Čarodějův klobouk
Tove Jansson
Mumini / Muminovci série
< 3. díl >
Na jaře se všichni tvorečkové probouzejí ze zimního spánku. Běhají v tajícím sněhu, shledávají si své věci, chvilku se zastaví na kus řeči, ale pak spěchají, aby stihly jarní úklid. Ve větví stromů sedí duše stromů a pročesávají si vlasy. To první jarní ráno po probuzení je nejkrásnější, a tak ještě než muminkova maminka připraví snídani, vydají se muminek, Šňupálek a Čenich na výlet na kopec nad údolím. Na samém vršku najdou černý cylindr a přinesou ho domů. Netuší, že klobouk je kouzelný a že promění muminí údolí v dějiště nejroztodivnějších čar a kouzel.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1984 , Albatros (ČR)Originální název:
Trollkarlens hatt, 1968
více info...
Přidat komentář
Kdysi jsem jako malá některé díly Mumínků četla. Teď jsem na ně nějakou záhadou narazila v knihovně, tak jsem si knihu ráda půjčila. Musím uznat, že je to stále tak krásné počtení jako kdysi. :)
K mé radosti jsem se dostala na zahraniční stáž do Řecké Thessaloniki a mimo učení českého jazyka děti z řecko-českých rodin, jsem se zapojila do recenzí knížek české knihovničky, která se tu pomalu rozrůstá :-) A zde je moje recenze na tuto knihu:
Kniha Mumini – Čarodějův klobouk je jedním z několika příběhů Tove Jassonové o muminí rodině, která bydlí v domečku v muminím údolí. Kdo neví, jak takový muminek vypadá, tak ať si představí malého bílého hrošíka, který ale chodí po dvou nohách, na rozdíl od obyčejného hrocha a k tomu všemu ještě umí mluvit. Každý listopad se muminci a jejich kamarádi, kteří s nimi v domečku bydlí, připravují na zimní spánek. Nejdůležitější ze všeho je pořádně se najíst jehličí a pak všichni zalezou do postýlek a nechají si něco hezkého zdát. Každou zimu prospí přesně sto dní a sto nocí a na jaře se probudí připravení na dobrodružství, která na ně čekají.
V tomto příběhu najdou černý klobouk, o kterém však netuší, že patří čaroději. Pokud něco leží v klobouku delší dobu, promění se to v něco úplně jiného, ale nikdo nikdy neví v co. A to se teprve v muminím údolí začnou dít zvláštní věci. Například z vaječných skořápek se stanou malé mráčky, na kterých se pak muminci a ostatní tvorečkové celý den vozí a hrají všemožné hry.
Co dalšího si pro kamarády z muminího údolí záhadný klobouk přichystá nadchne čtenáře od 7 let. Mladším dětem se příběh bude určitě také líbit, jen se do čtení budou muset zapojit rodiče.
Bezstarostný svět Muminů a jejich přátel. ,,Rad bych věděl, co budete dělat s Ferkovým zlatem?" otázal se Šňupalek. ,, Použijeme ho jako ozdobu na záhony,"odpověděla muminkova maminka.
Jedna z mých nejmilovanějších dětských knih. Doufám, že si ji oblíbí i naše ratolest :-)
Krásné počtení, melancholické, lyrické, zároveň zábavné, plné nádherných obrazů a co je nejdůležitější: dokáže zaujmout děti, což u knih, které baví i rodiče, nebývá samozřejmostí :)
Pokud mají dětské knížky velký výchovný vliv, chudáci maminky, až jim děti budou domu tahat cizí lidi, aby u nich mohli bydlet :D. Ale právě proto, že jsou příběhy o muminech jiné, se mi líbí. :)
Kouzelné. Miluji svět muminů a myslím, že tento díl je velice dobrý. Napínavý, kouzelný, veselý.
Já Muminky z detství neznám. Objevila jsem je az teď, když na mě krásné nové vydání Čarodějova klobouku kouklo v knihkupectví. Knížečka mě potěšila. Nejradši mám Šňupálka :)
Tuhle jsem vždycky měla nejradši, i když s postupem času jsem si oblíbila i ty melancholičtější, "severštější" díly. Ovšem tahle, jak už řekli jiní, je plná nezapomenutelných postav a příhod a taky fantazie. A přes značnou epizodičnost to všechno krásně funguje dohromady.
Tato kniha je jednoznačně nejlepší ze všech muminích příběhů - je nezapomenutelná a roztomilé postavičky, jež v ní vystupují, jsou dobré hlavně pro fantazii malých dětí. Doporučila bych tuto knihu maminkám.
[091/11] Na dětských knihách je pro mne zajímavé jen jediné. To, jak se autor(ka) dokáže poprat s krutými a nebo nepříjemnými věcmi a jak moc velkou fantazií oplývá. Jak dokáže odlehčit a zjednodušit atmosféru a při tom udržet v příběhu fakta a jistou dávku realističnosti daných situací. Samo sebou je tím nejožehavějším tématem vždy smrt a sex a ani Tove se minimálně jednomu z nich nevyhýbá.
Smrt je součástí koloběhu života a světa vůbec. To víme všichni a nedokážeme na tom nic změnit. Neexistuje kámen mudrců a ani lektvar Josefa Balsama. Ani ten čas ,,nežije“ věčně, protože ho stvořili lidé a spolu se zánikem lidstva zanikne i on. Tak to prostě je… Se smrtí se zde setkáváme v podobě lovu. Chytání štik a vodních monster a pozdější konzumace je podáno spíše humoristicky a odlehčeně, takže si snad žádné dítko nemůže stěžovat a zmítat se v záchvatech paniky. Takové věci si prostě uvědomují spíše čtenáři, kteří už nejsou cílovou skupinou dětské literatury.
Svět Tove Janssonové, plný nejroztodivnějších skřítků a obludek, je takový první záchytný pilíř, který by mohl probudit v dítěti zájem o fantastiku. Pohádky s princi, princeznami a draky jsou až příliš realistické a naprosto postrádají jakoukoliv snovou atmosféru. Ono to samozřejmě není špatné, ale je to takové stále stejné, neoriginální a veškeré ponaučení se stává tuctovým. Zato v údolí muminů snad ani žádné ponaučení není. Nemůžu si pomoci, ale skvělý příběh nejspíše nepotřebuje žádné hlubší myšlenkové vyžití a mravokárnost. Člověk se může bavit i bez toho, aby ho do hlavy neustále mlátila příručka etikety a kodex morálky.
Autorovy další knížky
1990 | Čarovná zima |
2000 | Čarodějův klobouk |
1999 | Cesta za tatínkem |
2002 | Kometa |
2003 | Bláznivé léto |
Mumínci, srdeční záležitost, co víc k tomu říct?