky ze života v Londýně, psané s humorem, nadhledem, skromností , trefností a velkou dávkou tolerance . Za řádky napsanými zdánlivě lehkým perem nacházíme upřímnou snahu chtít pochopit to "jiné" a především (a za to Ivě díky) zprostředkovat to a předat dál. V dnešní době velký krok z ulity ven.
Bible tolerance a zdravého rozumu! Barevné, zajímavé, nadčasové, nadmaločeské, empatické a obdivuhodné, nikoli však zidealizovaná realita, prostě tak jak to leží a běží! V dnešní hysterické době hladivé zjevení...
Hodně zajímavé čtení ,často s autorkou souhlasím, svět není černobílý, ale barevný.
Dobrodružně prožito,skvěle napsáno. Už se těším na podzimní setkání s autorkou Zatímsimusím vystačit s jejím blogem http://pekarkova.blog.idnes.cz/ :)
Jste-li sebeméně xenofobní (tedy cokoliv cizího je vám cizí) určitě tuto knihu nečtěte, protože vás utvrdí v tom, že za hranicemi vašeho malého uprděného světa se opravdu dějí šílené, ba neuvěřitelné věci a že děláte dobře, když cestujete maximálně do okresního města či nejbližšího obřího nákupního centra na okraji vašeho sídliště, ti odvážnější pak případně do italského Bibione.
Zajímá-li vás ale pestrý svět tak, jak leží a běží - je to kniha u které se náramně pobavíte. V drsném popisu drsné multykulty reality se ale najde místo i na něžnost či porozumění.
Postřehy z běžného života různých lidí v Londýně. Připomíná mi to mého oblíbence Karla Kyncla.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Povídky, které pomáhají |
| 2013 |  Levhartice |
| 2015 | Pečená zebra |
| 2021 | Dům bez zrcadel |
| 1998 | Péra a perutě |
Kdyby Iva trošku upustila od emocí a podívala se na věc trošku víc objektivně, dal bych této knížce plný počet. Ale jak už jsem jednou řekl. Buďme rádi za to, že česká literatura Ivu má! Díky za ni.